Ekonomika výroby mléka za rok 2024

Situace v chovu dojeného skotu v roce 2024 z dat MZe ČR

Vážení chovatelé, stejně jako v předchozích letech se Vám do rukou dostává komplexní ekonomická analýza společnosti MIKROP ČEBÍN, a.s., věnovaná ekonomice výroby mléka v ČR v roce 2024. Na úvod této studie se podívejme na stěžejní data o chovu dojeného skotu v České republice za rok 2024. Podle Komoditní karty Skot a hovězí maso (MZe, červen 2025), došlo v roce 2024, a to ve srovnání s rokem 2023, k nárůstu početních stavů skotu o 27 821 ks na 1 397 414 kusů skotu, tj. 102 % v meziročním srovnání stavu skotu 2024/2023. Početní stavy skotu tak dosahovaly podobné úrovně jako tomu bylo v roce 2005 (1 397 308 kusů). Početní stavy krav byly v roce 2024 o 11 176 krav vyšší (celkem 579 648 krav), a to ve srovnání s rokem 2023 (celkem 568 472 krav). Nárůst celkového počtu chovaných krav v ČR jde zejména na vrub kravám bez tržní produkce mléka - KBTPM (+8 821 krav). Vývoj početních stavů mezi roky 1990 a 2024 je uveden v grafu 1.

Graf 1: Vývoj početních stavů skotu, dojených krav a krav bez tržní produkce mléka (MZe 2011 a 2025)

 

 

 

Průměrný počet dojených krav (dojnic) byl v roce 2024 v ČR 360 018 krav, což je o +2 355 krav více než v roce 2023 (Komoditní karta Skot a hovězí maso, MZe, červen 2025). Průměrná denní dojivost v roce 2024 vzrostla o 0,28 litru na krávu a den oproti roku 2023, a dosahovala tak úrovně 25,67 litrů/krávu/den (v roce 2023 průměrná denní dojivost činila 25,39 litrů/krávu/den). Průměrná roční dojivost se v roce 2024 zvýšila na 9 573,50 mléka/krávu za rok (graf 2), což je o +221,70 l/krávu/rok více, a to ve srovnání s rokem 2023. Výroba mléka v roce 2024 dosahovala 3 460,40 mil. litrů mléka, a to při tržnosti 97,10 % (tržnost mléka v roce 2023 byla 97,20 %). Míra soběstačnosti v komoditě mléko (výroba/spotřeba) činila v roce 2024 úrovně 143,60 % (Komoditní karta Mléko a mléčné výrobky, MZe, červen 2025).

Velmi zajímavé je srovnání obsahu složek – tuku a bílkoviny v mléce za rok 2024 (graf 3), ze kterého vyplývá, že obsah tuku v mléce je v ČR na nejnižší úrovni ze všech sledovaných států EU!. V případě obsahu bílkoviny se pohybuje ČR v druhé polovině států EU. Do budoucna lze tedy očekávat ze strany zpracovatelů v ČR vyšší tlak na chovatele v oblasti zlepšení parametrů obsahu tuku a bílkoviny v produkovaném mléce.

Graf 2: Vývoj průměrné roční užitkovosti (dojivosti) krav v l/krávu/rok (MZe, 2025)

 

 

 

 

Graf 3: Vývoj obsahu tuku (%) a bílkoviny (%) v kravském mléce v roce 2024 ve vybraných státech EU (Eurostat, 24.7.2025)

 

 

 

Výsledky kontroly užitkovosti

Podle Ročenky svazu chovatelů holštýnského skotu (2025) bylo v roce 2024 v kontrole užitkovosti (KU) 336 390 krav, což je o 4 645 krav méně než v roce 2023. Plemena zastoupená v KU v roce 2024: 62,20 % (↗) holštýnský skot včetně kříženek, 33,80 % (↘) český strakatý skot a 1,30 % montbeliard. Z pohledu plemenné sklady krav v KU je zřejmé, že od roku 2010 došlo a stále dochází v případě českého strakatého skotu k významnému poklesu populace krav v KU (139 003 krav v roce 2010, vers. 113 536 krav v roce 2024, meziročně ↘ o 4 331 krav v KU), zatímco holštýnská populace krav v KU se pohybuje stabilně již mnoho let okolo úrovně 209 tis. krav (205 290 krav v roce 2010, vers. 209 250 krav v roce 2024, meziročně ↗ o 402 krav v KU).

