Efektivní odchov telat - IV příprava mléčné krmné směsi

21. dubna 2020

Precizní příprava mléčných krmných směsí, resp. mléčných nápojů z nich vytvořených, stejně jako management krmení telat a hygiena krmení, jsou rozhodujícími faktory, které ovlivňují nejen přírůstky u odchovávaných telat, ale také jejich následnou prosperitu a zdraví.

 

V tomto článku, který právě čtete, jsou komplexněji shrnuta doporučení pro přípravu mléčných krmných směsí, resp. mléčných nápojů.

Poměr ředění MKS

Každý z výrobců MKS musí na etiketě/obalu svého výrobku specifikovat krmný návod, který bude pro každého chovatele a ošetřovatele jednoznačně srozumitelný. U naší produktové řady Telmilk doporučujeme, aby MKS byla ředěna v poměru 1 : 7. Velmi často se i v současné době potýkáme v chovech se záměnou pojmů „na litr vody“ a na „litr mléčného nápoje“. V našem případě (dodržení poměru 1 : 7) buď tedy smícháme 125 g MKS s 875 ml vody a tím vytvoříme 1 kg mléčného nápoje, nebo 145 g MKS s 1000 ml vody a tím vytvoříme 1,15 kg mléčného nápoje. Důvod námi doporučovaného poměru ředění, který považujeme za skutečně správný, je dosažení ideální báze sušiny mléčného nápoje, která by se měla pohybovat mezi 12,5 až 14% (sušina plnotučného kravského mléka). V chovatelské praxi se setkáváme s přístupy a poměry ředění MKS velmi rozdílnými. Poměry ředění vyšší než 1 : 8, zejména pak 1 : 9, ale i 1 : 10 lze z dietetického hlediska označit za zcela nepřijatelné, protože vedou k chronické nutriční podvýživě telat (výrazný deficit NL, nízká energetické báze apod.).

Naopak poměry ředění mezi 1 : 7 až 1 : 6 je možné uplatňovat v chovech, kde je zajištěna perfektní hygiena krmení a bezproblémový zdravotní stav telat. Poměry ředění nižší než 1 : 6 jsou dieteticky velmi rizikové a nelze je doporučit. Vyšší dotace živin, zejména pak vysoký obsah NL představuje zvýšené riziko metabolické disbalance a je také jedním z rizikových faktorů ve vztahu k uplatnění např. klostridiových nákaz u telat. Vysoký podíl popelovin a laktózy v 1 l mléčného nápoje, a to díky jeho tzv. „zakoncentrování“, vyvolává u telat také velmi silné dietetické průjmy (osmolalita > 600 mOsm/ kg). Jen pro zajímavost, ředění MKS v poměru 1 : 6 až 1 : 7 doporučujeme při přípravě mléčných nápojů pro kůzlata a poměr 1 : 5 až 1 : 5,5 pro jehňata (MKS pro kůzlata a jehňata obsahují vyšší bázi NL a tuku, ale nižší obsah laktózy).

