Velkokapacitní způsob chovu drůbeže skýtá řadu výhod, mezi které patří především dobrá ekonomika a produktivita práce. Druhou stranou mince je však nebezpečí přenosu různých onemocnění mezi chovanými zvířaty. Toto riziko lze ovšem významně snížit dodržováním pravidel welfare (kvalitní ustájení, výživa a celková pohoda zvířat v prostředí).
Dermatitida běháků je jedním z ukazatelů kvality chovu. V ES je směrnice Rady 2007/43 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso, kde se v příloze uvádějí opatření na jatkách. V ČR ale neexistuje jednotná metodika pro hodnocení kvality na jatkách. Naopak například v Dánsku nebo v Belgii hodnotí léze jednotně pomocí skenerů. V Dánsku se podle něj řídí i při zpeněžování. Základní úrovní hodnocení je u brojlerů 3úrovňový kvalifikační systém, a u krůt 4úrovňový systém.
PŘÍKLAD SKÓROVÁNÍ V PRAXI
Skórování lézí by mělo proběhnout minimálně na 50–100 kusech na různých místech haly (nejčastěji alespoň na čtyřech místech po 25 hodnocených kusech). Před samotným hodnocením musí dojít k očištění běháků vlhkým ručníkem a k dobrému nasvícení, abychom mohli hodnotit co nejobjektivněji.
Na základě přepočítání počtu nálezů koeficienty získáme součtem celkový počet bodů. Tento stav bodů nám vypovídá o stavu lézí, který lze zatřídit do tří skupin – dobrý, zhoršený a závažný. Na základě zatřídění navrhneme jistá opatření pro zlepšení stavu běháků.
PŘÍJEM VODY
Z následujícího obrázku vyplývá, že nejvyšší příjem vody je ze 75 % z pitné vody, z krmiva je zisk vody přibližně 12 % a dále vzniká při štěpení živin tzv. metabolická voda (nejvíce při štěpení tuku – 1,7g H2O/g tuk). Tělo drůbeže se pak vody zbavuje nejvíce výkaly spolu s močí, a pak se další část vypařuje pomocí kůže a dechu.
Z výzkumu, kde bylo naskladněno 40 000 kusů kuřat na hale o velikosti 2 500 m2, můžeme vidět, že za optimální situace je spotřeba vody 1,7 l/kg krmiva. Celkový příjem vody na 4 250 g krmiva je za této situace 7,2 l. Část (2,1 l) se fixuje a druhá část (5,1 l) se vypařuje do prostředí. Vhodně nastaveným ventilačním systémem musíme tuto vodu (60 000 l) správně odvětrat. V případě špatné situace, kdy se počáteční celková spotřeba zvýší pouze o 0,2 l/kg krmiva, může dojít až k zdvojnásobení obsahu konečné vody (120 000 l) v podestýlce a prostředí, které je opět nutné se zbavit, ale již s dvojnásobným úsilím. Tudíž lze říci, že spotřeba vody má výrazný vliv na stav podestýlky, která následně může způsobovat propuknutí FPD.
VYSOKÁ ÚŽITKOVOST
V průběhu padesáti let došlo k výraznému šlechtění výkrmových kuřat. V roce 1956 dosahovaly hmotnosti kuřat v 56 dnu 905 g. Za tuto dobu jsou dnešní kuřata schopna vyrůst do porážkové hmotnosti přes 4 kg. Tento posun ve výkrmových hmotnostech způsobuje vyšší spotřebu vody, krmiva, vyšší fekální zátěž aj., tím pádem i vyšší tlak na stav podestýlky a prostředí, při stejné době výkrmu.
PODESTÝLKA
Kvalita podestýlky ovlivňuje „celý život kuřete“. V rámci dobrého welfare musíme udržovat podestýlku suchou a schopnou dobře vázat a uvolňovat vodu. Nejpoužívanějším typem podestýlky je řezaná sláma, která ale lehce narušuje strukturu kůže, což způsobuje vyšší riziko zanesení škodlivých mikroorganismů do oděrků. Z výzkumů, kde se objevilo FPD minimálně, je považována za nejideálnější rašelina. Další možností jsou také i hobliny. Velkým mýtem je fakt, že za použití vyšší vrstvy podestýlky, dosáhneme nižšího množství nálezů FPD. Při použití tenké vrstvy podestýlky dojde k adekvátnímu prohrábnutí podestýlky pařáty, čímž dojde k jejímu rychlejšímu vysušení.
OSVĚTLENÍ
Podle nařízení by mělo být poskytnuto výkrmovým kuřatům alespoň šest hodin tmy (minimálně jedna doba tmy po dobu 4 hodin minimálně s 20 luxy). Homogenita osvětlení nám také značně ovlivňuje kvalitu podestýlky. Na hale musíme zajistit homogenní osvětlení ve všech částech haly, aby došlo k rovnoměrnému rozmístění kuřat. Při delší době tmy se zhoršuje stav podestýlky – kuřata leží dlouho na jednom místě, čímž dochází k zahřívání podestýlky a potom ke zvýšené spotřebě vody a krmiva.
