Na následujících stránkách vám představíme efektivní systém pro sledování přírůstků výkrmových kuřat v halách. Jedná se o zavěšené nášlapné váhy, které se umísťují v prostoru haly tak, aby se po nich zvířata mohla volně pohybovat. Ty sbírají data o přírůstcích, které se evidují v připojeném počítači, a majiteli tak poskytují přehled o aktuálním stavu chovu.
Princip vážení brojlerových kuřat je založen na hromadném vážení kuřat přímo v hale na konkrétní farmě. Automatické váhy zasílají data do programu ViewDet v počítači obsluhy buď pomocí mobilního signálu nebo wi-fi připojení. Váha je schopná evidovat počty a hmotnost zvážených kuřat, teplotu, vlhkost, uniformitu a dopočítává také další parametry.
Váhy se běžně umísťují v prostoru haly tak, aby na ně mohla zvířata volně stoupat. Váha je schopna takové vkročení v krátké době zaregistrovat a zvíře zvážit. Měření je založeno na srovnávání hmotnosti celé vážicí desky před a po jednotlivém pohybu zvířete. Synchronizace nových dat probíhá 1× za 24 hodin. Vlhkost a teplota jsou měřeny pomocí umístěného teploměru s vlhkoměrem. Do systému je možné zadávat typ hybrida, dodavatele krmiv a z jakého rozmnožovacího chovu kuřata pocházejí.
Vyhodnocení dat z nášlapné váhy
S daty, která nášlapná váha zapisuje, lze velmi dobře a efektivně pracovat. Ve výzkumné studii bylo vyhodnoceno velké množství parametrů, ale nyní vám představíme na ukázku jen několik parametrů základního vyhodnocení.
Pro příklad uvádíme data z vybrané farmy v Olomouckém kraji, získaná od září roku 2014 až do března roku 2016. Na farmě se chovají oba typy brojlerů, ROSS 308 i COBB 500. Váha je umístěna uprostřed haly v druhém podloží o rozloze 911 m2, kde lze naskladnit přibližně 19 900 ks. Systém ventilace, regulace teploty a vlhkosti je nastavován pomocí počítače. Celkový počet zvážených kuřat se odvíjí od jejich pohyblivosti. Obvykle počet zvážených kuřat na začátku turnusu roste a později s přibývající hmotností počet zvážených kuřat klesá. Majitelé farmy vlastní míchárnu krmiv, kde si míchají kompletní krmnou směs BR2 a BR3. Startérovou směs BR1 nakupují od výrobců těchto směsí.
1.1 Hmotnost kuřat
1.1.1 Porovnání průměrné hmotnosti s teoretickou hmotností křivkou
Denně zaznamenávané hmotnosti kuřat lze porovnat s průměrnou hmotností křivkou (ta je v programu nastavena stejně pro oba typy hybridů).
U brojlera typu ROSS 308 lze sledovat, že v roce 2014 byly hmotnosti kuřat od 2. fáze nad křivkou. Další rok tomu však bylo naopak. Nejvyšší přírůstky kuřat byly v turnusu 4/14, kdy jejich hmotnost byla 2 358 g v 40. dnu života. Naopak v turnusu 10/15 byla hmotnost kuřat ve stejném věku 2 066 g.
U brojlera typu COBB 500 lze na základě grafu spatřit, že se turnusy více pohybují okolo teoretické křivky. V turnuse 3/15 byla porážková hmotnost brojlerů v 38. dnu života 2 299 g oproti turnusu 8/15, kdy ve stejném věku dosahovala hmotnost pouze 1 980 g.
1.1.2 Porovnání přírůstků v letním a zimním období
Pomocí dat lze vyhodnotit hmotnosti k určitému dni výkrmu v letním a zimním období. Z důvodu různé délky výkrmu jsou vybrané hmotnosti posuzovány k 36. dni výkrmu.
U typu ROSS je za letní období považován turnus 4/15 a 6/15, a za zimní období turnusy 9/14, 11/14 a 10/15. Z grafu 3 lze vyčíst, že vyšší hmotnosti jsou pozorovány v turnusech, které proběhly v zimním období. Lze tudíž usuzovat, že vysoké teploty, které byly v letním období roku 2015, mohly ovlivňovat prostředí haly a tím i přírůstky hybrida ROSS.
