Efektivní odchov jalovic v ekologickém zemědělství I.

25. ledna 2021

Nově narozená jalovička je z pohledu řízené genetiky pokrokem a budoucností stáda. Takováto jalovička má být nositelkou zlepšujících genů a vlastností, které se chovatel snaží ve stádě udržet nebo rozvinout, a které se navenek projevují ve fenotypu zvířat. Aby se tyto vlastnosti mohly plně vyvinout a projevit u dospělých zvířat, je potřebné poskytnout co nejlepší životní podmínky telatům a jalovicím v průběhu jejich růstu a vývinu. Statistická data za ČR však vypovídají, že tomu tak mnohdy není a je nutné se této oblasti intenzivně věnovat.

To, jestli z jalovice vyroste zdravá kráva s vysokou užitkovostí, má významnou měrou ve svých rukou právě chovatel. Jak ukazují statistické údaje, mají chovatelé (nejen) v ČR v odchovu telat a jalovic stále ještě značné rezervy. Přitom odchov telat a jalovic představuje jednu z nejvyšších nákladových položek v chovu skotu vůbec. V ceně mléka jde o druhou až třetí nejvyšší nákladovou položku hned za náklady na krmiva krav. Pokud tedy zvýšíme efektivitu odchovu, aniž bychom tím snížili potenciální užitkovost dojnic, významně tím snížíme nákladovost výroby mléka.

Jaké jsou hlavní cíle odchovu telat a jalovic?

  • cílem odchovu telat a jalovic je zajistit jejich optimální růst a vývin rozumným, efektivním a ekonomickým způsobem,
  • každoročně očekáváme jedno odchované tele od krávy.

Mladá rostoucí zvířata mají nejvyšší růstový potenciál, a lepší konverzi krmiva, než dospělá zvířata. V ekologickém systému chovu zvířat je velmi výhodné tohoto fenoménu plně využít a dosáhnout zdravého a efektivního vývoje telat a jalovic za ekonomicky přijatelných nákladů. Nedostatky v odchovu se pak odráží ve snížené intenzitě a kvalitě růstu a později se pak tyto chyby jen obtížně odstraňují (za velmi vysokých finančních nákladů). Projevem zdravého a optimalizovaného odchovu jalovic je časný věk při prvním otelení. Toho se dosahuje kvalitní krmnou dávkou a dobrým zdravotním stavem odchovávaných zvířat. Oba parametry bývají vzájemně podmíněny, tj. je obtížné dosáhnout dobrého zdravotního stavu při špatné výživě. Naplněním požadavků jalovic na zdravý růst a vývoj navíc snižujeme celkovou finanční náročnost celého odchovu jalovic. Cena za krmiva tvoří obvykle > 60 % celkových nákladů na krmný den v odchovu jalovic a současně představují téměř 12 % celkových nákladů na krmiva celé farmy. Zkrácením délky odchovu jalovic tak významně ovlivníme výši těchto nákladů. S věkem jalovic při prvním otelení úzce souvisí i potřebný počet jalovic, který je nutný k obměně stáda. Se zvyšujícím se věkem jalovic při prvním otelení tak náklady zvyšujeme nejen vyšším počtem dní, po které musíme odchovávané jalovice krmit navíc, ale i tím, že bez ohledu na úroveň brakování musíme mít více kusů ve stádě pro zajištění základního obratu stáda.

V tabulce 1 je uvedeno srovnání počtu jalovic nutný k přirozené obnově stáda o velikosti 100 krav, a to při jejich různém věku při prvním otelení a rozdílné intenzitě brakování. Například, při 30% brakování ve stádě a věku jalovic při prvním otelení 24 měsíců, chovatel potřebuje pro obnovu stáda minimálně 66 jalovic. Při stejné intenzitě brakování, ale telení jalovic až ve věku 32. měsíců, potřebuje chovatel k obnově stáda již 88 jalovic. Rozdíl mezi oběma příklady je 22 jalovic, které by mohly být prodány (22 jalovic × 28 000 Kč = 616 000 Kč).

Způsob a intenzita odchovu mladých zvířat přes pubertu do zabřeznutí, musí odrážet požadovaný věk při prvním otelení jalovic. Zvolenou intenzitu růstu zvířat zohledníme správným definováním požadavků na živiny, které odrážejí požadovaný přírůstek. Pro zdárný odchov jalovic bychom se však měli zaměřit především na komplexnější biologický rozvoj, nikoliv jen na samotný denní přírůstek.

Jaké jsou tedy cílové parametry růstu jalovic?

  • první říje před 12. měsícem stáří,
  • zapuštění před 16. měsícem stáří,
  • věk při prvním otelení mezi 23. a 25. měsícem stáří.

Jak ukazují data z kontroly užitkovosti v ČR, má řada chovatelů značné rezervy právě v odchovu jalovic, které se pak přenáší i do snížené užitkovosti dojnic a zvýšené míry zdravotních poruch krav. Podle dat z kontroly užitkovosti v ČR zpravidla dosahují (nejen) ekologičtí chovatelé s nižším věkem krav při 1. otelení lepších výsledků v mléčné užitkovosti. Zatímco průměrný věk jalovic při prvním otelení byl v roce 2012 v ČR u holštýnského plemene 25 měsíců a 18 dní, resp. českého strakatého skotu 28 měsíců a 12 dní, v roce 2019 to bylo již u holštýnského skotu 24 měsíců a 21 dní, u českého strakatého skotu 27 měsíců a 19 dní. Naopak ve stádech, kde nutriční kvalita krmiv neumožňuje vysokou mléčnou užitkovost, není vysoká ani intenzita růstu jalovic a věk prvního otelení se posunuje k 33 až 35měsícům.

