EFEKTIVNÍ ODCHOV TELAT XIV. – startery s obsahem herbálních složek proti kokcidióze

ÚVOD

Vážení chovatelé a čtenáři, do rukou se Vám dostává další článek, jenž se věnuje herbálním látkám, které máme ve společnosti MIKROP zařazeny v námi vyráběných starterech pro telata. Důvodem, proč se naše společnost rozhodla zařadit tyto produkty, je skutečnost, že při odchovu telat  dojených plemen skotu,má u telat po odstavu mnoho chovů problémy s průjmy vyvolanými kokcidiemi. Problematice kokcidiózy byl v našem seriálu článku věnován XII. díl odchovu telat, v jehož závěru byla zmíněna možnost užití medikovaného starteru s obsahem kokcidiostatika –  dekochinátu. Na neoficiálním seznamu doplňkových látek ÚKZÚZ, sekce kokcidiostatika a histomonostatika, již mnoho měsíců nefiguruje žádný  povolený preparát, který by byl schválený pro telata! Aktuálně jsou zde uvedeny pouze preparáty určené pro drůbež a králíky, proto naše  společnost již více než 2 roky používá a ověřuje několik typů herbálních produktů s afinitou proti parazitárním infekcím (kryptosporodióza a kokcidióza u telat). Tento článek je věnován představení našich starterů s obsahem bylinných složek, které vám, chovatelům, mohou pomoci při eliminaci/minimalizaci výskytu kokcidióz v odchovu telat.

KOKCIDIÓZA U TELAT
V tuzemských chovech dojeného skotu se s kokcidiózou u telat setkáváme nejčastěji mezi 2. až 5. měsícem stáří, výjimkou však nejsou ani telata mladší dvou měsíců či telata starší šesti měsíců. Nejčastěji se s kokcidiózou setkáváme za 2 až 4 týdny poté, co jsou telata po odstavu od mléčné výživy přesunuta do přístřešků a stájí se skupinovým způsobem ustájení. Velmi výrazné problémy s kokcidiózou jsou zejména v chovech s kontinuálním provozem odchoven telat, kde nedochází k řádné asanaci/dezinfekci chovného prostředí, resp.
ustájení. Nejčastějšími původci kokcidiózy  u telat v tuzemských chovech, jsou Eimeria bovis a Eimeria zuernii, které jsou současně považovány za nejvíce patogenní. K nákaze dochází pozřením oocyst (vajíčky parazita, které byly vyloučeny jinými nemocnými zvířaty)
a jsou tedy běžnou součástí kontaminovaného prostředí (podlahy stáje, podestýlka, krmivo, technologie apod.), zvláště tam, kde nebyla stáj, resp. kotce, řádně dezinfikovány po předchozí skupině odchovávaných telat. Navíc, oocysty kokcidií přežívají ve vlhkém a silně znečištěném prostředí mnoho měsíců. Vývojový cyklus se pohybuje mezi 10 až 21 dny od nakažení. K typickým příznakům patří:

• silné nechutenství,
• průjmy – vodnaté, často s obsahem hlenu a krve,
• silná dehydratace,
• vyhublost,
• naježená srst,
• zvíře je apatické,
• častěji odpočívá,
• ztrácí svalovou hmotu a kondici apod.

Při velmi těžké infekci telata velmi rychle hynou. Základním pravidlem v odchovu telat je, aby v případě výskytu průjmů u telat byly co nejdříve odebrány vzorky průjmu a tyto byly odeslány do veterinárního ústavu.  Doporučuji, aby vždy byla požadována komplexní diagnostika – virologie, bakteriologie a parazitologie současně (velmi důležité, zejména u telat mladších jednoho měsíce). V případě úhynu telat je velmi cenným zdrojem informací pitva (faremním veterinářem, veterinárním ústavem). Pokud v chovu je nebo byla  opakovaně potvrzena kokcidióza, má veterinární lékař k dispozici několik léčivých přípravků s obsahem toltrazurilu, diclazurilu či sulfonamidů, které nasadí buď léčebně, nebo preventivně. U diklazurilu dodejme, že nepostihuje všechna vývojová stadia kokcidií, navíc v některých zahraničních chovech je u něj zjišťována rezistence v důsledku jeho mnohaletého užívání bez rotace. V případě toltrazurilu je v příbalovém letáku napsáno, že se nesmí užívat u telat s hmotností nad 80 kg. ž. hm., zatímco kokcidiózou obvykle onemocní telata s hmotností nad 110 kg ž. hm. Dalším kritickým omezením je ochranná lhůta 63 dní, negativní efekt účinné látky na plodiny, riziko kontaminace podzemních vod a také nutnost míchat hnůj od ošetřených telat s hnojem krav (režim ředění). Problematické (pokud nejde  o veterinářem nařízenou léčbu v režimu off-label) je užití sulfadimidinu, neboť tento se nesmí užívat u telat s rozvinutými předžaludky. V případě léčby nemocných zvířat je nezbytné zmínit, že tato telata musí být také dostatečně hydratovaná, neboť dehydratace v důsledku průjmu u nich bývá velmi silná. Pro účely doplnění energie, elektrolytů, pufrů a aminokyseliny doporučuji použít náš rehydratační přípravek HYDRATEL a nemocným telatům jej podat v objemu 5 až 9 litrů (dávku je vhodné rozdělit do 2 až 3 napájení), dle
závažnosti průjmu. Náš rehydratační výrobek je vhodné podávat telatům preventivně například při převozech mezi farmami, v období stresu apod.

