Odchovna tetřevů

26. dubna 2020

na Lesní správě Wisła (Polsko)

V tomto brzkém jarním období, kdy probíhá tok tetřeva hlušce, bych se s Vámi, milí naši čtenáři a zákazníci, rád podělil o dojmy a poznatky z návštěvy špičkového zařízení na odchov tetřevů. Před pár lety jsem se do této odchovny tetřevů dostal přes svoje zákazníky, s kterými jsem se seznámil na našem stánku na výstavišti Natura Viva v Lysé nad Labem

Chovné voliéry s připraveným krmením
Chovné voliéry s připraveným krmením

Tato návštěva ve mně zanechala hlubokou stopu a jenom jsem čekal na příležitost, zprostředkovat i dalším zájemcům ze širokého portfolia zákazníků MIKROP ČEBÍN a. s. podobný zážitek. Příležitost nastala někdy v květnu minulého roku, když mně můj kolega, Ing. Žilinčík, z naší dceřiné společnosti MIKROP Slovensko s r. o. se sídlem v Trnavě, požádal, jestli bych pro slovenské zákazníky MIKROPu nedokázal právě v této odchovně zprostředkovat návštěvu s výkladem a prohlídkou. Po pár telefonátech nám byl ze strany vedení lesní správy nabídnut termín návštěvy v půlce června. V ten den nás na odchovně přivítal vedoucí tohoto zařízení, bývalý lesník z této oblasti, vynikající odborník na chov tetřevů známý nejenom v Polsku, ale i v Evropě, pan Zenon Rzońca. Profesní portfolio našich zákazníku bylo velmi pestré. Byli to zaměstnanci zoologických zahrad v Bratislavě a Bojnicích, lesníci z podniku Lesov slovenskej republiky a vedoucí personál bažantnice v Rozhanovciach, patřící pod Univerzitu veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košicích.

Odchovna tetřevů na Lesní správě Wisła se nachází asi 10 km severovýchodně od moravskoslezského Jablunkova, ve Slezských Beskydech. Je umístěná na hranicích velkého komplexu smrkových lesů se zastoupením jedle a buku, který zaujímá plochu více než 3 000 ha ve výšce přesahující 800 m n. m. Přitom téměř 400 ha lesních porostů prastarého karpatského pralesa spadá pod ochranný režim rezervace Baraní hora.

Někdy na začátku milénia, když se ve Slezských Beskydech dělala inventarizace početnosti populace tetřevů, tak na ploše zhruba 25 000 ha bylo napočítáno pouhých 10 jedinců. Protože stav populace tetřevů byl alarmující, byla za účelem záchrany populace zahájena výstavba voliérové odchovny za finančního přispění Národního fondu ochrany životního prostředí a vodního hospodářství. Po analýze různých způsobů chovu, zavedených v jiných zemích se rozhodlo, že mateřské hejno budou tvořit jedinci z volné přírody z karpatské genetické linie. Vznikli dvě voliéry, které mají dohromady 18 boxů (každý má rozměr 4 × 8 m), ve kterých se zdržuje mateřské hejno složené z jedinců, kteří vykazují nízkou plachost vůči člověku. Ptáci ze sousedních boxů se slyší, ale nevidí se kvůli stěnám, které jsou do výšky 1 m z hoblovaných prken. Zajímavostí v konstrukci boxů je to, že ve vnitřních rozdělovacích stěnách jsou zřízeny otvory o průměru 17 cm, které umožňují slepicím, aby se přemísťovaly v době toku mezi boxy a samy si vybraly kohouta ke spáření. Tímto dimenzovaným otvorem se kohouti ke slepicím nedostanou. K jednomu kohoutovi mají přístup 4 slepice. Když neproběhne přirozené páření, je slepice uměle inseminována. Odchovna ve spolupráci z Přírodovědeckou univerzitou ve Wroclavi vede vlastní spermabanku. Po skončení období toku jsou kohouti přesunuti do svých rezervních voliér a slepicím se zvětší boxy o 18 malých výběhů, o rozměrech 4 × 5 m s výškou 2 m, kde slepice hnízdí a vodí kuřata. Z nich jsou zhotoveny přechody do dvou velkých výběhů o rozměrech 80 × 20 m s výškou 2 až 6 m, pokrytých sítěmi. Tyto výběhy jsou v přirozeném hustém jedlovo-bukovo-smrkovém porostu. Jsou tady mraveniště, přirozené kryty ve formě pařezů a druhově velmi pestré bylinné patro.

Pro odchovnu bylo schváleno mateřské hejno v počtu asi 25 jedinců, z toho 18 slepic. Toto množství vytváří předpoklad odchovu až 100 ks mladých ptáků ročně. Průměrně jedna slepice ročně snese 14–16 vajec a v průběhu fungování odchovny je líhnivost 53 %. Při líhnutí kuřat se využívá i kombinovaná metoda a to s použitím kvočny slepice domácí a umělé líhně, kde líhnivost je jenom zhruba 34%. 24 hodin po takovém kombinovaném líhnutí jsou kuřata přemístěna do zvláštní části odchovny. Zhruba po týdenním odchovu v této umělé kvočně, jsou kuřata dávána postupně k adopci těm tetřevím slepicím, které vyseděli málo vlastních kuřat. Tímto způsobem jsou vytvářena rodinná hejna s počtem do 14ti kuřat.

