Ekonomika výroby mléka v ČR v roce 2020

3. září 2021

Ekonomika výroby mléka 58 tuzemských chovů dojeného skotu v roce 2020 

Ekonomika výroby mléka v ČR v roce 2020

 

Rok 2020 byl z pohledu chovu dojeného skotu a produkce mléka, a to ve srovnání s rokem 2019, problematičtější, ať již jde o nižší výkupní ceny mléka, ale i například jatečných telat, ztráty odbytu mléka i masa v gastro službách vlivem pandemie, uzavření některých mlékáren, nebo o akutní nedostatek faremního personálu. Ve srovnání s rokem 2019 došlo podle publikace Zemědělství 2020 (MZe ČR) v roce 2020 k následujícím meziročním změnám, a to: k snížení průměrného stavu dojnic (-5715 dojnic) na 357,8 tis. dojnic, zvýšení průměrné roční dojivosti o +421,4 kg mléka na úroveň 8892,8 kg/krávu/rok. Tržnost mléka dosahovala 92,8 %. Průměrná roční nákupní cena mléka byla v roce 2020 na úrovni 8,54 Kč/l, což je o 0,32 Kč/l méně než v roce 2019 (vývoj průměrných měsíčních cen mléka v ČR v roce 2020 a předchozích letech je znázorněn v grafech 1 a 2). Podle Ročenky 2020 Svazu chovatelů holštýnského skotu činil podíl krav plemene českého strakatého z celkové populace krav zařazených v KU 35,0 % zatímco podíl krav holštýnského plemene, včetně kříženek z převodného křížení 60,31 %. Podle této ročenky dosahovala průměrná užitkovost holštýnské populace krav v KU 10226 kg mléka, zatímco populace krav plemene českého strakatého skotu pak 7769 kg mléka.  Za celou ČR dosahovala průměrná produkce mléka od krav v KU úrovně 9255 kg mléka/krávu.

 

Graf 1: ČR - průměrné měsíční ceny syrového kravského mléka v letech 2019 až 2021 (zdroj: clal.it; SZIF)

 

 

 

 

 

zdroj: clal.it; SZIF

Graf 2: ČR– vývoj ceny mléka mezi roky 2000 až 2021

 

 

zdroj: clal.it; Regulace EC č. 479/2010 článek 2

Pravidelné hodnocení výrobních a ekonomických ukazatelů je jedním z klíčových nástrojů efektivního řízení zemědělských podniků s chovem dojeného skotu. V rámci poradenské činnosti společnosti Mikrop Čebín, a.s. jsou již mnoho let sbírány a hodnoceny výrobní a ekonomické ukazatele výroby mléka v tuzemských chovech. V roce 2020 byly získány podklady o produkčních a ekonomických ukazatelích výroby mléka z 58 chovů dojeného skotu. V roce 2020 jsme do našeho nákladového šetření zařadili také nově i ukazatele odchovu telat a managementu krav (ukazatele příčin vyřazování krav z chovů aj.).

Průměrná roční produkce mléka na krávu byla v námi hodnoceném souboru za sledované období roku 2020 na úrovni 9003 kg, zatímco tržní produkce dosahovala v tomto hodnoceném souboru 8812  kg/krávu/rok (odečet produkce mleziva, krmného tranzitního mléka a mléka odpadního). Tržnost mléka na námi hodnocených farmách byla 97,4 %. Průměrná realizační (nákupní) cena mléka v roce 2020 byla u hodnoceného souboru 8,498 Kč/kg (v roce 2019 byla vyšší, a to 8,707 Kč/kg), což odpovídalo denním a ročním tržbám za prodané mléko 205,16 Kč resp. 74883,40 Kč na krávu. Do příjmové položky řadíme také přímé dotace na chov krav, které dosahovaly v námi hodnoceném souboru podniků průměrné výše 0,805 Kč/kg prodaného mléka, resp. 7093,50 Kč/ustájenou krávu za rok. V této kalkulaci nákladů výroby mléka nejsou zahrnuty nepřímé dotace (např. platby LFA, SAPS, zelená nafta aj.). Další významnou položkou v kalkulaci nákladů výroby mléka, jsou odečitatelné náklady na vedlejší výrobky (0,665 Kč/kg mléka, z toho náklady na narozené tele – 39,6 %, na produkci statkových hnojiv – 37,9 %, na zkrmené mléko – 22,5 %), které dosahovaly 5859,90 Kč/krávu a rok. V rámci našeho letošního šetření jsme zjišťovali v chovech ocenění narozeného telete, které dosahovalo výše 2290 Kč/narozené tele (min. 1088 Kč/tele a max. 5389 Kč/tele). Poláčková et al. (2010) kalkulují náklad na narozené telete takto:

  1. (6 % z celkových nákladů na krávu/rok po odpočtu vedlejšího výrobku hnůj/kejda; zkrmené mléko) : čistá natalita=počet živě narozených telat na 100 krav (zde 95,5 %,tj.  0,955) =
  2. 4641 Kč : 0,955 =
  3. 4859,70 Kč/tele.