Podle této ročenky dosahovala průměrná užitkovost holštýnské populace krav v KU v roce 2024 úrovně 11 135 kg mléka (+392 kg mléka mezi roky 2024/2023), zatímco u populace krav plemene české strakaté to bylo 8 506 kg mléka (+341 kg mléka mezi roky 2024/2023). Za celou ČR byla průměrná produkce mléka od krav v KU v roce 2024 na úrovni 10 128 kg mléka/krávu, což je o +387 kg mléka/krávu více než v roce 2023.

Cena mléka

Průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) kravského mléka byla v roce 2024 v průměru 11,33 Kč/litr, což je více než v roce 2023, kdy tato dosahovala úrovně 10,97 Kč/litr (MZe ČR 2025). V grafu 4 je znázorněn vývoj výkupní ceny mléka v ČR od roku 2000 až do května 2025. Vývoj CZV kravského mléka od ledna 2024 do května 2025 je uveden v grafu 5, ze kterého je patrný pravidelný pozvolný meziměsíční růst výkupních cen mléka, který započal v listopadu 2023. Jen pro zajímavost, cena mléka v kvalitě BIO za rok 2024 byla na úrovni 12,42 Kč/l.

Graf 4: ČR - vývoj výkupní ceny mléka (Kč/l) mezi roky 2000 až 2025

 

 

 

Graf 5: Měsíční vývoj CZV kravského mléka v Kč/l – mlékárny v roce 2024 a 2025 (MZe ČR 2025)

 

 

 

Výsledky vlastního šetření

V letošním roce byly pro účely našeho šetření získány podklady o produkčních a ekonomických ukazatelích výroby mléka z 76 chovech dojeného skotu (24 chovů českého strakatého skotu, 48 chovů holštýnského skotu a 4 chovy s chovem obou výše uvedených plemen) za rok 2024.

Průměrná roční produkce mléka na krávu, v námi hodnoceném souboru chovů za sledované období roku 2024, dosahovala úrovně 10 465 kg, zatímco vlastní tržní produkce pak 10 255 kg mléka/krávu/rok (po odpočtu produkce mleziva, krmného tranzitního mléka a mléka odpadního). Tržnost mléka na námi hodnocených farmách dosahovala úrovně 98,00 %, což je o něco více, než jakou uvádí např. Komoditní karta Mléko – tržnost 97,10 % (MZe, 2025). Průměrná realizační (nákupní) cena mléka v roce 2024 dosahovala u hodnoceného souboru 76 chovů 11,28 Kč/kg (v roce 2023 dosahovala 11,06 Kč/kg), což odpovídalo denním a ročním tržbám za prodané mléko 316,80 Kč/KD, resp. 115 646 Kč/krávu/rok. Pro srovnání, v roce 2023 byly denní a roční tržby za mléko nižší, a to 294,90 Kč/KD, resp. 107 639 Kč/rok na krávu.

Jednou z příjmových položek výroby mléka jsou též přímé dotace na chov krav, které dosahovaly v roce 2024 v hodnoceném souboru chovů úrovně 0,686 Kč/kg prodaného mléka (tj 19,27 Kč/KD, tedy 7 035 Kč/krávu/rok), zatímco v roce 2023 pak výše 0,574 Kč/kg prodaného mléka. V naší kalkulaci nákladů výroby mléka nejsou zahrnuty nepřímé dotace. Studie MZe ČR (Komoditní karta, červen 2025) prozatím neodhaduje pro rok 2024 celkovou výši podpor (přímé i nepřímé) na litr mléka. V roce 2023 byla tato na úrovni 1,52 Kč/l (z toho přímé dotace 0,69 Kč/l a nepřímé dotace 0,83 Kč/l).

 

Ocenění vedlejších výrobků

Jednou z velmi významných položek v kalkulaci nákladů výroby mléka, jsou odpočty, resp. ocenění vedlejších výrobků (narozené tele, hnůj/kejda, zkrmené mléko aj.), které v roce 2024 dosahovaly výše 0,933 Kč/kg mléka, tedy 26,21 Kč/KD. Náklady na narozené tele z celkových odpočtů vedlejších výrobků představovaly v hodnoceném souboru za rok 2025 úrovně 28,30 % (0,264 Kč/kg), na produkci statkových hnojiv 31,94 % (0,298 Kč/kg) a na zkrmené mléko pak 39,76 % (0,371 Kč/kg). V naší kalkulaci nákladů na mléko dosahovaly celkové odpočty vedlejších výrobků výše 9 567 Kč/krávu a rok. V porovnání s předchozími roky, je zajímavý nárůst u položky zkrmené mléko, což lze vysvětlit především podílem chovů, které prodloužily délku doby periody zkrmování tranzitního či nativního mléka (tržního i netržního) telatům, což je jednou z preferovaných cest zlepšení úrovně zdraví v chovech.

