Efektivní odchov telat IX. - Úvod do problematiky rostlinné výživy telat

Napříč tuzemskými chovy jsou u odchovávaných telat používány různé strategie odchovu a výživy, a to jak mléčnými, tak i nemléčnými, tedy rostlinnými krmivy. O intenzitě mléčné výživy telat, která přímo ovlivňuje i příjem rostlinných krmiv v průběhu jejich odchovu, pojednával náš VI. díl efektivního odchovu telat (byly zde shrnuty poznatky o restriktivním, semiintenzivním a intenzivním modelu výživy telat). Víme, že v případě krmení telat restriktivními objemy mléčných nápojů, dochází u nich k velmi časnému příjmu rostlinných krmiv, majoritně starterů a píce, a to na rozdíl od telat, která jsou krmena intenzivně, někdy až ad-libitně mléčnými nápoji. Rostlinná krmiva jsou přijímána u intenzivně krmených telat mléčnými nápoji velmi pozvolně a k výraznému nárůstu příjmu dochází až v době jejich odstavu od mléka a po něm. Shrnuty byly také benefity intenzivní mléčné výživy jaloviček ve vztahu k jejich následné celoživotní mléčné užitkovosti. Pamatujme si, že v odchovu telat by neměla platit, bohužel stále nejvíce užívaná, subjektivní hodnocení, ale přesná evidence dat, ať již o intenzitě růstu nebo o zdraví telat. Držme se proto výroku amerického managementového teoretika Petera Druckera: „když nemůžete něco změřit, nemůžete to ani řídit“.

Typy rostlinné výživy

Nejrozšířenějším typem rostlinného krmiva, které je telatům v tuzemských chovech předkládáno, a to již od 5.dne jejich stáří, je starter. Z pohledu komponentového složení starteru, včetně různých fyzikálních úprav krmných surovin v něm užitých (šrotováné, mačkané, vločkované či pufované komponenty aj.), či formy (sypké, granulované), jsou nejvíce telatům předkládány granulované startery s příměsí obilovin (celých či mačkaných - müsli), celogranulované startery bez příměsi obilovin a v současnosti velmi oblíbené startery s variabilním obsahem řezané píce (suché TMR s obsahem sena, slámy, sušené konzervované píce).

Seno (ale i krmná sláma) je telatům předkládáno v tuzemských chovech obvykle 56. den jejich stáří, ale v posledních 5letech narůstá počet chovů, které jej předkládají již od prvního týdne věku telat. Dodejme zde, že telata, byť ve velmi malém množství, již od prvního týdne stáří přijímají volně loženou podestýlku při každém nastýlání, což z pohledu hygieny krmení není zcela optimální stav. Tento nutriční signál je potřeba brát na zřetel a každý chovatel by měl proto nabídnout suchou píci telatům již od jejich prvního týdne stáří (volně ložené či krátce řezané seno či sláma, suchá TMR), neboť píce se významně podílí na mechanické činnosti bachoru a přežvykování, což jsou dva faktory nezbytné pro správné fungování bachorového trávení.

Konzervovaná krmiva (majoritně směsné krmné dávky – TMR, např. pro krávy na vrcholu laktace) jsou v tuzemsku předkládána telatům od 10. týdne stáří s tím, že až na polovině chovů k nim mají telata (skupinově odchovávaný) přístup ještě v období před vlastním ukončením mléčné výživy, což z pohledu autora tohoto článku není žádoucí. Problematice krmení telat směsnými krmnými dávkami a užití konzervovaných krmiv v jejich výživě, stejně jako problematice významu sena či slámy v krmné dávce pro telata před a po odstavu, bude věnován samostatný článek.