 

Kalkulace a změny nákladů na narozené tele v závislosti na čisté natalitě telat v chovu:

Kalkulace nákladů na narozené tele podle Poláčkové et al. (2010) uvažuje s proporcionalitou nákladu, a to na úrovni 6% z celkových nákladů na krávu po odpočtu vedlejších výrobků (hnůj/kejda a zkrmené mléko). Výsledný náklad na narozené tele je v kalkulaci Poláčkové et al. (2020) také významně ovlivněn parametrem čisté natality (čistá natalita, tj. počet živě narozených telat na 100 otelených krav). Změny v nákladech na narozeného telete při variabilní úrovni čisté natality v chovu je uvedeno v tabulce 1. Tento ukazatel v námi hodnoceném souboru podniků dosahoval úrovně 95,5 %. Náklad na narozeného telete tedy podle modelové kalkulace dosahoval úrovně 4859,70 Kč, což je více než s jakým nákladem na narozeného telete je v chovatelské praxi skutečně kalkulováno. Je důležité si uvědomit, že při kalkulaci nákladů na narozené tele, jsou její součástí nejen náklady na koncepci – početí telete, které lze odhadnout zhruba na částku 450 až 2700 Kč, a to dle průměrné ceny inseminační dávky, úrovně inseminačního indexu a nákladů spojených s inseminací a následným vyšetřením krav na březost, ale i náklady spojené mj. se spotřebou živin, přijatých krávou (% podíl živin přijatých krávou), nezbytných pro jeho adekvátní nitroděložní růst a vývoj.

Tabulka 1: Náklady na výrobu mléka v ČR za rok 2019

Pozn.: *) stanoveno jako – 6 % z celkových nákladů na krávu a rok (po odečtu vedlejších výrobků) / čistá natalita; takto stanovený náklad by měl dále sloužit i pro kalkulaci nákladů na odchov telat

Celkové náklady hodnocených podniků dosahovaly v roce 2020 úrovně 80891,30 Kč/krávu/rok, tj. 221,62 Kč na krávu a den, resp. 9,18 Kč na kg prodaného mléka. Jen pro zajímavost, v roce 2019 dosahovaly celkové náklady u námi hodnoceného souboru 51 podniků výše 74701 Kč/krávu/rok, resp. 204,66 Kč/KD a 8,70 Kč/kg prodaného mléka). Nejvyšší nákladovou položkou (43,90 % z celkových nákladů) představovaly tradičně náklady na krmiva (vlastní a nakoupená), a to na úrovni 97,29 Kč/den a krávu (tj. nárůst o cca +10 Kč ve srovnání s rokem 2019). Dalšími významnými nákladovými položkami byly:

a) pracovní náklady – 13,88 % z celkových nákladů (mzdové náklady 11,03 %, pojištění a odvody 2,85 %),

b) režie – 12,16 % (z toho 59,5 % činily režie živočišné výroby a 40,5 % celopodniková režie),

c) odpisy - 12,72 % z celkových nákladů (z toho 36,4 % činily odpisy staveb a strojů a 63,6 % odpisy krav),

d) služby se na celkových nákladech podílely 6,42 % (veterinární, plemenářské, ostatní). Kompletní výčet nákladových položek, ale i kalkulací tržeb, ať již na krávu a krmný den, nebo na kg prodaného mléka je uveden v Tabulce 1.

Tabulka 2: Vývoj nákladů na výrobu mléka v ČR v letech 2015 až 2020

Průměrné celkové roční náklady na krávu za rok 2020 dosahovaly výše 80891,30 Kč (roční náklady po odpočtu vedlejších výrobků 75033,10 Kč/krávu). Celkové roční náklady na vedlejší výrobky dosahovaly výše 5858,30 Kč/krávu a tržby za prodané mléko a přímé dotace na krávu za rok 2020 činily 74882,90 Kč, resp. 7095,60 Kč. V roce 2020 bylo dosaženo roční ztráty, a to ve výši 150,20 Kč/krávu, tj. 0,017 Kč na kg prodaného mléka. Při započtení přímé dotace, která v roce 2020 činila 0,805 Kč/kg mléka bylo dosaženo zisku 0,788 Kč/kg prodaného mléka.