Kontrola dodržování poměru ředění MKS

Jedním z efektivních nástrojů, který mohou využít zejména zootechnici ve svých chovech, je kontrola dodržování poměrů míchání MKS s vodou, a to za využití univerzálního optického nebo digitálního refraktometru. Doporučujeme, aby kontrola přípravy mléčných nápojů spočívala v pravidelném hodnocení min. 15 vzorků měsíčně (min. 25 % ze všech připravených mléčných nápojů v daném měsíci) a v hodnoceném souboru byly zastoupeny jak vzorky z ranního a odpoledního krmení, tak i případně z krmení poledního. Vzorky doporučujeme odebírat v průběhu vlastního krmení telat mléčnými nápoji, a to buď přímo z napájecích nádob nebo z vozíků na mléko (pistole). Hodnotit můžeme odebrané vzorky téměř ihned (optimální teplota hodnocených vzorků by měla být 20 až 23 °C), nebo odebrané vzorky uchováme v uzavíratelné vzorkovnici, kterou popíšeme, uložíme do chladničky a vzorky komplexně vyhodnotíme do 24 hod. od jejich nabrání. Sušinu mléčného nápoje (MKS) zjistíme tak, že na universální refraktometr, který rutinně používáte v chovech pro odhad kvality mleziva (rozsah měření 0 až 32 % Brix, s ATC), kápneme 1 až 2 kapky mléčného nápoje a k naměřené hodnotě přičteme +1,3 %. Pokud tedy naměřená hodnota refraktometrem byla 11,5 % Brix a k této přičteme +1,3 %, je námi odhadovaná sušina mléčného nápoje na úrovni 12,8 %. V případě nativního mléka (např. netržní mléko před a po pasterování), je možné využít také universálního refraktometru, avšak k naměřené hodnotě se přičítá již hodnota +2 %. Odhad obsahu sušiny v mléčných nápojích je jedním ze základních kroků eliminace výskytu průjmových onemocnění a velmi dobrým indikátorem tzv. „sladění“ pracovních postupů přípravy mléčných nápojů mezi ošetřovateli telat. Toto hodnocení doporučujeme zavést v těch chovech, ve kterých se směny ošetřovatelů telat nepotkávají, ale i tam, kde je velmi vysoká fluktuace lidí a kde jsou bohužel velmi časté problémy s výskytem průjmových onemocnění u telat.

Příprava mléčného nápoje

Precizní příprava mléčného nápoje je jedním ze stěžejních pilířů perfektně nastavené mléčné výživy telat v chovu. Finální homogenitu vytvořeného mléčného nápoje ovlivňuje: a) kvalita MKS a proporcionalita komponent v ní obsažených, b) kvalita vody, c) teplota vody, d) způsob míchání, e) délka míchání, a f) doba mezi namícháním mléčného nápoje a jeho výdejem resp. zkrmením.

Kvalita MKS

Základním testem ověřování precizně sestavené a vybalancované receptury MKS je tzv. „sedimentační test“, který rutinně používáme při výstupní kontrole všech námi vyrobených MKS Telmilk. Separace a následná sedimentace dílčích surovin použitých pro výrobu MKS je „běžným“ jevem, protože měrná hmotnost a částečně i rozpustnost, je u každé z nich trochu rozdílná. Aby bylo dosaženo perfektní výsledné homogenity mléčných nápojů, používají se standardně specifické technologické doplňkové látky, které samovolnou sedimentaci a separaci komponent eliminují. Perfektní rozpustnost mají mléčné komponenty, zatímco o něco málo horší pak rostlinné komponenty použité v MKS. Sedimentační test se dělá tak, že odvážené množství MKS (v našem případě 1 : 7) rozpustíme ve skleněné nádobě s vodou o teplotě 45 °C, a tuto dokonale rozmícháme. Stupeň separování a následné sedimentace hodnotíme v časovém intervalu 5, 15, 30 a 60 minut po namíchání. U mléčných krmných směsí naší řady Telmilk, je při jejich přípravě vždy dosahováno perfektní dlouhodobé homogenity bez nežádoucí separace a sedimentace komponent.

Kvalita a teplota vody

Kvalita vody, kterou používáme pro přípravu mléčných nápojů, ale i k samostatnému napájení telat, musí odpovídat parametrům pitné vody. Občas se však v některých chovech bohužel setkáváme s podceněním analýz chemických, fyzikálních, ale i mikrobiologických parametrů používané vody, zejména té, která pochází z vlastního zdroje. U vlastních zdrojů vody, které využívá chovatel pro potřeby napájení a krmení zvířat, je více než žádoucí uskutečnit alespoň 2× ročně jejich laboratorní vyšetření. Klíčový je z chemického pohledu mj. obsah dusičnanů, ale i obsah některých makro- a mikroprvků, které mohou negativně ovlivnit zdraví telat. Například zvýšený obsah síranů, ale i hořčíku, může být u telat jedním z faktorů podílejících se na zvýšené četnosti výskytu průjmů u telat, nebo ledvinových kamenů.