Metabolická adaptace

Pro úspěšný odchov telat, a to při zachování jejich dobrého zdraví a adekvátní intenzity růstu, je nezbytný plynulý přechod z mléčné výživy na výživu pevnými krmivy, umožňující bezproblémový přechod z jednoduchého (výhradně enzymatického) žaludečního trávení na mikrobiální trávení v bachoru. Začátek odchovu telat je velmi úzce spjat s jejich mlezivovou a mléčnou výživou a následně s pozvolna narůstající úlohou krmiv rostlinného původu. Podstatou přechodu telat z mléčné na rostlinnou výživu je mj. postupná změna energetického metabolismu. Dochází k ukončení závislosti na glukóze, jejíž hlavním zdrojem je mléko a přechodu na využití těkavých mastných kyselin (acetát, propionát, butyrát) jejichž zdrojem je mikrobiální fermentace sacharidů v bachoru. Dále dochází ke změně dusíkového metabolismu, kdy telata získávají na jedné straně významný zdroj esenciálních aminokyselin díky produkci mikrobiálního proteinu v bachoru, ale musí se na druhou stranu adaptovat i na vyšší množství amoniaku, který může vznikat při bachorové fermentaci a vstřebávat se do krve.

Aby bylo možné dosáhnout tohoto přechodu, je důležité zajistit u telat odpovídající funkční morfologicko-fyziologickou adaptaci jejich trávicího traktu, především předžaludku, včetně zajištění jeho adekvátní mikrobiální kolonizace. Změny ve vývoji bachoru před odstavem a v jeho průběhu stále ještě nejsou komplexně známy a jsou mnoha vědeckými týmy na světe stále studovány. Neustále se tak objevují nová zjištění a doporučení ovlivňující některé dlouho zažité praktiky.

Bezproblémový přechod telat na rostlinnou výživu je podmíněn dostatečným vývojem bachoru. Pro rozvoj bachoru jsou rozhodující následující faktory:

·       mikrobiální kolonizace bachoru a rozvoj fermentačních procesů,

·       kontinuální přísun kvalitního krmiva (substrátu pro mikrobiální fermentaci) do bachoru,

·       dostatečný příjem pitné vody zabezpečující adekvátní vodné prostředí v bachoru,

·       motorická činnost a pohyb zažitiny v bachoru,

·       rozvoj bachorových papil zabezpečujících efektivní absorpci živin.

 

Mikrobiální kolonizace bachoru

Složení mikrobiomu trávicího traktu (bakterie, prvoci, houby, archea, viry), zejména předžaludku – bachoru, se významně liší u telat před zahájením příjmu rostlinného krmiva v preruminantní periodě a po plném přechodu na rostlinné krmivo po odstavu, respektive u dospělých přežvýkavců. Předžaludek u telete po narození je téměř sterilní, avšak již v průběhu prvních několika minut a hodin po narození v něm můžeme nalézt díky relativně masivní kolonizaci velký počet bakterií. Ty se do trávicího traktu postupně dostávají z vnějšího prostředí nejprve prostřednictvím slin matky, dále společně s krmivem (mléko, mléčné náhražky, rostlinná krmiva) a rovněž přímo olizováním podestýlky, srsti apod. S rozvojem mikrobiálního trávení v bachoru, a to díky příjmu rostlinných krmiv, které představují substrát pro růst mikroorganismů jsou aerobní a fakultativně anaerobní bakterie postupně nahrazovány anaerobními mikroorganismy, které fermentují jednotlivé složky potravy. Počty a druhy mikroorganismů, především bakterií, se mění v závislosti na typu a složení diety, kterou telata přijímají (majoritní jsou amylolytické a celulolytické bakterie). U telat, kterým je již od prvního týdne nabídnut například granulovaný starter či suchá směsná krmná dávka (suchá TMR), dochází k dramatickému poklesu počtu aerobních a nárůstu anaerobních bakterií v bachoru, a to již druhý týden jejich života. V bachoru jsou dle typu diety zastoupeny bakterie fermentující různé typy substrátů. Jedná se především o sacharolytické a amylolytické bakterie (degradace sacharidů), dále jsou to bakterie celulolytické (degradace celulózy), proteolytické (degradace proteinů), lipolytické (degradace tuků) či metanogenní (produkující metan).

Dostupnost substrátu pro mikrobiální fermentaci

Dalším faktorem rozhodujícím o rozvoji bachoru je kontinuální příjem rostlinných krmiv (starter, suchá píce a TMR). Telata by měla mít přístup k nemléčným krmivům od 3. dne stáří, a to v ad-libitním množství. Zdůrazněme si, že pokud telata mají přístup např. ke starteru časově omezený, přijímají jej hltavě ve velmi v krátkém čase, což může mít negativní dopad na pH bachoru a druhové složení mikrobiomu. Dokonce může docházet již v tomto období ke vzniku subakutních bachorových acidóz.