Uvedené cíle jsou založeny na růstovém vzorci a procentu tělesné váhy dospělých zvířat. Pohlavní dospělost by měla u jalovic přicházet při dosažení 45 až 50% váhy dospělého zvířete, první zapuštění při dosažení > 55 % váhy dospělého zvířete, první otelení při dosažení 85 až 90% váhy dospělých zvířat, druhé otelení při dosažení 95% váhy dospělého zvířete a při třetím otelení by měly krávy dosahovat již plné hmotnosti, tj. 100 % hmotnosti dospělce. V jakém věku výše uvedené požadavky splníme je otázkou způsobu chovu a nastavenou intenzitou výživy.

Nejprve potřebujeme znát dospělou váhu zvířat – zjistíme ji vážením zvířat ve stádě nebo použitím plemenného standardu. Stanovíme si cílový věk při prvním otelení jalovic a pomocí přepočtu doporučené procentuální váhy dospělého zvířete stanovíme věk a váhu jalovic při zapouštění. Např., cílový věk při prvním otelení je 23 měsíců, tzn. zapouštění proběhne ve 14. měsíci stáří, váha dospělých zvířat ve stádě činí 620 kg, při zapouštění musí jalovice vážit 55 % z této hmotnosti, tj. 340 kg. Takto stanovíme požadované přírůstky. S rostoucí hmotností zvířat při prvním otelení se zvyšuje předpoklad lepší užitkovosti.

Při posuzování správné doby pro první zapuštění jalovic nesledujme pouze požadovaný věk zvířat, ale zaměřme se na dosažení adekvátní hmotnosti a především rámce – výšky zvířat, což je pro zhodnocení tělesného vývoje jednoznačně vhodnější parametr.

Pro kontrolu správného růstu jalovic mohou sloužit předepsané růstové křivky, které jsou vytvořeny zvlášť pro tělesnou hmotnost a zvlášť pro výšku zvířat. Sledovat pouze tělesnou hmotnost ovšem nestačí; jalovice při výživě s nevyváženými poměry energie a bílkovin často dosahují předepsané hmotnosti (tuční), nesplňují však požadavky na výšku. Důležitá je rovněž vyrovnanost v růstu v rámci stáda a skupin. Nemocná zvířata často v růstu zaostávají a v době prvního otelení pak nedosahují námi požadovaných parametrů. Snížení věku při prvním otelení na 22 měsíců nepřináší riziko snížení užitkovosti, závisí však na cílené intenzitě růstu zvířat od narození. Vycházíme ze středního až intenzivního růstu zvířat od odstavu po pubertu, který je založen na dostatku bílkovin.

Optimalizovaný růst a intenzita odchovu jalovic není primárně podmíněna množstvím zkrmovaných krmných směsí a jadrných krmiv. Použití vyšší dávky jadrných komponent (např. glycidového nebo bílkovinného charakteru) má však opodstatnění při nedostatečné živinové kvalitě objemného krmiva. Pro svou finanční náročnost je používání koncentrátů (především bílkovinných) v ekologickém zemědělství využíváno méně často.

O to větší důraz musí být kladen na nutriční kvalitu pícnin (pastevní porosty, senáže, seno…). Např., kvalitní mladý pastevní porost může pokrýt požadavek na přírůstek 1 000 g za den, ale přestárlý, odkvetlý nebo nevhodně složený pastevní porost nemusí pokrýt ani požadavek na záchovu (tj. s nulovým přírůstkem). Nezřídka jsou vysoké přírůstky zvířat z pastvy zmařeny přes zimní období, kdy je v mnoha chovech krmeno seno nebo travní senáž podprůměrné kvality. Následkem může být ztráta kondice, vymizení říjí a zvýšená citlivost na infekce a onemocnění.

Pohyb rostoucích zvířat ve výbězích a na pastvině pomáhá zlepšovat kvalitní vývoj pohybového i dýchacího aparátu. Minimalizace času stráveného ve stájovém prostředí a pobyt na travnatých plochách, prospívá jak zdravotnímu stavu paznehtů u jalovic, tak i končetinám obecně. Celkově se navíc u jalovic upevňuje imunitní systém a celková tělesná kondice zvířat. Pohodu zvířat – welfare můžeme zlepšovat i ve stájích. Například tím, že zvířatům poskytneme dostatek prostoru (nepřeplňováním kotců ve stájích, nenaplňováním kapacity stájí na 100 % či nevytvářením příliš velkých skupin zvířat), celodenní dostupností kvalitní napájecí (pitné) vody, zajištěním čerstvého vzduchu ve stájích i odvětráváním stájových plynů a nadměrné vlhkosti. Vlídný a klidný přístup a zacházení se zvířaty je především v ekologické zemědělství samozřejmostí. V dalším čísle našeho časopisu budeme v problematice výživy jalovic v ekologickém zemědělství pokračovat, a to tématikou řízené výživy a modulace krmných dávek pro jalovice.

Autor článku

Ing. Jiří Dudek

Produktový manažer

30 let s Vámi!

29. 03. 2021