V některých chovech s vlastním zdrojem vody je mnohdy problém i s vyšším obsahem manganu (interakce s dalšími kovy; riziko neurotoxicity; zápach a nežádoucí chuť aj.), což lze eliminovat použitím speciálních filtračních jednotek. Dalším kritériem kvality vody je i její pH. Ideálně by se pH vody mělo pohybovat mezi 6,8 až 7, protože hodnoty výrazně nad 7,5 mohou zhoršovat trávení mléčných nápojů, především těch, které obsahují vyšší obsah sušeného mléka (zhoršené srážení kaseinu apod.). Také mikrobiologická kvalita vody by neměla být opomíjena. K sledovaným mikrobiologickým parametrům patří primárně fekální kontaminanty vody, a to koliformní mikroorganismy a E. coli, které opět mohou být jedním z faktorů četnějšího výskytu průjmových onemocnění u telat.

Teplota vody je stěžejní pro přípravu dokonale homogenního mléčného nápoje. Námi doporučovaná teplota při přípravě mléčného nápoje je 45 až 50 °C. Pokud je mléčná krmná směs rozpouštěna ve vodě pod 38, ale i pod 35 °C, může docházet k problémům s tvorbou hrudek (nerozpuštěné komponenty MKS, zejména tuková báze), které velmi často plavou na hladině připravovaného mléčného nápoje. Výdejní teplota mléčného nápoje by ideálně měla být 38 až 40 °C. V zimních měsících můžeme s ohledem na nízkou teplotu, a to jak prostředí, tak i vlastních napájecích nádob, zvýšit výdejní teplotu mléčného nápoje až na 43 °C.

Míchání mléčných nápojů

Vlastní způsob přípravy a míchání MKS rozhoduje o výsledné homogenitě mléčného nápoje. Při ruční přípravě mléčného nápoje postupujeme tak, že do nádoby s velkým objemem nejdříve nalijeme min. 50 % požadovaného množství vody a přesně odvážené/odměřené množství MKS, které min. 3 až 5 minut dokonale mícháme. Následně necháme připravovaný mléčný nápoj 3 až 5 minut odstát, poté opět promícháme a doplníme zbytkovým objemem vody. U ruční přípravy mléčného nápoje je vhodné, aby teplota vody byla mezi 48 až 50 °C, a to s ohledem na rychlejší chladnutí výsledného mléčného nápoje. Velmi vysoké homogenity mléčného nápoje dosahujeme při použití vozíků na mléko. Obecně doporučujeme, aby mléčná krmná směs byla míchána min. 10 a optimálně 15 minut. U některých vozíků je přednastaven automatický míchací cyklus 5 nebo 10 minut, který však nepovažujeme za úplně dostačující. V průběhu míchání by měla být použita i dávkovací pistole vozíků, která při čerpání přes čerpadlo podstatně zlepší výslednou homogenitu nápoje. U mléčných krmných směsí, které obsahují vyšší podíl rostlinné složky, doporučujeme, aby před a v průběhu krmení telat ošetřovatelé několikrát homogenizovali mléčné nápoje, a to krátkým zpětným přepuštěním mléčného nápoje před dávkovací pistoli zpět do vozíku.

 

Posledním pravidlem dokonalé přípravy mléčného nápoje je doba od namíchání mléčného nápoje do jeho výdeje telatům. Obecné pravidlo je, abychom dosahovali co nejkratšího časové intervalu mezi přípravou mléčného nápoje a jeho zkrmením (ideálně okamžitě). V žádném případě se nesmí stávat, aby mléčný nápoj byl namíchán a následně byl zkrmen za déle než 15 minut po namíchání. Bohužel jsem se i v praxi setkali s postupem, kdy mléčný nápoj byl dělán tzv. do zásoby, byl tedy vytvářen ranní směnou pro směnu odpolední, a to v 6hodinovém předstihu! V chovu můžeme uskutečnit i orientační refraktometrickou zkoušku, kdy se odebere vzorek na začátku výdeje nápoje telatům a na jeho konci. Pokud chovatel používá kvalitní MKS, pak rozdíly v naměřených hodnotách nejsou vysoké (0,1 až 0,5 % Brix). Naopak, u některých typů MKS s vysokou sedimentací a separací jednotlivých složek, jsme se setkali na začátku krmení se sušinou nápoje 19,6 %, zatímco na jejím konci byla telata krmena nápojem o sušině 7,2 %. Výsledek byl u tato krmených telat patrný na první pohled (masivní průjmy).