Na výživu jsou tetřevi velice citliví. Je velmi obtížné přizpůsobit potravu při chovu ve voliérách přirozenému prostředí. V zimním období je dominantní potravou jehličí, hlavně borové, ale i jedlové a smrkové. V letním období je to potrava rozmanitá. Skládá se z rostlinné části (bobule, pupeny, květy, mladé jehličí) a živočišné, bohaté na bílkoviny. (hmyz, larvy, mravenci a pod). V odchovně se předkládají ptákům borůvky, brusinky, strouhaná mrkev, různé druhy zrnin (pšenice, oves, slunečnice, u malých kuřat lesknice), každý den čerstvé smrkové a bukové větve a celé trsy borůvčí i s kořeny, ve kterých slepice učí kuřata hledat potravu. Je pravdou, že slepicím se předkládá kvalitní kompletní krmná směs pro nosnice ve snášce a kuřatům kompletní krmná směs pro krůty ve výkrmu, ale obě kategorie této směsi preferují až úplně jako poslední v potravní nabídce.

Tetřev v toku
Tetřev v toku

V měsíci září jsou mladí hlušci z voliér po přepeření přemísťovány do tzv. adaptačních voliér o rozměrech 50 × 24 × 6 m. Ptáci jsou v nich zhruba měsíc a postupně pouštěny do přirozeného prostředí. Poslední roky byl zaveden systém vypouštění mladých ptáků přímo z výběhu v odchovně.

Za posledních 10 let bylo vypuštěno do volné přírody zhruba 570 ks tetřeva. Monitoring ukázal, že 50 % ptáků přežívá ve volné přírodě déle než rok. Část vypouštěných tetřevů rovněž osídluje pohraniční lokality lesů na území Čech a Slovenska. Přirozené navracení hlušců do beskydských lesů úspěšně pokračuje, o čem svědčí tokaniska s tokajícími kohouty a tetřeví slepice vodící kuřata, vylíhlé v již ve volné přírodě.

Navrácení tetřevů do volné přírody má ještě dva limitující faktory. Prvním z nich je zachování a ochrana stávajících biotopů vhodných pro tetřeví zvěř. S tím úzce souvisí i proces adaptace hospodářských lesů na potřeby tetřeví populace. Tento proces bude vyžadovat hodně úsilí a bude trvat ještě mnoho let. A druhým faktorem k úspěšnému návratu tetřevů do přírody je systematické snížení predačního tlaku lišek a kun na jejich populaci. Na území lesní správy Wisła, ve spolupráci s Polským mysliveckým svazem, se daří i za nemalého úsilí eliminovat tento predační tlak hlavně v období snůšky a líhnutí kuřat. Následné výzkumy prokázaly, že po 5ti letech důsledného odlovu škodné se počet zničených hnízd snížil z 95 na 55 %.

Věděli jste že:

…na začátku sedí tetřeví slepice na vejcích, která leží? Otáčí je tedy pouze kolem jejich delší osy. Jakmile jsou vajíčka naseděná déle a vyvíjí se v nich zárodek, uloží je tetřevice nastojato tak, aby se širší část vajíčka, kde je vzduchová bublina, dotýkala jejího břicha. Zmíněná bublina tak izoluje rozpálený spodek těla slepice, kde je teplota cca 41 °C od vlastního zárodku, jemuž by takto vysoká teplota mohla ublížit…

…tzv. „pomořanská populace hlušce“ sídlila v minulosti na pobřeží Baltu blízko hranic s bývalou NDR? Byla největším poddruhem hlušce na území Polska a ulovení kohouti dosahovali hmotnosti vyšší než 6 kg. Bohužel vyhynul v 50. letech 20. století…

…Tetřev hlušec je boreální živočišný druh, proto je roztažen v pruhu podél rovnoběžky ve směru západ – východ po celé severní části Euroasie? Naopak ve střední Evropě např. v Rakousku, Itálii, Francii, Španělsku se vyskytuje v izolovaných populacích…

…jak je rekordně rychlý vývoj tetřevích kuřat? Po vylíhnutí (zpravidla v půlce června) váží asi 30 gramů a již za 3 měsíce dosáhnou kohoutci váhy 3 kg – tedy stonásobek váhy kuřete…

…u obou pohlaví tetřeví zvěře proběhne každoročně kompletní výměna peří (včetně tatrče), dále výměna třásní na prstech stojáků a obou půlek klovce?

…kuřata určená k vypuštění do volnosti nesmí vidět člověka (ošetřovatele) po dobu několika prvních týdnů života, aby si zachovala divokost a tedy ostražitost před člověkem? Proto ošetřovatelé při manipulaci s kuřaty používají speciální rukavice, které jsou vytvarovány a zbarveny tak, aby co nejvíce připomínaly slepici tetřeva.

…škody na tetřevích vejcích nebo kuřatech psíkem mývalovitým (polsky „jenot“) u Lesní správy Wisła nehrozí? Je to z toho důvodu,že se „jenot“ ve vyšších polohách hor nevyskytuje. Zdržuje se raději v nižších polohách – hlavně kolem řek a jezer, kde má dostatek potravy – žáby a ostatní obojživelníky…

Autor článku

Ing. Ivan Kováč

Produktový manažer