Mikrop Čebín, a.s. získává od roku 2011 produkční a ekonomická data ve stádech dojeného skotu, a to jak na území ČR, tak i na Slovensku. Přehled vývoje nákladů na výrobu mléka v ČR v letech 2015 až 2020 je uveden v Tabulce 2.

Tabulka 3: Náklady na vybraná objemná krmiva v ČR

Nejvýznamnější nákladovou položkou v chovu krav, resp. dojnic představují náklad na krmiva vlastní a nakoupená (43,9 % z celkových nákladů). Vlastní krmiva se na celkových nákladech na krmiva podílela 57,6 %, zatímco krmiva nakoupená pak 42,4 %. Náklady na krmiva vlastní se napříč všemi hodnocenými podniky na celkových nákladech na krmiva podílely 15,4 až 96,1 %, zatímco náklady na krmiva nakoupená pak 3,9 až 84,6 %. Každoročně v rámci našeho ekonomického šetření sledujeme i průměrné ceny vybraných krmiv, které jsou uvedeny v tabulce 3. Uvedené ceny ocenění krmiv je orientační, a to s ohledem na používanou velmi různorodou metodiku oceňování krmiv v zemědělských podnicích. Připomeňme proto, že vlastní krmiva by měla být každoročně nejlépe oceňována na základě skutečné znalosti nákladů vlastní výroby (nebo metodou kalkulace živin v krmivu obsažených).

Tabulka 4: Ukazatele managementu chovu krav

Mimo ekonomické aspekty výroby mléka stojí za zmínku i produkční a reprodukční ukazatele chovu krav, které jsou obsaženy v tabulkách níže uvedených. V rámci našeho šetření vybraných ukazatelů stojí za zmínku ztráty krav do 90. dne po otelení, které v roce 2020 byly v našem výběrovém souboru na úrovni 7,28 % (tabulka 4). Tento ukazatel je také jedním z efektivních nástrojů hodnocení zvládnutí periody období stání na sucho u krav. Doporučené je evidovat ztráty krav (celkové; do 50. resp. do 90. dne laktace apod.) podle pořadí laktace, a to minimálně na úrovni prvotelek a krav na druhé a další laktaci. Coufalík (2013) udáví následující cíle k dosažení vyšší rentability produkce mléka: těžké porody <3 %, zadržení lůžka <2 %, porodní paréza <2 % a dislokace slezu <1 %.

Tabulka 5: Důvody vyřazování krav z chovů (n = 58)

Dále byla sledovaná i intenzita brakování krav, která byla v našem hodnoceném souboru na úrovni 34,88 %. V rámci našeho šetření jsme zjišťovali důvody vyřazování krav z chovů. Ze zdravotních důvodů bylo vyřazováno 76,08 % krav. Ze zootechnických důvodů pak 23,92 % krav. Krávy byly nejčastěji vyřazovány z důvodů poruch plodnosti (19,60 %), onemocnění mléčné žlázy (16,74 %), onemocnění končetin (15,64 %), nízké užitkovosti (13,05 %), ostatních zdravotních důvodů (9,92 %), metabolických onemocnění (7,51 %) apod. Podrobný přehled je uveden v tabulce 5.