Základem úspěchu v boji proti kokcidióze je perfektní zoohygiena ustájení, jak již bylo naznačeno v řádcích výše. V tomto směru naše společnost nabízí velmi účinný dezinfekční preparát AGAKOK 2.5 s jasně deklarovaným účinkem mj. proti kokcidiím, kryptosporidiím, škrkavkám atd. Mezi další nenutriční možnosti, jak snižovat riziko vzniku kokcidiózy u telat patří:

• tvorba málo četných skupin telat,
• perfektní stlaní slámou,
• pravidelné vyhrnovánímrvy/hnoje (vždy ve směru od věkově nejmladší skupiny k nejstarší),
• rotace umístění skupinových přístřešků v chovu (změna místa) aj.

Pokud se průjmy způsobené kokcidiózou vyskytují ve stáji pro telata s kotcovou technologií ustájení a kontinuálním provozem, pak je nasnadě udělat v průběhu roku několik tzv. technologických pauz (přerušení užívání kotců, ve kterých telata byla permanentně nemocná). To představuje, aby chovatel nakoupil několik venkovních skupinových boxů, čímž si uvolní kapacitu vlastní odchovny, v ní zajistí dokonalou mechanickou očistu ploch a technologií (včetně napájecích žlabů, požlabnice, krmného stolu apod.), předmytí, mytí – s nutným oschnutím a finální dezinfekci (v případě kokcidií musí užitý přípravek na etiketě jasně deklarovat účinnost proti parazitům). Následovat by měl odpočinek technologie v řádu min. několika dnů – musí dojít k dokonalému vyschnutí! Tento postup musí být dělán opakovaně v průběhu roku, zimní měsíce nevyjímaje. Sanace prostředí pouze 1× ročně může zlepšit zdraví odchovávaných telat, avšak jen po krátkou dobu (v řádu cca 7 - 9 týdnů).

STARTERY S OBSAHEM BYLINNÝCH SLOŽEK

Současná doba není obecně příliš nakloněna preventivní medikaci léčivy s cílem předejít propuknutí onemocnění, případně oddálit věk, ve kterém se tele s případným patogenem setká. V odchovu telat byl relativně rozšířen již v úvodu zmíněný dekochinát. Ten byl zkrmován telatům ve formě medikovaného krmiva na žádost faremního veterináře po schválení výjimky ÚSKVBL. Obecným trendem v EU je v chovu hospodářských zvířat snížit množství spotřebovaných léčiv, včetně těch používaných k preventivní medikaci. Aktuálním
a moderním trendem posledních moha let je hledání přírodní bioaktivních látek či molekul, které mohou pomoci udržet či zlepšit zdraví zvířat, telata nevyjímaje. K podpoře zdraví formou doplňkových látek do krmiv či krmných dávek můžeme v případě telat již dnes užít probiotika (obsaženy v mléčných krmných směsích, často kmeny Enterococcus spp. a Bacillus spp., kvasinky ve starterech apod.), prebiotika (mannan-oligosacharidy – MOS, β-glukany, polysacharidy aj.), esenciální oleje, soli mastných kyselin aj. Velmi významnou  úlohu v posledních letech nabývají i produkty herbálního původů, ať již jde o ty, které obsahují celé rostliny bylin, nebo ty, které obsahují extrakty a esenciální oleje z rostlin. U telat se herbální produkty používají, protože:

• mají antibakteriální a antiparazitární účinek,
• umí tlumit zánětlivé reakce v organismu,
• podporují trávení, vstřebávání živin a vylučování,
• podporují činnost dýchacího aparátu,
• podporují imunitu,
• mají antioxidační efekt apod.