Cena narozeného telete

V naši kalkulaci již mnoho let používáme metodický přístup Poláčkové et al. (ÚZEI, 2010), kteří kalkulují cenu narozeného telete jako 6 % z celkových nákladů na krávu a rok po odpočtu vedlejších výrobků (hnůj/kejda; zkrmené mléko), a tento ukazatel dělí čistou natalitou na 100 krav (v našem modelu kalkulováno s čistou natalitou 95 %). Podle této kalkulace dosahovaly náklady na narozené tele v roce 2024 výše 7 067 Kč. Výsledný náklad na narozené tele je obecně v kalkulačním modelu mj. významně ovlivněn parametrem čisté natality (čistá natalita, tj. počet živě narozených telat na 100 otelených krav), která by měla proto být rutinně kalkulována.

Náklady na KD a kg vyrobeného mléka

Celkové vlastní náklady hodnocených podniků vzrostly roce 2024 na úroveň 118 753 Kč/krávu a rok, což je o +11 746 Kč/krávu a rok více (meziroční nárůst celkových vlastních nákladů o +11 %), než tomu bylo v naší kalkulaci nákladů na výrobu mléka za rok 2023 (107 007 Kč/krávu/rok). Celkové vlastní náklady na krávu a krmný den (KD) v roce 2024 dosahovaly výše 325,35 Kč (v roce 2023 pak 293,17 Kč) a na kg prodaného mléka pak 11,58 Kč.

Nejvyšší nákladovou položkou (41,21 % z celkových nákladů) představovaly v roce 2024 tradičně náklady na krmiva (vlastní a nakoupená), které dosahovaly výše 134,07 Kč/KD, což je o 4,5 % více než v roce 2023 (128,39 Kč/KD).

K nejvýznamnějším nákladovým položkám výroby mléka, mimo položky krmiva, patřily:

• pracovní náklady – 12,43 % z celkových nákladů – ve výši 40,43 Kč/KD (z toho mzdové náklady 74,30 %, zákonná pojištění a odvody 25,70 %) s meziročním nárůstem o 6,40 %,
• služby – 5,90 % z celkových nákladů, a to ve výši 19,22 Kč/KD (jde o služby veterinární 26,50 %, plemenářské 23,80 % a ostatní 49,70 %) s meziročním nárůstem o 7,30 %,
• energie – 2,90 % z celkových nákladů, s meziročním nárůstem o 7,80 %,
• spotřeba materiálu – 2,56 % z celkových nákladů s meziročním poklesem o 2,0 %,
• odpisy – 13,53 % z celkových nákladů (z toho 39,70 % činily odpisy staveb a strojů a 60,30 % odpisy krav),
• režie – 14,91 % z celkových nákladů (z toho 49,20 % činily režie živočišné výroby a 50,80 % celopodniková režie),
• ostatní náklady – 4,35 % z celkových nákladů.

Roční tržby za prodané mléko na krávu roce 2024 činily 115 646 Kč (tj. o +7 997 Kč vyšší tržby za mléko než v hodnoceném souboru podniků za rok 2023). Přímé dotace na krávu a rok dosahovaly v roce 2024 výše 7 034 Kč (v roce 2023 pak 5 588 Kč/krávu/rok). V roce 2024 bylo dosaženo zisku bez započtení dotace 0,63 Kč/kg prodaného mléka. Při započtení přímé dotace ve výši 0,686 Kč/kg mléka, bylo dosaženo v roce 2024 zisku 1,32 Kč/kg prodaného mléka, což je obdobný výsledek jako v roce 2023 (1,34 Kč/kg prodaného mléka).

Pro srovnání, v Komoditní kartě Mléko a mlékárenské výroby (MZe ČR, červen 2025) byly uveřejněny odhady vývoje nákladů, výnosů a rentability mléka. Podle této studie/odhadu náklady na litr vyrobeného mléka v roce 2024 dosahovaly průměrné výše 9,99 Kč/l s odhadem realizační ceny mléka na úrovni 11,33 Kč/l. Odhad za I. kvartál roku 2025 – náklady na litr vyrobeného mléka ve výši 10,18 a realizační cena mléka 12,95 Kč/l. Data publikovaná ÚZEI, uvedená v Komoditní kartě ke dni 31.7.2025, nebyla v době zpracování výsledků tohoto šetření kompletně publikována.

