Luskovinoobilné směsky

14. června 2022

Luskovinoobilné směsky, případně čistý hrách, patří mezi nejrozšířenější krycí plodiny pro zakládání nových porostů víceletých plodin. Praktické zkušenosti, jak založit tyto porosty, kdy je sklízet a na co si dát při jejich pěstování pozor, nám prozradil Ing. Jiří Štěrbáček, vedoucí zemědělské výroby VOS zemědělců, a. s., Velké Opatovice, a předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Dolní Hořice, Ing. Hana Čápová.

VOS zemědělců, a. s., Velké Opatovice hospodaří na 2610 hektarech zemědělské půdy, z toho na ornou půdu připadá 2270 hektarů, 270 hektarů trvalých travních porostů a 70 hektarů sadů. Mezi hlavní tržní plodiny patří ozimá pšenice, jarní ječmen, ozimá řepka a také ostropestřec mariánský. Na středisku Uhřice je chováno 530 kusů dojnic holštýnského plemene a v Úsobrně chovají základní stádo a vykrmují masný dobytek. Podnik také provozuje bioplynovou stanici o výkonu 1 MWh.

Velké Opatovice jsou známé rovněž pořádáním tradičního polního dne zaměřeného na pěstování luskovinoobilných směsek, který letos připadá na 28. 6. Bude zde k vidění 40 variant luskovinoobilných směsek (lupina, peluška, hrách, bob v kombinaci s různými obilovinami).

Pro účely výroby objemných krmiv je na podniku ročně nově zakládáno zhruba 100 hektarů víceletých plodin. Systém zakládání do luskovinoobilné směsky používají v místních podmínkách již od roku 2004 a postupným laděním se dostali na v současnosti používanou kombinaci s výsevkem 220 kg úponkového hrachu, 50 kg jarního ječmene, 16 kg vojtěšky, 6 kg jetele lučního a maximálně 1 kg hybridních trav. Setí provádějí ve třech krocích. První se seje do hloubky 6–8 cm hrách, následuje jarní ječmen do 2–3 cm a poslední pak směs víceletky do hloubky 1–2 cm. Trojkombinace vojtěšky, jetele a trávy přinesla výhodu plasticity porostu podle klimatických podmínek aktuálního roku a také rozšíření sklizňového okna.

Sklizeň hrachu vychází na přelom červen/červenec, přesný termín je pak určen podle stupně zralosti hrachu, který má zelené, sladké zrno. Využívá se přímá sklizeň za použití řezačky s žací lištou. Oproti dvoufázové sklizni má tento systém nespornou výhodu v radikálním omezení kontaminace sklízené hmoty. Pokud je ve výjimečných případech potřeba přistoupit ke dvoufázové sklizni, Ing. Štěrbáček doporučuje vysoké strniště a sběr co nejdříve po posekání. Sušina řezanky při sklizni se pohybuje v průměru okolo 28–30 % a je navážena do silážního žlabu, kde je k rozhrnování používán manipulátor a k dusání souprava s vagónovými koly. Pro zakrytí siláže je využíván systém mikrotenové a krycí plachty, kde je kladen důraz i na to, aby obsahovala UV fi ltr.

Siláž je vybírána krmným vozem s frézou a je zařazena do krmné dávky celoročně zhruba v dávce 8–10 kg/ks/den. Dojnice pozitivně reagují na hrachovou siláž zvýšením mléčných složek a zkušenosti ukázaly, že pokud nebyl dostatek siláže pro celý rok, konec jejího zkrmování vedl ke snížení jak tuku, tak především bílkoviny v mléce.

Zemědělské družstvo Dolní Hořice se nachází východně od Tábora a hospodaří na 2000 hektarech, z toho je 1600 hektarů orné půdy a zhruba 400 hektarů trvalých travních porostů. Z 550 kusů dojnic připadá 350 kusů na holštýnské plemeno a 200 kusů plemene ČESTR, kde probíhá převodné křížení. Dojení na středisku Kloužovice je zajištěno roboty Lely. Družstvo provozuje také velkou bioplynovou stanici o výkonu 1,6 MWh. Z toho vyplývá, že převážná část rostlinné produkce je zaměřena na výrobu objemných krmiv. Největší podíl tvoří 500 hektarů kukuřice na siláž, 100 hektarů řepky, 400 hektarů pšenice a dále je pěstován oves pluchatý, žito, krmné tritikale, hrách na zrno a také na 30 hektarech brambory. S ohledem na množství trvalých travních porostů se v posledních letech rozhodli pro intenzivní obnovy s možností postupného omezování pěstování jetele na orné půdě a uvolnění prostoru pro tržní plodiny. V tomto systému mohou luskovinoobilné směsky sehrát roli pro i vyrovnání množství objemných krmiv v případě menších výnosů u trav.

Aktuálně se ročně zakládá zhruba 60 hektarů nových jetelových porostů a je využíván systém zakládání do hrachu s jarní pšenicí. Výsevek byl stanoven na 160 kg hrachu, 40 kg pšenice a 15 kg jetele. Vše je zakládáno jedním přejezdem secího stroje.

Termín sklizně je určen podle pšenice, a to před nebo na počátku metání, kdy hrách tvoří lusky ve spodních patrech. V místních podmínkách sklizeň připadá na počátek července. Sklizeň probíhá dvoufázově a materiál je zavadán na sušinu 32–34 % přibližně 8- až 10centimetrovém strništi. Rozhrnování řezanky v silážním žlabu zajišťuje kloubový nakladač a dusání traktor s vagónovými koly. Při výběru silážního přípravku je kladen důraz především na rychlou fermentaci a s tím spojený pokles pH. Silážní žlab je zakrývaný pomocí standardního systému mikrotenové a krycí černobílé fólie, k vybírání je pak využíván krmný vůz s frézou.

U krav holštýnského plemene je dosahováno užitkovosti 37 l na dojenou krávu, což klade vysoké nároky na kvalitní objemná krmiva. V poslední době, kdy stále rostou náklady na extrahované šroty a jiné nakoupené zdroje bílkovin, mohou hrát směsky s vysokou produkční účinností zásadní vliv na nákladovost výroby mléka. Proto Ing. Čápová klade velký důraz na celkovou technologickou kázeň, ale i na termín sklizně, který zásadně ovlivní množství dusíkatých látek. Při uvedeném systému sklizně lze očekávat zhruba 17 % dusíkatých látek.

Autor článku

Bc. David Novotný

Produktový manažer - konzervace