K nejvíce testovaným přírodním látkám momentálně patří kumariny, laktony, sapogeniny, alkaloidy, steroly, saponiny (tj. sapogenin + sacharidový řetězec), fenoly aj. U těchto látek se zkoumá velmi často jejich antibakteriální/antiparazitární efekt, hodnotí se toxicita daných látek, jak tyto ovlivňují žádoucí mikroflóru střeva, jejich synergický účinek v případě použití více látek současně, hodnotí se efekty minimální efektivní koncentrace a minimální inhibiční koncentrace apod. V naší společnosti používáme produkty světových hráčů na poli vývoje herbálních produktů, kdy v případě kokcidiózy u telat využíváme jak čisté extrakty a oleje z rostlin, tak i kombinace celých bylin, které obsahují mj. pro nás důležité saponiny, terpeny a fenoly. Saponiny obecně interagují s membránou parazita, kterou narušují a destruují, čímž inaktivují samotné kokcidie, i kryptosporidie, a brání jim tak napadat enterocyty střeva a dále se množit. Terpeny a fenoly taktéž interagují s membránou parazitů, navíc jsou pro oocysty kokcidií i kryptostporiídí toxické (při jejich dostatečné dotaci v krmivu) a navíc blokují sporulaci parazitů. Některé fenolové frakce také snižují zánětlivou reakci, podporují regeneraci střevní sliznice nebo zlepšují vstřebávání živin.

JAKÉ STARTERY NABÍZÍME?

Aktuálně máme k dispozici startery označené jako STARTER HAC – ty obsahují celé části šesti bylin (od kutaje až po fíkovník posvátný), zatímco startery s označením STARTER EMX – ty obsahují esenciální oleje a extrakty z vybraných rostlin (např. eukalyptu aj.).
V naší nabídce jsou startery s obsahem 18 nebo 20 % dusíkatých látek a skládají se z kukuřice, ječmene, sójového extrahovaného šrotu, pšenice, řepkového extrahovaného šrotu, citrofeedu a minerálně- vitaminového premixu, a obsahují tak vysoký podíl pomalu d degradovatelného škrobu a kvalitního proteinu. Pro Vás, chovatele, máme k dispozici několik variant starterů s obsahem bylinných složek, a to nejen podle obsahu dusíkatých látek, ale také podle množství, které je telatům denně předkládáno. Chovatel má tak na výběr startery, které dává telatům v plné dávce, tj. až 3 kg/krmný den, nebo startery, které se přidávají k jinému krmivu (starteru, suché TMR, klasické TMR) v dávce 0,5 až 1 kg/tele/krmný den.

PRAKTICKÁ DOPORUČENÍ PRO CHOVATELE

Chovatelé, kteří se rozhodnou pro zařazení starteru s obsahem bylinných složek do výživy telat, jako nástroje kontroly a snížení rizika výskytu průjmů způsobených kokcidií, by měli dodržovat následující pravidla:

• efektem těchto starterů s bylinami je redukovat/snížit riziko rozvoje a případných projevů/závažnosti kokcidióz,
• startery s doporučeným dávkováním 0,5 až 1 kg/tele jsou doplňkové a míchají se v chovech s již používanými startery nebo suchými TMR (jde o doplněk diety s vyšší koncentrací herbálních produktů),
• startery s dávkováním 3 až 4 kg/tele, je možné považovat za kompletní, i tyto je možné míchat s jiným typem starteru či suché TMR,
• dávku starteru s bylinami je dobré rozdělit do dvou dílčích dávek (krmení ráno x večer), jedenkrát denní předkládání je také možné,
• doporučeno je zkrmovat startery s obsahem bylin min. 1 týden, optimálně 2 týdny před vznikem rizikové situace (před odstavem, či převozem),
• délka doby zkrmování starteru s obsahem bylin jsou min. 4 týdny,
• telatům je nutné zajistit přístup k hygienicky nezávadné vodě,
• telata musí mít 24hodinový přístup ke krmivu,
• v případě, že chovatel chce tlumit dopady rozvoje kryptosporidiózy u telat na mléčné výživě, je možné zařadit do výživy i naše mléčné krmné směsi TELMILK START EMX a TELMILK BASIC EMX s obsahem herbálních produktů.

ZÁVĚR

V tomto článku byly shrnuty informace o možnosti využití herbálních preparátů ve starterech pro telata s cílem podpořit jejich zdraví, a to zvláště v období, kdy jsou nejvíce vystavena riziku infekce kokcidiózy. Vážení chovatelé, přejeme Vám hodně úspěchů v odchovu telat a věřte, že naši specialisté napříč všemi regiony jsou Vám kdykoliv k dispozici. Jsme tu pro Vás.

(titulní obrázek byl generován AI)