HUSTOTA OSAZENÍ
Podle legislativy je za optimální hustotu osazení u kuřat chovaných na maso nařizováno 33 kg/m2. Při přísnějších kontrolách lze vyprodukovat až 39−42 kg z m2, což ale přináší svá negativa. Při vyšší hustotě osazení dochází k vyšší fekální zátěži.
VÝŽIVA
A) N–LÁTKY
Pro tvorbu prsní svaloviny a celkově růstu je potřeba zajistit dostatečný obsah N-látek v krmivu. Pozor ale na vyšší množství, než je doporučované v normě. Nadbytek dusíkatých látek způsobuje vyšší spotřebu vody, kterou potřebuje tělo, aby se pomocí ledvin a jater tohoto nadbytku zbavilo. Na trusu lze pak vidět tzv. bílé blanky – jedná se o kyselinu močovou. Díky narušení mikrobiální rovnováhy v trávicím traktu dochází k vyšší vlhkosti trusu. Důležité je dodržení duality – dostatečně vysokého obsahu N-látek, ale udržovat i stav prostředí ve střevech!
B) MINERÁLNÍ LÁTKY
Důležitými minerálními látkami, které ovlivňují vznik FPD, jsou sodík, draslík a chlór. Ty mají za úkol v těle regulovat osmotický tlak, pH a vlhkost tkání. Jako zdroj těchto prvků slouží sůl, soda a rostlinná proteinová krmiva – sója. Při nadbytku sodíku a draslíku dochází opět ke zvýšené spotřebě vody, a tudíž i k vyšší vlhkosti podestýlky. Abychom zamezili nadbytku draslíku z rostlinných proteinových krmiv, můžeme jejich část nahradit živočišnými proteinovými krmivy – rybí a krevní moučkou.
C) TUK
Tukování směsí musí být pomocí kvalitních a vysoce stravitelných tuků. Při použití nekvalitních tuků dochází k oxidaci, což znamená, že se od glycelu (10 %) odpojí mastné kyseliny (90 %)
a zhoršuje se tím číslo kyselosti tuku. Pro lepší stravitelnost tuků a kvalitu trusu jsou používány emulgátory, zejména u mladých kuřat.
D) NSP
Neškrobové polysacharidy (NSP) jsou obsaženy v pšenici, ječmeni a žitu (8–10 %). Drůbež nemá na jejich trávení enzym, proto je nutné přidávat do krmiva tzv. NSP enzymy – xylanáza
a glukanáza. Střevo tvoří ideální vlhké prostředí pro NSP – zvyšuje jejich viskozitu a tvorbu viskózního gelu, čímž je narušena mikrobiální rovnováha střeva. Z tohoto důvodu se pak objevují nestrávené zbytky v truse a může dojít ke vzniku dysbakteriózy – lepkavého trusu. Použitím NSP enzymů snížíme podíl nestrávených zbytků ve výkalech, snížíme viskozitu ve střevech a obsah FPD na hale.
E) FORMA KRMIVA
Důležitým faktorem, který také významně ovlivňuje vznik FPD, je forma krmiva. Podávání granulí (2–3 mm) má dvě velké výhody – nulová selekce a vysoká hygieničnost (sterilizace za vysokých teplot). Frakce, které jsou menší než 1 mm, jsou malé – snižují funkčnost volete a svalnatého žaludku (krmivo má rychlý přesun ve střevě, což má značný vliv na jejich stravitelnost). Vhodná je kombinace granulí a sypkých směsí viz tabulka nálezů při různých formách krmiva.
F) BIOTIN A ZINEK
Obsah biotinu a zinku ovlivňuje vznik FPD. Základní dávkou biotinu je 0,3 mg/kg, ale při zvýšení dávky na 2 mg/kg je prokázané snížení výskytu FPD (až o 10 %). U zinku bylo prokázáno, že lepší stav FPD byl u použití organického zinku (zink metionin) než u anorganické formy (oxid zinku). Jak můžeme vidět, za vznikem dermatitidy nestojí pouze jeden, ale celá řada vzájemně provázaných faktorů. Těmi hlavními jsou zvýšená spotřeba vody a krmiva, druh a kvalita podestýlky, výživa chovaných zvířat a také správně fungující ventilační systém. Jakákoliv disbalance mezi těmito faktory může vést ke vzniku dermatitidy, projevující se nejen puchýři na běhácích, ale v další fázi také na prsní svalovině, kde vzniká ideální prostředí pro množení bakterií. Znehodnocená prsní svalovina pak negativně ovlivňuje hodnocení kuřat na jatkách.