Kompletní výčet nákladových položek, ale i kalkulací tržeb, ať již na krávu a krmný den, nebo na kg prodaného mléka je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1: Náklady na výrobu mléka v ČR za rok 2024

Společnost MIKROP ČEBÍN, a.s. získává kontinuálně produkční a ekonomická data ve stádech dojeného skotu již 14 let, a to jak na území ČR, tak i na Slovensku. Přehled vývoje nákladů na výrobu mléka v ČR v letech 2015, 2019, 2021, 2022 a 2023 je uveden v tabulce 2.

Z této tabulky je zřejmý nárůst nákladů na krmiva mezi roky 2015 a 2024, a to v celkové výši + 34,04 %, kdy hlavně krmiva nakoupená vykázala nárůst o +45,50 %, zatímco náklady na krmiv vlastní vzrostla o 25,00 %.

Pokud porovnáme náklady na výrobu 1 kg mléka v roce 2024 s náklady za rok 2015, pak u jednotlivých nákladových položek došlo k těmto změnám:

• krmiva (celkem)                    +34,04 %,
• léky                                        +52,94 %,
• mzdové náklady a pojištění   +37,14 %,
• veterinární služby                  +38,50 %,
• plemenářské služby               -15,80 %,
• ostatní služby                         +161,54 %,
• energie                                   +88,90 %,
• spotřeba materiálu                 +50,00 %,
• odpisy (stroje, dojnice)          +49,50 %,
• režie živočišné výroby           +32,80 %,
• režie celopodniková              +91,30 %,
• ostatní náklady                       +11,10 %

Tabulka 2: Vývoj nákladů na výrobu 1 kg mléka v ČR v letech 2015 až 2024 (položky jsou zaokrouhleny na 2 desetinná místa)

 

 

 

 

 

 

 

 

Náklady na krmiva a vlastní ocenění krmiv v chovech

Náklady na krmiva vlastní i nakoupená jsou stále ve struktuře nákladů na výrobu mléka nejvýznamnější nákladovou položkou s podílem 41,21 % (vývoj nákladů na krmiva mezi roky 2015 až 2024 je patrný také z tabulky 2.). Vlastní i nakoupená krmiva se na celkových nákladech na krmiva podílela přibližně 50 %. Průměrné ceny vybraných krmiv za rok 2024 jsou uvedeny v tabulce 3. Upozorněme však, že ocenění krmiv je ukazatelem orientačním, a to s ohledem na používanou velmi různorodou metodiku oceňování krmiv v zemědělských podnicích a velikou variabilitu v oceňování mezi podniky. Pro zajímavost cena (vnitropodnikové ocenění krmiva) 1 tuny kukuřičné siláže se pohybuje v chovech mezi 590 až 2100 Kč/t, zatímco u travní senáže 400 až 2300 Kč/t, a to dle výrobních oblastí a systému oceňování/vnitropodnikových kalkulací. Doporučené je oceňovat krmiva na základě skutečné znalosti nákladů vlastní výroby – osiva, hnojiva, půdní práce, ochrana rostlin, sklizeň a manipulace s plodinou, konzervace a uchování krmiv, ostatní náklady, včetně zohlednění výsledné kvality a výnosu, nebo metodou kalkulace živin v krmivu obsažených. Obecně nejvyšší nákladovou položkou z pohledu statkových krmiv je vlhké kukuřičné zrno, luční a vojtěškové či jetelové seno.

Tabulka 3: Náklady na vybraná objemná krmiva v ČR

 

 

Ztráty krav, prvotelek a intenzita brakování

Ztráty krav do 90. dne po otelení, jsou jedním z klíčových ukazatelů rané brakace ve stádech dojeného skotu. V námi hodnoceném souboru dosahovaly v roce 2024 ztráty krav do 90. dne po otelení úrovně 6,28 % (tabulka 4). Za optimální považujeme hodnoty ztrát krav do 90. dne po otelení <6 %, za hraniční pak ztráty krav 6 až 8 % a za problematické ty, které překročí hranici 8, resp. 10 %. Ztráty prvotelek do 90. dne po otelení dosahovaly v hodnocených chovech v roce 2024 úrovně 5,06 %, což je o něco výše než doporučovaná hranice do 4 %. Intenzita brakování krav dosahovala v roce 2024 úrovně 34,56 %, což je téměř identická hodnota jako v roce 2023 – 34,41 %. Podíl vyřazených krav ze stáda v roce 2023 dosáhl celorepublikově úrovně 37,20 % (ČMSCH, 2024) s tím, že data za rok 2024 ještě nebyla v době hodnocení našich dat veřejně publikována.