Tabulka 6: Vybrané ukazatele chovu krav

V rámci našeho hodnocení byly získávány i vybrané ukazatele chovu krav, které jsou uvedeny v tabulce 6. Průměrný počet somatických buněk v rámci 58 hodnocených chovů byl 228 tis. SB/ml (tabulka 6), což je podobný výsledek, jaký je obecně dosahován v tuzemských chovech v ČR. Dalším námi často využívaným ukazatelem mimo vlastní hodnocení úrovně počtu somatických buněk (PSB), je i LS (lineární skóre), které bylo na úrovni 3,09. Jak u PSB, tak ani u LS nebylo v námi hodnoceném souboru dosahováno požadovaných cílů, a to počet SB <200 tis. SB./ml a LS na úrovni <2 L. Faktory, které ovlivňují zdraví mléčné žlázy a ovlivňují tak i obsah SB jsou mj.: a) komplexní managementu získávání mléka v chovech – dojení, hygiena dojení, pracovní rutiny apod.; b) úroveň zoohygieny ustájení – kvalita chovného prostředí, úroveň welfare, stresové faktory, management ustájení, kvalita podestýlky/matrací a péče o ni, úroveň hygienizace lože, četnost vyhrnování mrvy/kejdy a s tím spojená čistota povrchu těla krav, c) včasná a rutinní detekce původců mastitid – protokol validace zdraví mléčné žlázy před zaprahnutím a v průběhu laktace – při jakémkoliv podezření na onemocnění mléčné žlázy (náklady na vybavení se pohybují okolo cca 2 – 4 tis. Kč za inkubátor, 100 Kč agarová miska pro kultivaci patogenů), d) úroveň evidence nemocí a léčení skotu v chovu – kontrola historie nemocného zvířete jako základní kámen pro další rozhodování = léčba zvířete vers. vyřazení z důvodu opakující se mastitidy či jiného onemocnění, kontrola efektivity léčení, evidence původců onemocnění, hodnocení zdraví mléčné žlázy na úrovni jedince či stáda, e) úroveň výživy a krmení krav v chovu, včetně kvality krmiv – eliminace jakýchkoliv zdravotních problémů, které mohou mít negativní vliv na zdraví zvířat, f) úroveň zootechnické a ošetřovatelské péče v chovu apod. Průměrné mezidobí krav v hodnocených podnicích bylo 390 dní, což je ukazatel vyhovující (<410 dní, obvykle v chovech v rozmezí 370 až 405 dní). Dalším zjišťovaným ukazatelem bylo průměrné pregnancy rate (PR), který se stanovuje jako násobek procenta intenzity detekce říje (HDR - Heat Detection Rate, tj. počet inseminovaných krav z počtu všech krav, které jsou k inseminaci způsobilé v průběhu 21 denního cyklu) a procenta zabřezlých krav (CR – Conception Rate). Příklad: 50 způsobilých krav, 30 krav bylo inseminováno (30/50 = 60 % HDR), 12 krav z 30 inseminovaných zabřezlo (12/30 = 40 %). Tedy PR = 40 % z 60 % = 24 % PR (nebo 12 krav z 50 krav celkem = 24 %). Obecným cílem je dosahovat hodnoty PR >20 % s tím, že mnoho stád dojeného skotu dnes rutinně dosahuje hodnot 23 až 26 % (tj. výborné úrovně). Posledním hodnoceným ukazatelem krav byl průměrný laktační den (DIM – Days in Milk), který v námi hodnoceném souboru dosahoval hodnoty 170 dní. Tento ukazatel je velmi úzkém vztahu s délkou doby stání krav (ukazující i na úroveň parametrů zaprahování krav) a jako takový je velmi dobrým indikátorem úrovně managementu reprodukce stáda a celkové úrovně jeho řízení. Průměrný laktační den stáda by se měl pohybovat mezi 160 až 170 dne laktace. Kratší laktační den signalizuje problémy s délkou doby stání na sucho (předčasné zaprahování krav a prodlužování neprodukční periody krávy) a zkracování periody laktace u krav. Naopak, laktační den nad 200 dní signalizuje neúměrné prodlužování laktací, a to na úkor dosahování dobrých ukazatelů reprodukce, což může mít negativní vliv na obrat stáda (zvláště v chovech s vysokou intenzitou brakování).

Tabulka 7: Náklady a tržby v Kč/KD v ČR, IOFC

Mimo běžné ekonomicko-chovatelské ukazatele se ve stádech dojeného skotu hodnotí již mnoho let ukazatele IOFC (ukazatel příjmu nad rámec nákladů na krmiva), ale i například ukazatele FE (efektivity krmiva). Ukazatel IOFC (tabulka 7) velmi dobře odráží jak aktuální mléčnou užitkovost hodnoceného stáda, tak i vliv nákupní ceny mléka a cenu krmiv. Tento nástroj je určen také k stanovení tzv. zlomového bodu IOFC, který mu umožní vyhodnotit aktuální stav a pomůže mu určit jaká opatření v oblasti managementu chovu a výživy by měl učinit, aby bylo zajištění optimální finančních toků. Velmi vhodný je tento nástroj pro ekonomickou predikci a modelování různých situací (změna cen vstupů, kolísání cen mléka apod.). V roce 2020 dosahoval ukazatel IOFC hodnoceného souboru úrovně 107,87 Kč/KD, což je v důsledku nárůstu vstupů, zejména nákladů na krmiva a s ohledem na nižší výkupní ceny mléka o cca 10 Kč/KD méně než v roce 2019.

 

Závěrem tohoto článku, věnovaného ekonomice výroby mléka, děkujeme všem chovatelům dojeného skotu, kteří se aktivně zapojili do našeho ekonomického šetření. V roce 2020 byly mimo základní ekonomické ukazatele chovu krav získávány i informace o zdraví krav, důvodech vyřazování krav, ale také vybrané ukazatele odchovu telat. Tato data budou součástí dalších navazující článků.

Autor článku

Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.

Produktový manažer - výživa telat, kůzlat, jehňat