Vozíky na přípravu mléčných nápojů

Vozíky na přípravu mléčných nápojů se mezi sebou liší jak technickým provedením, tak i naprogramovanými a nastavitelnými funkcemi (pasterování, proplachy, kontroly, automatické navažování MKS, kontrola koncentrace mléčného nápoje, krmné a sanitační plány apod.). V chovech jsou v provozu jak vozíky, které byly vyvinuty před více než 10 roky (opatřené např. manuálním časovačem pro dávkování mléčného nápoje a centrální řídící stanicí pro dobíjení a programování režimu pasterování netržního mléka), tak i vozíky nové generace. Nové typy vozíků na mléčné nápoje jsou z hlediska ovládání a nastavení pro ošetřovatele telat a zootechniky podstatně komfortnější. Režimy provozu a práce s vozíky mohou být dva. Prvním je režim pro zootechniky, kteří mohou přednastavit/naprogramovat na vozíku např. teplotu ohřívané vody, teplotu při míchání a výdeji, teplotu a délku pasteračního cyklu, délku míchání mléčného nápoje, výdejní dávku, teplotu a délku proplachového cyklu apod. Současně u některých typů je perfektním nástrojem kontroly dodržování nastavených pravidel i funkce kontroly denního provozu vozíku v tzv. „týdenních plánech“ (četnost krmení, kontrola četnosti čištění vozíku aj.). Druhým je pak tzv. „ošetřovatelský režim“, který se odehrává pomocí dotykového ovládacího panelu na vozíku (míchání, kontrola teploty, pojezd, aktivace čištění vozíku aj.). I přesto, že pracujeme s velmi sofistikovanou technikou je důležité, aby si chovatelé uskutečnili občasnou kontrolu nastavených parametrů. Jakých? Jde především překontrolování skutečně dosahované teploty vody a mléčného nápoje, dále pak o kontrolu teploty při pasterování (dosažení horní teploty 63 až 64 °C), kontrolu účinnosti sanitace vozíků apod. U sanitace vozíků doporučujeme, aby byla dělána po každém krmení bez výjimky, tj. 2× resp. 3× denně. Pro efektivní sanitaci vozíků preferujeme alkalické desinfekční prostředky, které jsou určené pro proplachy dojírny (odstranění organické složky – tuku, proteinu), před těmi kyselými, a to v poměru 4 až 5 : 1 (tedy 4 až 5 proplachů zásadou a 1 následný proplach kyselinou). V chovech, kde je problém s vodním a mléčným kamenem, je nutné poměr upravit a zvýšit četnost sanitace vozíku kyselinou. Nesmíme zapomínat také na místa, která se automatickou sanitací zcela neumyjí, kde jde zejména o spodní stranu vík, krytů míchací nádoby a další.

Vážení chovatelé, v tomto článku byly shrnuty zásady přípravy mléčných nápojů z mléčných krmných směsí. Cílem bylo zrekapitulovat zásady, na které se v chovech někdy zapomíná, a se kterými se naši specialisté u Vás v chovech potkávají. Pokud kdokoliv z Vás bude mít dotaz, připomínku, ale i kritiku nebo poznámku k článkům, budeme jen rádi, pokud se nám ozvete. Jsme tu pro Vás.

Autor článku

Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.

Produktový manažer - výživa telat, kůzlat, jehňat