ÚVOD
Pro chovy krav bez tržní produkce mléka jsou typické krmné dávky založené na vysokém podílu převážně travních senáží nebo sena s minimem jadrných krmiv anebo úplně bez nich. Jistě, jedním z důvodů pro rozhodování může být i spíše extenzivní charakter velké části chovů, významnou roli při rozhodování o zařazení jádra do krmné dávky hraje i ekonomika chovu. Přesto někteří chovatelé krmné směsi nebo obilné šroty do krmných dávek zařazují. Je to racionální? Ano, může být, ale mezi účelným využíváním jádra, které přináší chovatelský i ekonomický benefit, a hranicí rentability je linie velmi tenká. Pojďme si nastínit, jaké faktory bychom při rozhodování měli zvážit, aby rozhodnutí o zařazení krmných směsí přinášelo efekt, zda je vůbec nutné je používat, případně kdy a proč.
Hned na počátku si musíme odpovědět na otázku, jaký je produkční cíl chovu a jakou intenzitu zvolíme k dosažení těchto cílů. Produkčním cílem rozumíme především co nejvyšší mléčnou užitkovost matek s minimalizací ztráty tělesné kondice, dále zachování dobrých reprodukčních ukazatelů a také optimalizovaný růst a vývoj telat. To vše s ohledem na zvolenou míru intenzity. Každý chovatel očekává od krávy jedno tele ročně. Výživa s důrazem na dobrou plodnost a zdraví matek i životaschopnost telat je tedy společná pro všechny typy chovů. Lišit se ale může požadavek na intenzitu růstu telat. Chovy s produkcí plemenných zvířat se zaměřují na maximální využití růstového potenciálu telat. Jiná očekávání od rychlosti intenzity růstu telat mají chovatelé u stád s produkcí zástavového skotu, kde se klade důraz na co nejekonomičtější způsob odchovu telat s ohledem na přírodní i chovatelské podmínky.
Krmné směsi slouží primárně k doplnění živin chybějících v objemných krmivech, dále pro podporu růstových schopností mladých rostoucích (plemenných) zvířat nebo jako prostý příkrm telat při nedostatečné mléčnosti matek. O zařazení a skladbě krmné směsi tedy vždy rozhoduje živinová kvalita objemných krmiv. Mohou tak zlepšovat přírůstky (svaloviny i rámce zvířat), ale v některých situacích také mohou odvrátit úhyny telat, nebo zdravotní poruchy krav. Z těchto důvodů nemůže existovat univerzální doporučení na zkrmované množství směsí ani složení nejlepší směsi pro masný skot, které by bylo platné pro všechna stáda. Pro každé stádo i situaci bude potřeba jádra a skladba směsi jiná. Prostá receptura krmné dávky je mezi chovy nepřenositelná, protože i živinová kvalita objemných krmiv na těchto chovech může být (a téměř vždy bývá) velmi rozdílná.
Jako orientační ukazatel pro určení potřeby jadrných krmiv v plemenných chovech i v běžných produkčních chovech může posloužit obsah bílkovin v senážích či seně.
CHOVY S PRODUKCÍ ZÁSTAVOVÝCH ZVÍŘAT
U běžných produkčních chovů s produkcí zástavového skotu lze zjednodušeně říct, že při zkrmování objemných krmiv dobré kvality nebude nutný příkrm jádrem u krav před porodem, ani po něm. Příležitostně lze aplikovat příkrm telat podle aktuální výživové situace, ale není to pravidlem. Dobrou živinovou kvalitou senáží (sena) rozumíme obsah bílkovin nad 9 % v sušině (platí pro březí krávy až do porodu) a nad 12 % pro laktující krávy.
Jsou-li obsahy bílkovin v senážích nižší, měli-by se doplnit do krmné dávky směsí tak, abychom omezili nadměrné odbourávání tělesných rezerv krav nejen po porodu, ale mnohdy i v období ještě před ním. V závislosti na hloubce deficitu živin pak hrozí u krav zdravotní poruchy s negativním dopadem na pozdější schopnost zabřeznout. Velmi významný je vliv na tvorbu, a především kvalitu mleziva a mléka. Při neřešení deficitu základních živin v krmné dávce před porodem tak podstatně snižujeme šanci novorozeného telete na přežití. Telata se pak rodí málo životná a kvůli nízké kvalitě mleziva (mj. obsahu imunoglobulinů), nebo jeho nízké produkci či zpožděnému spouštění se tak snižuje i jejich šance na přežití. Tomu lze snadno předcházet doplněním základních živin vhodně sestavenou jadrnou směsí do krmné dávky. To už vyžaduje přesnější výpočet a neobejdeme se bez znalosti přesného obsahu živin v senáži (seně). Výsledkem výpočtu má být vyvážená krmná dávka jako celek, kde jsou jednotlivé živiny v požadovaných poměrech. Z výše uvedeného vyplývá, že při dlouhodobém zkrmování např. sena o obsahu 4 % NL v sušině situaci nezlepší dávka samotného obilného šrotu (jako zdroje energie), ale bude nutná dotace i dalších živin, především bílkovin, které jsou limitující. V tomto případě by bylo žádoucí zařazení směsi s důrazem na obsah bílkovin už v období březosti. Směs tak nahrazuje absenci živin v seně.
