ZEMAS, a. s., hospodaří na 2200 hektarech zemědělské půdy v Jihomoravském kraji. Rostlinná výroba se zaměřuje zejména na pěstování obilnin, olejnin a výrobu objemných krmiv pro stádo holštýnského skotu, aktuálně čítajícího 700 kusů krav. O zkušenosti s výrobou špičkové siláže z žita se s námi podělil vedoucí rostlinné výroby Ing. Radek Kobliha.
Pro pokrytí potřeb krmivové základny je silážní žito pěstováno na 150 hektarech. Podle kvality pozemků, a především množství půdní vláhy, volí i vhodné odrůdy. Na pozemcích s rizikem nedostatku vláhy se proto namísto hybridního žita používají liniové odrůdy. Na podzim probíhá aplikace herbicidů a z jara pak přihnojení zhruba 100 kg dusíku na hektar. Sklizeň se řídí podle stavu porostu a je potřeba upřednostnit výživovou hodnotu siláže před výnosem. Vždy je tedy termínována před počátek metání. V místních podmínkách to vychází na konec dubna. Ke sklizni je využívána rotační žací lišta se záběrem 8,7 m doplněna o prstový kondicionér. Chladné a vlhké počasí v roce 2021 komplikovalo podmínky sklizně a bylo obtížnější než obvykle dosáhnout na požadovanou sklizňovou sušinu nad 30 %. Sušina je sledována i při sklizni a je podle ní upravována délka řezanky. Pro nahrabování je použit pásový shrnovač píce, který efektivně vyřešil problém kontaminace silážovaného materiálu. V silážním žlabu je pro manipulaci a rozhrnutí využíván kloubový nakladač a dusání zajišťuje 15tunový traktor doplněný o vagónová kola. Zakrývání se provádí ihned po ukončení sklizně a je využíván klasický systém: strečová fólie a černobílá krycí plachta. Zvolený silážní inokulant MAGNIVA Platinum 2 zajistil nejen úspěšnou primární fermentaci, ale i dostatečnou stabilitu výsledné siláže pro celoroční krmení.
Informace o zařazení siláže v krmné dávce doplnil specialista na výživu skotu Ing. Roman Poštulka, Ph.D. Osobně zařazuje senáže ze žita s čím dál vyšší oblibou a jejich největší přínos v krmné dávce spatřuje ve vysokém potenciálu využití energie, zvláště pak stravitelnosti vlákniny. Energie z vlákniny je podle jeho slov často limitujícím faktorem krmiv, který má prokazatelný vliv na příjem sušiny, potažmo mléčnou užitkovost. Zajímavý je také obsah dusíkatých látek, který v některých vzorcích atakuje hodnotu 19 %. Žita mohou přinést odpověď i na požadavek zvýšení tuku v mléce. K tomu je ale potřeba, aby porosty byly sklizeny opravdu časně (tj. ve fázi sloupkování) a při sušině okolo 30 %. Takto kvalitní siláž je možno zařadit do krmné dávky dojnic i okolo 12–14 kg/ks/den a v kombinaci s kukuřičnou siláží představuje ideální kombinaci z pohledu fyziologie trávení a zdraví bachoru.
AGRO, družstvo Záhoří hospodaří v Jihočeském kraji nedaleko Písku v nadmořské výšce 450 m na celkové rozloze 2820 hektarů. Mezi hlavní tržní plodiny patří pšenice, řepka a kukuřice. V rámci rostlinné výroby je značná část pozornosti věnována pěstování plodin k výrobě objemných krmiv pro takřka 1000 dojnic holštýnského skotu. A právě výroba siláží z žita byla hlavní tématem rozhovoru s předsedou družstva Petrem Vysokomýtským.
Pro pěstování žita k silážování se rozhodli v období nedostatku bílkovinných krmiv následkem sucha. Vyčlenili pro jeho pěstování 80 hektarů a použili hybridní odrůdy s doporučovaným způsobem ošetření. Na podzim byl aplikován herbicid a přihnojení 50 kg dusíku, na jaře pak bylo hnojení doplněno o dalších 100 kg. Samotné pěstování není podle předsedových slov obtížné. Klíčový dopad na konečnou kvalitu siláže má nalezení potřebných několika slunných dní pro sklizeň v optimální vývojové fázi rostlin. Žito je potřeba sklidit před metáním, aby se dosáhlo maximálního obsahu živin a stravitelnosti siláže. Pokud jsou pozemky dobře připravené a nahnojené, je v místních podmínkách možno dosahovat výnosu až 29 tun z hektaru. I zde nahrabování zajišťuje pásový shrnovač, který významně přispěl ke snížení popelovin v silážích. Řezanka sklízeného materiálu byla 22 mm. Manipulaci na silážním žlabu, správné vrstvení a následné ušlapání zajistil kloubový nakladač a traktor vybavený železničními koly. Při výběru konzervantu není podle předsedy Vysokomýtského hlavním kritériem cena. Každá tuna, která se zkazí v jámě a je tak nevhodná pro výživu zvířat, vytváří významné ztráty.
Proto se i v tomto případě rozhodli jít cestou jistoty a pro konzervaci žita je používán produkt MAGNIVA Platinum 2. Systém ošetření je doplněn také o aplikaci sorbanu draselného. K dokonalému zabalení budoucí siláže přispívá plošné používání bočních plachet a na fi nální uzavření žlabu jsou v posledních letech používány kyslíkově bariérové plachty.
O vyjádření, jak je využívána siláž ze žita ve výživě zvířat, jsme požádali zootechnika specializujícího se na výživu dojnic Ing. Jaroslava Tichavu. Krmná dávka dojnic je postavena zhruba ze ¾ na kukuřičné siláži a zbývající čtvrtina připadá na bílkovinnou siláž. V roce 2020, kdy byl naprostý nedostatek zásob travních siláží z předchozího suchého ročníku, bylo naplno použito žito v krmné dávce dojnic. Jaroslav Tichava oceňuje dobrý příjem u zvířat, a pokud počasí dovolí a povede se sklizeň v optimální fenofázi, tak i produkční potenciál a stravitelnost žitné siláže.