Tabulka 4: Vybrané ukazatele managementu chovu krav

 

Hodnocení vybraných ukazatelů produkce a zdraví mléčné žlázy

Jednou ze základních metrik hodnocení úrovně mléčné produkce ve stádech dojeného skotu je evidence produkce mléka na všechny krávy a na dojené krávy (tabulka 5). V námi hodnoceném soboru 76 chovů činila produkce mléka na všechny krávy 28,90 kg/den, resp. 33,30 kg/den v případě produkce na dojenou krávu.

Tabulka 5: Vybrané ukazatele chovu krav podle dat z KU (Kontroly užitkovosti)

Průměrný počet somatických buněk v hodnocených chovech byl 243 590 tis. SB/ml (tabulka 6). Počet SB podle Ročenky chovu skotu (2024) dosahoval v roce 2023 úrovně 235 tis. SB/ml (novější data nebyla v době hodnocení dat k dispozici). Snahou každého chovatele by mělo být dosáhnout ideálně počtu SB <150 tis. SB/ml, kdy za přijatelnou hranici označujeme úroveň ≤200 tis. SB/ml. Velmi podstatným ukazatelem zdraví mléčné žlázy je i LS (lineární skóre), které bylo v roce 2024 na úrovni 4,29 (přepočet obsahu SB na LS). Užití hodnot lineárního skóre v případě individuálního hodnocení zdraví mléčné žlázy u dojnic je jedním z klíčových nástrojů kontroly mastitid. U krav s lineárním skóre nad 4 lze očekávat denní ztrátu produkce mléka na úrovni více než 1,5 kg, resp. 400 a více kg mléka za laktaci. K oblasti managementu zdraví mléčné žlázy poznamenejme, že stále v mnoha chovech dojeného skotu absentuje rutinní využívání výstupů a souhrnů např. z Milk profi dat (MPD) po uskutečněné kontrole užitkovosti, které mohou chovateli velmi významným způsobem napomoci v řízení zdraví mléčné žlázy a eliminaci výskytu mastitid. Trendem posledních několika let je zvýšený tlak na uplatňování tzv. selektivního zaprahování krav bez antibiotik. V našem šetření jsme zjistili, že podíl chovů, které zaprahují krávy bez užiti antimikrobik/antibiotik činil 34,80 %.

Průměrný laktační den (DIM – Days in Milk) je v chovatelské praxi velmi často používaným hodnotícím ukazatelem, který je velmi úzkém vztahu s délkou doby stání krav na sucho (ukazující i na úroveň parametrů zaprahování krav), a jako takový je velmi dobrým indikátorem úrovně managementu reprodukce stáda a celkové úrovně jejího řízení. V námi hodnoceném souboru (podle dat z KU) DIM dosahoval průměrné hodnoty 175 dní (tabulka 6), což je v souladu s obecně požadovanými 160 až 175 dny laktace. Obecně u tohoto parametru můžeme konstatovat, že kratší laktační den signalizuje problémy s délkou doby stání na sucho (předčasné zaprahování krav a prodlužování neprodukční periody krávy) a zkracování periody laktace u krav. Naopak, laktační den nad 200 dní signalizuje neúměrné prodlužování laktací (indikuje reprodukční problémy ve stádě), a to na úkor dosahování dobrých ukazatelů reprodukce, což může mít negativní vliv na obrat stáda (zvláště v chovech s vysokou intenzitou brakování).