Správně sestavená krmná dávka pak nemá negativní vliv na nadměrnou porodní hmotnost telat. Nepřiměřeně velký růst telete před porodem je způsobován přebytkem základních živin v KD matky, nikoliv samotným používáním jadrných směsí v kombinaci s živinově nedostatečnou senáží. Pro záchranu telete v případě, kdy matka nemá žádné mlezivo, nebo má mlezivo nízké kvality, je vhodné mít zásobu zamraženého nativního mleziva. Alternativou je použití mleziva sušeného s garantovaným obsahem imunoglobulinů (např. MIKROP Pure Colostrum). Pokud se nezlepší situace s kvalitou objemných krmiv pro krávy a produkce mléka pro telata je nízká, bývá obvykle nutný příkrm telat starterovou směsí (EKO START KOMPLET, ČOT-S Plus aj.). V těchto případech se klade důraz na vysoký obsah bílkovin a vyvážený obsah škrobu starteru.
Příkrm pouze obilným šrotem je vhodný pouze pro telata, která mají potřebu mléka pokrytu v plné míře od svých matek a šrotem jim pouze „přilepšujeme“. Chceme-li doplnit bílkoviny, je nutné do směsi zařadit bílkovinné suroviny. Takovou surovinou ale není obilný šrot. Ten používáme jako zdroj energie a sacharidů ve formě škrobu. I sacharidy jsou však nezbytnou součástí směsi, protože mj. podporují využití bílkovin v bachoru. Nemůžeme-li naplnit požadavky na všechny základní živiny v požadované míře, volíme raději jejich nižší zastoupení v KD, ale ve správných poměrech vůči ostatním živinám. Jednostranné překrmování jednou živinou při hrubém deficitu jiné živiny způsobuje zdravotní a metabolické poruchy. Typická a také nejčastější je nepřiměřeně vysoká dávka škrobu při akutním deficitu bílkovin, kdy vysoká hladina energie nejenže nezvýší kondici krav, ale naopak zatěžuje bachorové prostředí a způsobuje metabolické poruchy (např. acidózu). Z bílkovinných surovin, které jsou na farmě dostupné, nebo si je lze vypěstovat, se hodí např. semeno lupiny, hrachu, pelušky apod. Z nakupovaných surovin se používá nejčastěji např. sójový nebo řepkový extrahovaný šrot, nebo výlisky (řepkové, sójové). Alternativně lze použít i komerčně vyráběné bílkovinné koncentráty, které kromě bílkovinných surovin obsahují i minerální a vitamínovou složku.
PLEMENNÉ CHOVY MASNÉHO SKOTU
Produkce a odchov plemenných zvířat vyžadují zvýšené nároky na krmné dávky matek i telat. Dobrou živinovou kvalitou v případě senáží (a sena) rozumíme obsah 10–12 % NL v sušině pro krávy před porodem a 14 % a více pro krávy laktující. V těchto případech pak potřeba jádra pro krávy je minimální nebo nulová. Příkrm telat je obvyklý a napomáhá využití růstového potenciálu zvířat. Pro dobré růstové výsledky u telat pak není spotřeba jádra nijak vysoká. Nepodaří-li se vyrobit objemná krmiva dobré živinové kvality, platí totéž, co u běžných produkčních chovů. Jen pro zajištění dobrého zdraví, přiměřeně vysoké mléčné produkce krav a vysokých přírůstků telat (osvalení i tělesný rámec) je zapotřebí mnohem vyšší koncentrace živin v KD, a to často znamená potřebu vyššího množství jadrných komponent v KD. Protože tady nám nejde jen o přežití telat a alespoň minimální růst, ale o intenzivní růst. S příkrmem se pak začíná od nejmladších kategorií telat, používá se převážně starterová směs nebo směsi s vysokým obsahem bílkovin, které se mohou předkládat k adlibitnímu příjmu až do stáří 3 až 4 měsíců.
Množství směsi pro krávy je přímo závislé na živinové kvalitě senáže, pohybuje se v rozmezí 1 až 3,5 kg. Složení směsi a její celkové množství v KD tedy vychází z výpočtu krmné dávky. Do TMR lze dávkovat přímo jadrné suroviny (obilný šrot, bílkovinné suroviny, minerálie, …), případně použít spolu se šrotem bílkovinný koncentrát, nebo zařadit komerčně vyráběnou směs (BIO DOP-1, BIO DOP-2, KS MASNÝ SKOT). Špičková kvalita objemných krmiv je nástrojem k vyšší rentabilitě chovu. Racionální používání krmných směsí či jadrných krmiv může odvrátit úhyny telat, při kombinaci s kvalitními objemnými krmivy (ve výživě matek i telat) může značně zlepšit jejich růstové schopnosti. Je to vhodný nástroj pro kompenzaci negativního vlivu živinově nedostatečných objemných krmiv (pokud ovšem taková živinově nedostatečná krmiva nevyrábíme každoročně). Cílem každého chovatele musí být výroba objemných krmiv v maximální živinové kvalitě s ohledem na produkční cíle a intenzitu chovu tak, aby potřeba jadrných směsí byla co nejnižší. Abychom se mohli správně rozhodovat o použití jadrných směsí, je nezbytné znát aktuální živinovou kvalitu objemných krmiv.
