Stresem obecně rozumíme jakýkoli faktor způsobující narušení vnitřní rovnováhy u živých organismů. Jedním z hospodářsky nejdůležitějších, nejlépe prozkoumaných a relativně snadno měřitelných stresových faktorů je tepelný stres (TS), který se týká prakticky všech živých organismů, prasata, která jsou na něj obzvláště citlivá, nevyjímaje. Tepelný stres je stavem, kdy organismus není schopen efektivně regulovat svou tělesnou teplotu v důsledku jeho vystavení vysokým teplotám, nadměrné fyzické zátěži, vysoké vnitřní produkci tepla aj. Tepelný stres není vyvolán jen působením vysoké teploty prostředí na zvíře, ale velmi významným součinitelem je i relativní vlhkost vzduchu. Velmi rozšířeným a velmi využívaným nástrojem v chovu hospodářských zvířat je používání „THI“ – teplotně-vlhkostního indexu, který číselně vyjadřuje pocit pohody či nepohody zvířete v závislosti na kombinaci aktuální teploty a vlhkosti vzduchu. THI index pro prasnice a prasata ve výkrmu s hmotnostní nad 50 kg je uveden na obrázku 1 a 2. Jen pro zajímavost uveďme, že v některých regionech ČR bylo v létě roku 2024 naměřeno až 56 tropických dní, tj. dní, kdy maximální teplota v daný den dosáhne nebo překročí hranici 30 °C.
Chcete se lépe připravit na léto nadcházející? Máme pro Vás řešení!
Proč právě prasata trpí TEPELNÝM stresem?
Většina zvířat se dokáže přebytečného vnitřního tepla zbavovat pomocí mechanismu pocení a zrychleného dýchání. Toto jsou dva nejdůležitější přirozené nástroje pro udržení stabilní tělesné teploty. U prasat je tomu však jinak, neboť prasata se nepotí a mají i s ohledem na velikost těla také relativně malé plíce. K vyšší citlivosti na TS přispívá i silná vrstva podkožního tuku, která působí v organismu jako izolant. K nejčastěji pozorovaným příznakům u prasat vystavených TS patří zvýšená frekvence dýchání a snížení příjmu krmiva, jehož cílem je snížit vnitřní produkci tepla. Pokud tepelný stres působí na prasata delší dobu, začnou přijímat velmi velké množství vody, což prohlubuje nerovnováhu elektrolytů, již tak narušenou hyperventilací. Nekompenzovaná ztráta acidobazické rovnováhy může nakonec vést až k průjmům, ale v těžkých případech i ke kolapsům a úhynům, zejména pak u prasnic. V tabulce 1 jsou uvedeny hranice termického komfortu a hodnoty ideální teploty prostředí pro jednotlivé věkové kategorie prasata.
Co se tedy v organismu děje při tepelném stresu, můžeme trochu rozvést…
Hyperventilace
Dýchání prasnic za normální situace má frekvenci 20 až 30 dechů za minutu. Při tepelném stresu se postupně zvyšuje a může dosáhnout až 180 dechů za minutu! Kvůli tomu dochází k nadměrné eliminaci CO2, což akutně zvyšuje pH krve až na 7,5 (respirační alkalóza). Tlak CO2 v séru i v mozkové tkáni klesá, to vyvolává zúžení mozkových cév a snižuje uvolňování kyslíku z hemoglobinu. Dochází k nedostatečnému okysličení mozku, což může vést k rychlému kolapsu organismu. Pokud nejsme připraveni tento proces zastavit nebo zmírnit, může to zejména u lakujících prasnic končit úhynem. Důležité je zmírnit stres (ochlazení organismu) a zajistit přísun specifických iontů.
Snížení příjmu krmiva
Při vyšším THI jsou prasata méně aktivní a mají sníženou chuť k jídlu. Vzhledem k intenzivnímu metabolismu jsou na vysoké teploty obzvláště citlivé prasnice v laktaci. Obecně, při teplotách prostředí nad 22 °C, dochází při každém zvýšení teploty o 1 °C ke snížení příjmu krmiva o 190 g/den, což následně u prasnic vyvolává snížení produkce mléka. Důsledkem toho je snížení přírůstků selat v období kojení a nižší hmotnost selat při odstavu. K dalším nežádoucím efektům patří i následně zhoršená reprodukce prasnic. Např. prasnice, které byly vystaveny tepelnému stresu 14 až 21 dní před inseminací, měly výrazně nižší oplozenost. Působí-li na prasnice THI vysokého pásma, a to mezi 7. dnem před a 12. dnem po inseminaci, lze
u nich očekávat výrazně nižší počet narozených selat ve vrhu.