Startery pro telata obsahují vysoký podíl nestrukturálních sacharidů, které jsou fermentovány v bachoru telat především na propionát a butyrát, což jsou těkavé mastné kyseliny (TMK), které stimulují růst bachorových papil. Naopak strukturální sacharidy pícnin bývají fermentovány ve větší míře na acetát, který má na vývoj bachorových papil sice menší vliv, ale strukturální vláknina je důležitá pro motorickou činnost bachoru a přežvykování. Jen pro zajímavost, jsou molární proporce acetát : propionát : butyrát, vzniklé fermentací krmných dávek (KD) s vysokým zastoupením jadrných krmiv 50:40:10, zatímco u KD založených na statkových krmivech je tento poměr 65:25:10. Krmné dávky s vyšším obsahem nestrukturálních sacharidů proto stimulují ve větší míře růst bachorových papil a zvětšují tak absorpční plochu bachorového epitelu.

Mimo TMK vzniká v bachoru také velké množství mikrobiálního proteinu, který je snadno stravitelný a obsahuje velké množství esenciálních aminokyselin. Kdy se mikrobiální protein stává významným zdrojem proteinu pro telata velmi úzce souvisí se strategií mléčné a nemléčné výživy před a po odstavu. S přibývajícím věkem telat, a ruku v ruce i s rostoucím příjmem starteru či suché TMR, dochází k nárůstu produkce mikrobiálního proteinu. U telat, odstavených okolo 8. týdne jejich stáří (semiintenzivní mléčná výživa s přístupem ke starteru) činí podíl mikrobiální proteinu z celkového proteinu vstupujícího do slezu 48 %, zatímco za 3 až 4 týdny po odstavu dosahuje tento podíl až 80 %.

Voda jako nezbytný prvek rozvoje bachoru

Přístup telat k čisté a hygienicky nezávadné vodě je neoddiskutovatelný. Při příjmu tekutých krmiv (mléko, mléčná krmná směs aj.), dochází totiž k uzavření čepcobachorového splavu a tato krmiva se tak dostávají přímo do slezu. Naopak při pití vody k uzavření tohoto splavu nedochází a voda se dostává přímo do bachoru, kde spolu s přijímaným rostlinným krmivem vytváří prostředí pro růst mikrobů a rozvoj mikrobiálního trávení. Přístup k volné vodě od narození je proto důležitý nejen z pohledu uspokojení žízně jako takové, a k regulaci životně důležitých fyziologických pochodů, ale také k bezproblémovému rozvoji bachorového mikrobiomu. Voda je v tuzemských chovech dojeného skotu předkládána telatům od jejich 3. dne stáří, zatímco v USA ve velkých stádech (500 a více krav) od 7,8 dne a v malých chovech (do 99 krav) až od 20.den stáří (USDA, 2018). V některých našich chovech je voda bohužel předkládána telatům až od jejich druhého měsíce stáří. V mnoha chovech není voda v zimních měsících telatům rutinně podávána vůbec, a to z důvodu jejího časného zamrznutí. Argument některých zootechniků, že napájecí vodu lze v zimních měsících nahradit vyšším objemem mléčného nápoje nemůže obstát, protože mléčný nápoj není volná voda, a mléčný nápoj jako takový obchází bachor. Čepcobachorový splav je funkční přibližně do 12. týdne stáří telat. Nedostatek kvalitní a hygienicky nezávadné vody může vyústit u telat:

·       v letních měsících –↓ příjem nemléčných krmiv, zhoršená fermentační činnost bachoru = vliv na intenzitu růstu telat, problémy s termoregulací - hypertermie, ↑ rizika dehydratace a úpalu,

·       v zimních měsících –↓ příjem nemléčných krmiv, zhoršená fermentační činnost bachoru - nedostatečná produkce tepla v bachoru, problémy s termoregulací – ↑ riziko hypotermie nebo ↓ snížení intenzity růstu (více energie a živin jde na záchovu telete), ↑ rizika dehydratace.