U hybrida COBB je za letní období považován turnus 3/15 a 8/15, a za zimní období turnusy 1/15, 12/15 a 1/16. U tohoto typu lze vidět patrnou nevyrovnanost. Nejvyšší hmotnost měl k 36. dni 2 175 g v turnuse 3/15 a oproti tomu v turnuse 1/16 to bylo pouhých 1 845 g. Lze usuzovat, že lepší přírůstky v letních měsících bude mít spíše tento typ brojlera, viz graf č. 4.
1.2 Uniformita
Elektronický systém vážení je schopný spočítat také uniformitu chovu. Ta nám ukazuje, kolik % kuřat se pohybuje v rozpětí teoretické křivky hmotnosti.
1.2.1 Společná uniformita
Z grafu 5 můžeme vyčíst, že v letním období má lepší uniformitu hybrid ROSS 308, která dosahuje přes 80 %. Naproti tomu u hybrida COBB je situace jiná a to taková, že jeho maximální uniformita byla 74 %. V přechodném období se však hodnoty obrací a vyplývá nám, že je COBB 500 v tomto čase stálejší. V zimním období dochází k určité stabilizaci a k vyrovnanosti obou hybridů.
1.3 Počet nášlapů na váhu
Celkový a průměrný počet vstupů na váhu se sleduje pomocí korelačního koeficientu, kterým lze zjistit vzájemný vztah mezi denním přírůstkem a počtem nášlapů na váhu. Čím více se hodnota koeficientu blíží hodnotě -1, tím se vztahy dvou veličin ovlivňují
V tabulce č. 1 jsou vypočítané koeficienty pro jednotlivé fáze, aby bylo jasně vidět, jak se mění závislost přírůstků s počtem nášlapů na váhu. Kuřata jsou nejvíce aktivní v první polovině života. Později s přibývající hmotností aktivita klesá. V tabulce č. 2 si můžeme na základě průměrného množství kuřat na váze představit aktivitu kuřat na hale. Nejvyšší počet zvážených kuřat byl znamenán okolo 10. dne výkrmu.
1.4 Teplota a vlhkost
1.4.1 Průměrná teplota a vlhkost
Z grafu 6 vyplývá, že s klesající teplotou a dobou výkrmu se zvyšuje vlhkost uvnitř haly. Nejvyšší dosažená průměrná vlhkost byla 38. den výkrmu, kdy její hodnota činila 71 %. V počátku výkrmu by měla vlhkost být na úrovni 60–70 % a v další fázi by neměla překročit 70 %.
Závěrem
Nášlapná váha je výborným pomocníkem v tzv. kontrole „na dálku“. Pokud se odkudkoliv připojíme na internet, jsme schopni okamžitě načíst data a zjistit, jaké jsou na hale přírůstky, hodnoty vlhkosti a teplot. Velkou výhodou nášlapné váhy je kontinuální tárování nášlapného místa. Tato rychlá funkce umožňuje evidenci hmotnosti každého kuřete, které stoupne na váhu. Váha eviduje průměrnou hmotnost každého dne výkrmu a také umí rozpoznat, pokud kuře stouplo na váhu pouze částí těla, kdy zápis neprovádí. Mezi určité nevýhody tohoto systému vážení patří umístění přístroje na jednom místě po celý turnus. Troufneme si odhadnout, že se výsledky hmotností kuřat mohou lehce lišit, pokud se kuřata nacházejí uprostřed haly či na jejich okrajích. Další možnou nevýhodou může být nastavená jedna průměrná růstová křivka pro oba typy brojlerů v programu.
Brojleři mají své specifické nároky na chov a jsou to zvířata jako každá jiná. Chovatelé by jim měli zajistit kvalitní výživu, dodržet parametry v prostředí haly a několik dalších důležitých zásad, které celkově ovlivňují chov. Následné výsledky turnusu zásadně ovlivňují další faktory jako kvalita vajec z líhní, doba převozu jednodenních kuřat, stáří a výživa rodičů, vnitřní prostředí výkrmové haly a následná péče od zootechniků. Věřím, že chovatelé nepracují pouze s vidinou zisku, ale postarají se i o to, aby byl chov takový, jaký má být.