Vliv tepelného stresu na trávicí trakt prasat
Tepelný stres významně působí také na úroveň střev a střevní mikroflóry. Reakcí na vysoké teploty je odvedení krve na tělní periferie (kůže, uši, rypák, rektum), aby se maximalizoval odvod tepla sáláním. V gastrointestinálním traktu naopak dochází ke zúžení cév. Tím se snižuje výživa střevního epitelu. Důsledkem je zhoršená integrita střevní bariéry a vznikající „leaky gut“ efekt – čili „děravé střevo“. Vlivem poškození střevního epitelu se zvyšuje riziko sekundárních infekcí. Při tepelném stresu se u prasat snižuje také aktivita trávicích enzymů (hlavně pokles aktivity maltázy a sacharózy), což vede až ke snížení stravitelnosti krmiva a snížení užitkovosti.
Aby výčet negativního působení tepelného stresu na prasnice byl kompletní, uveďme si i tyto body:
• snížení porodnosti,
• nižší počet narozených selat na vrh,
• snížený počet živě narozených selat na vrh,
• snížený příjem krmiva,
• nižší produkce mléka u prasnic,
• nižší hmotnost selat,
• prodloužený interval od odstavu po říji,
• neschopnost exprese říje,
• vyšší embryonální mortalita,
• vyšší podíl mrtvě narozených selat,
• zvýšená mortalita prasnic,
• nižší počet odstavených selat.
Tepelný stres a prasata ve výkrmu
Také prasata ve výkrmu jsou na tepelný stres citlivá. S každým stupněm °C nad termoneutrální teplotu, klesá příjem krmiva v průměru o 95 až 100 g na den. Prasata s vyšší živou hmotností a vyšším hřbetním tukem jsou na tepelný stres ještě citlivější, protože právě podkožní tuk působí proti ztrátám tepla vedením a konvekcí. Vliv teploty prostředí na růst prasat je vidět v tabulce 2. Tepelný stres vyvolává u prasat
i metabolické změny, které negativně ovlivňují složení jatečně upraveného těla – více tuku, méně bílkovin.
V rámci letního managementu chovu uvádíme několik bodů, které pomohou zvládnutí TS:
• zefektivnit nucenou ventilaci a proudění vzduchu,
• používat chladicí systémy k ochlazení vzduchu,
• zajistit bezproblémový přístup zvířat k vodě (spotřeba vody je až šestkrát vyšší než obvykle),
• snížit hustotu chovaných zvířat v kotcích,
• udržovat nižší teplotu pitné vody,
• vyhnout se krmení mezi 10. a 16. hodinou (nejteplejší období dne),
• zvýšit stravitelnost krmiv,
• zvýšit energetickou hodnotu krmiv, místo škrobu používejte tuk,
• minimalizujte nadbytek neesenciálních aminokyselin a vlákniny,
• zařaďte specifické krmné doplňky speciálně navržené pro zvládání tepelného stresu.
Premix vytvořený pro prevenci a zvládání TEPELNÉHO stresu
Jednou z možností, jak se v chovech prasat efektivně bránit poklesu užitkovosti, a to vlivem působení tepelného stresu na prasata, je užití speciálně navrženého premixu. Receptura byla vyvinuta na základě dostupných vědeckých poznatků a její účinnost byla léty prověřena na všech kontinentech (viz tabulka 3). Složení premixu nabízí hned několik cest, které vedou ke zvládnutí tepelného stresu u prasat.
• Příjem krmiva – díky specifickým rostlinným extraktům stimulujeme aktivitu klíčových endogenních enzymů, které přispívají k vyšší stravitelnosti krmiva (amyláza, lipáza, trypsin a chymotrypsin) a ke zvýšené sekreci slinivky břišní. Výsledkem je vyšší příjem krmiva.
• Vasodilatace – stimulací specifických receptorů již v dutině ústní dochází ke snížení tělesné teploty vasodilatací (roztažení cév) na periferních částech těla.
• Snížení hyperventilace a srdeční frekvence – další rostlinné extrakty působí na celkovou regulaci metabolismu. Díky podpoře celé řady neuro-humorálních reakcí se organismus dokáže zklidnit a s tepelným stresem i lépe vypořádat.
• Obsažená směs přírodních antioxidantů a látek s protizánětlivým efektem, dodává organismu nezbytné stavební látky pro správnou činnost imunitního systému, a to na několika úrovních. zvláštní pozornost je věnována ochraně střevního epitelu.
• Nedílnou součástí premixu je vybalancovaná směs elektrolytů, což je zásadním bodem výživy prasat v období tepelného stresu.
Za účelem vyhodnocení míry rizika vzniku tepelného stresu v chovech, lze použít aplikaci pro chytré telefony „THERMOTOOL“, kterou si lze stáhnout zdarma. Díky této aplikaci mohou chovatelé předvídat tepelný stres v průběhu pěti dnů a v případě potřeby rychle přizpůsobit řízení své farmy a zejména pak výživu zvířat. ≈
Případová studie – efekty užití obohaceného premixu u prasnic
Na maďarské farmě se uskutečnil pokus s 300 prasnicemi (prasnice Topigs 20 x kanci plemene duroc). Průměrná teplota okolí 26,7 °C a do krmiva pro kojící prasnice byla přidána obohacená směs.