Motorika bachoru

Pro efektivní trávení rostlinných krmiv v bachoru je nezbytné, aby byla nastartována rovněž motorická činnost bachoru, která spočívá v mechanickém promíchání a posunu zažitiny, regurgitaci a rejekci, což je schopnost zpětného vyvržení sousta do dutiny tlamní, jeho důkladné rozžvýkáním a opětovné polknutí. U novorozených telat a v průběhu jejich časného odchovu jsou jak bachorové kontrakce, tak i rejekce a přežvykování minimální a stěží detekovatelné. K rozvoji bachorové motoriky dochází u telat pozvolna od 2. až 3. týdne jejich stáří, a to za předpokladu že telata mají neomezený přístup ke starteru či dalším nemléčným krmivům od narození. U telat, která mají přístup pouze k mléčným nápojům a podestýlce, je doba zahájení činnosti bachorových kontrakcí výrazně pozdnější, protože zde neprobíhá pozitivní stimulace vývoje bachoru prostřednictvím produkce propionátu a butyrátu. U některých telat již v průběhu prvního týdne jejich stáří můžeme pozorovat dílčí přežvykování, nejde však o přežvykování v pravém slova smyslu, tedy nutriční, ale o tzv. stimulační – poznávací.

 

Absorpce živin v bachoru

Schopnost absorbovat konečné produkty fermentačních procesů je klíčová pro rozvoj bachoru a výslednou prosperitu telat. Konečné produkty fermentace, především pak těkavé mastné kyseliny (TMK) - acetát, propionát a butyrát, jsou absorbovány bachorovým epitelem, kde butyrát a propionát jsou dále metabolizovány. TMK a produkty metabolismu (laktát a β-hydroxybutyrát) jsou následně transportovány do krve a v jednotlivých orgánech a tkáních využity jako zdroj energie nebo k syntéze dalších látek (např. glukóza, mastné kyseliny) .

Stěna bachoru se skládá z epiteliálních a svalových vrstev. Každá z vrstev stěny bachoru má svou funkci a vyvíjí se na základě specifických stimulů. Zatímco svalová vrstva poskytuje oporu vrstvě epiteliální a umožňuje promíchávání a posun zažitiny v bachoru, epiteliální vrstva je v kontaktu se zažitinou a zajišťuje absorpci živin, a to prostřednictvím bachorových papil, které díky svému tvaru efektivně zvyšují absorpční povrch bachoru. Bachorové papily jsou u narozených telat velmi malé, nefunkční, tedy neabsorbují ani nemetabolizují TMK. Primárním stimulem rozvoje bachorových papil jsou propionát a butyrát, které vznikají v bachoru mikrobiální fermentací především nestrukturálních sacharidů, které pochází primárně z jadrných/sacharidových krmiv. Adekvátní stimulace vývoje bachorových papil (jejich růst a vývin) v bachoru, vede ke zvětšení jeho celkové resorpční plochy, což je stěžejní pro následné dosahování ekonomicky efektivní užitkovosti (mléčné i masné). Na druhou stranu podávání krmiv s adekvátním obsahem vlákniny je nezbytné, a to jak pro zajištění dobrého zdravotního stavu bachoru (eliminace subakutní bachorové acidózy = pH bachoru <5,8), tak i pro rozvoj svaloviny bachoru, dráždění bachoru a podporu salivace – slinění u telat.

Závěr

Vážení chovatelé, tento, v pořadí již devátý článek, věnovaný problematice odchovu telat, byl zaměřen na úvod do problematiky rostlinné výživy telat. Problematika tranzitní výživy (přechod z mléčné na rostlinnou výživu) a následný správně navržený management rostlinné výživy telat je natolik komplexní, že tato bude rozdělena do dalších článků v rámci seriálu Efektivní odchov telat. Těšit se tak může na témata: fyziologie trávení rostlinných krmiv u telat, strategie odstavu telat, nejčastější chyby při odstavu telat, starterová výživa telat, suché směsné krmné dávky pro telata, krmné dávky pro telata po odstavu aj.