Tabulka 6: Vybrané ukazatele chovu krav podle dat z KU (Kontroly užitkovosti)

 

Hodnocení vybraných ukazatelů reprodukce

Průměrné mezidobí krav v námi hodnocených 76 podnicích bylo na úrovni 380 dní (o -6 dní kratší než v hodnoceném souboru podniků za rok 2023), což je ukazatel vyhovující (<410 dní, obvykle v chovech v rozmezí 370 až 405 dní). Neméně významným hodnoceným ukazatelem bylo průměrné pregnancy rate (PR), které se stanovuje jako násobek procenta intenzity detekce říje (HDR - Heat Detection Rate, tj. počet inseminovaných krav z počtu všech krav, které jsou k inseminaci způsobilé v průběhu 21denního cyklu) a procenta zabřezlých krav (CR – Conception Rate). Obecným cílem je dosahovat hodnoty PR >20 % s tím, že mnoho stád dojeného skotu dnes rutinně dosahuje hodnot 22 až 27 % (tj. výborné úrovně nad 25 %), v chovech s řízenou reprodukcí pak tyto hodnoty jsou obvykle ještě o něco vyšší. Námi hodnocený soubor chovů dosahoval průměrné hodnoty 25,54 % (tabulka 7).

Inseminační index v hodnoceném souboru chovů se u jalovic pohyboval na úrovni 1,90, zatímco u krav pak dosahoval hodnoty 2,50, což nejsou zcela ideální parametry (doporučený inseminační index u jalovic <1,50, u krav <1,80).

Jednoznačným trendem ve stádech dojeného skotu je používání sexovaného semene s cílem zvýšit podíl narozených jaloviček a zlepšit tak genetický a ekonomický potenciál chovu. Této strategie se užívá zejména pro rychlejší obměnu/obrat stáda, a v chovech holštýnského skotu i s cílem lepšího zpeněžení/prodeje vyššího počtu jalovic, což je pro mnohé podniky ekonomicky zajímavější, než odchov a časný prodej mléčných holštýnských býčků. Tato strategie bývá v řadě chovů kombinovaná i s užitím inseminačních dávek masných býků na plemenice (zejména krávy) s horší plemennou hodnotou (produkce zvířat do výkrmu = lepší zpeněžení křížence s masným plemenem). Mezi hlavní úskalí užití vysoké podílu sexovaných dávek v chovech dojeného skotu, patří problémy vyplývající zejména z poddimenzování ustájovacích kapacit pro odchov jalovic (velmi častý problém v ČR). Zmínit musíme i fakt, že v chovech, které využívají sexované dávky je dosahováno i nižší úspěšnosti v zabřezávání (zhoršení zabřezávání v rozsahu 5 až 20 % dle úrovně managementu reprodukce v chovu; horší úspěšnost u starších krav). Podíl jalovic, které byly v námi hodnocených chovech zapouštěny sexovaným semenem činil 22,80 %, zatímco u krav tomu bylo pouze ve 2,90 %. Podíl použití sexovaného semene se v podnicích u jalovic pohyboval od 0 do 86 %, zatímco u krav od 0 do 47 %. Podle studie Seidela a DeJarnetta (2022) se podíl použití sexovaného semene v Severní Americe blíží hranici 30% ze všech uskutečněných inseminací. Podle webu The Dairy Site, činil podíl sexovaných dávek použitých ve Velké Británii ve stádech dojeného skotu 84 %.

Tabulka 7: Vybrané ukazatele chovu krav podle dat z KU (Kontroly užitkovosti)

 

 

IOFC

IOFC (Income Over Feed Cost), neboli ukazatel příjmů nad náklady na krmiva slouží ke stanovení tzv. zlomového bodu IOFC, který umožní chovateli vyhodnotit aktuální stav a pomůže mu určit jaká opatření v oblasti managementu chovu a výživy by měl učinit, aby bylo zajištění optimální finančních toků. Velmi vhodný je tento nástroj pro ekonomickou predikci a modelování různých situací (změna cen vstupů, kolísání cen mléka apod.). Předností IOFC je také skutečnost, že ve svém výpočtu nezohledňuje jak fixní náklady, tak i dotace, ale poměřuje nákladovou položku krmiv (vstup) s výnosovou položkou (tržby za mléko). V roce 2024 dosahoval ukazatel IOFC v námi hodnoceného souboru úrovně 182,76 Kč/KD (tabulka 8), zatímco v roce 2023 pak činily v našem výběrovém souboru úrovně 166,54 Kč/KD.

 

Tabulka 8: Náklady a tržby v Kč/KD v ČR, IOFC

 

 

Závěr

Vážení chovatelé na závěr tohoto článku, věnovaného ekonomice výroby mléka, mi dovolte velmi poděkovat Vám všem chovatelům dojeného skotu, kteří jste se aktivně zapojili do našeho ekonomického šetření.