Automatické krmné systémy (AKS), nebo chcete-li „mléčné krmné automaty“ jsou progresivní technologií pro krmení telat mléčnými nápoji (mléčné krmné směsi, nativní mléko, kombinace obou předchozích), které se v chovatelské praxi využívají déle než 30 let.
V České republice lze odhadnout podíl chovů, ve kterých jsou telata krmena/napájena AKS na přibližně 6 % s tím, že jejich podíl každoročně narůstá.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__778__w360/5_%282%29.jpg)
Typy automatických krmných systémů
Pro skupinový odchov eventuálně výkrm telat byly historicky v tuzemských odchovnách, resp. „teletnících“, používány mléčné krmné automaty, které měly i své označení „KATKA“. Po spíše nepříznivých zkušenostech (zhoršený růst, respiratorní a průjmová onemocnění), které byly multifaktoriální (koncept ustájení, ventilace „teletníků“, zoohygiena aj.), došlo k postupnému upuštění od jejich používání. K návratu a nárůstu počtů instalací AKS, a to ve větším měřítku, došlo v posledních cca 5 letech, neboť AKS prošly a stále procházejí velmi značnými inovačními změnami. V odchovnách telat se momentálně setkáváme s AKS první a druhé generace.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__777__w360/5_%281%29.jpg)
První generací zjednodušeně myslíme automaty, které byly a jsou obsluhovány pomocí základního, několika řádkového panelového ovládání na automatu, zatímco za AKS druhé generace označujeme již takové, které jsou bezproblémově obsluhovatelné dotykovými panely, nebo jsou plně ovladatelné a řízené pomocí počítačového programu či aplikace v chytrém telefonu. Samozřejmě, rozdílů mezi automaty první a druhé generace je výrazně více: grafické výstupy, rozdílné konstrukční provedení a design, použité materiály, upravený systémy přípravy mléčných nápojů, možnost paralelního krmení až 4 telat současně, vylepšené mechanismy automatické kontroly, vylepšený systém míchání s možností zpětné cirkulace nezkrmeného mléčného nápoje a jeho opětovné dohřívání, ale i systém efektivnější sanitace jak automatu, tak i výdejní jednotky atd. Zmiňme, že u automatů druhé generace má chovatel podstatně lepší práci v oblasti managementu řízení odchovu telat (lepší přehled o telatech, grafické výstupy upozorňující na problematická telata, intuitivní nastavování všech funkcí automatu, možnost flexibilnější reakce na problém, nápovědu apod.).
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__779__w360/5_%284%29.jpg)
Koncept odchovu telat na AKS
AKS jsou obvykle instalovány do nově navržených odchoven pro telata, ale setkáváme se i s jejich instalacemi do rekonstruovaných stájových objektů. Při úvaze o pořízení a instalaci AKS by měl chovatel brát v ohled níže uvedené faktory, které mu pomohou vyvarovat se často opakujícím se chybám v praxi. K častým chybám patří hlavně poddimenzování ustájovacích kapacit, odchov více než 35 telat ve skupině a kontinuální provoz odchovny.
Základem úspěchu dobře připraveného záměru výstavby odchovny pro telata s AKS je vždy precizně vypracovaný obrat stáda daného chovu, ve kterém bude uvažováno o cílovém, tj. konečném počtu všech chovaných krav v horizontu následujících 5 až 10 let (s tím souvisí i kritické zhodnocení současného/plánovaného počtu ustájovacích kapacit u všech věkových kategorií skotu chovaných v daném podniku!). V průběhu zpracování konceptu odchovu telat na AKS nesmí docházet k nahodilému navyšování počtu chovaných krav. Dále by měl mít chov detailně zpracovaný přehled telení v jednotlivých měsících, a to zpětně za poslední min. 3 roky.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__785__w360/5_%2810%29.jpg)
Chovatel by měl při výpočtu potřeby ustájovacích kapacit odchovny pro telata brát v ohled zejména měsíce s nejvyšší četností telení. V chovech, kde byly ustájovací kapacity odchovny odvozovány podle průměrného počtu narozených a odchovávaných telat, se především v měsících s velmi vysokou intenzitou telení setkáváme s „extrémními přetlaky“ v odchovně, kritickým nedostatkem ustájovacích míst, zhoršenou zoohygienou, nuceným zkracováním periody mléčné výživy u telat (předčasné odstavy telat), a to téměř vždy za cenu zvýšené morbidity a mortality telat, ale i za cenu významně zhoršené užitkovosti telat (přírůstků).
V dalším kroku by měl chovatel specifikovat, tedy popsat a vypracovat detailní záměr odchovu telat, u kterého si musí položit mj. otázky, kde budou telata v průběhu mléčné výživy ustájena, jak dlouho zde budou ustájena, jakým způsobem budou krmena, zda-li a jak dlouho budou odchovávána obě pohlaví, nebo bude-li uskutečněn prodej zástavových býčků např. ve 3. týdnech stáří apod. Výše uvedené se týká především mlezivové, tranzitní, mléčné a odstavové periody odchovávaných telat.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__786__w360/5_%2811%29.jpg)
Odchovny telat s AKS jsou v dnešní době často navrhovány jako konstrukčně jednoduché stáje s izolovanou střechou a obvodovými stěnami opatřenými proptiprůvanovými plachtami, kde vnitřní stájová plocha je rozdělena na sekce pro odchov telat v individuálních kotcích/boxech (včetně vymezené části pro izolaci nemocných telat) a část se skupinovými kotci opatřenými AKS. Někdy jsou součástí návrhu stáje i skupinové kotce pro odstavená telata a sekce pro následný odchov jalovic. U skupinového ustájení telat s AKS je žádoucí, aby si chovatel v předstihu rozmyslet, jestli plocha kotce bude uspořádána jako tzv. jednoprostorová (plocha kotce není rozdělena na plochu lehárny a krmiště), nebo jako tzv. dvouprostorová (plocha kotce je rozdělena na plochu lehárny a zpevněného krmiště). Výhodou dvouprostorového uspořádání kotce je fakt, že plochu zpevněného krmiště můžeme výrazně lépe udržovat v čistotě (technikou, manuálně), a to v porovnání s jednoprostorovým uspořádáním kotce. Nejhorší variantou konceptu je systém odchovu telat na AKS s kontinuálním provozem, tedy s režimem, kdy do skupiny kontinuálně doplňujeme telata. Mysleme také na reservní ustájovací kapacity (výkyvy v telení, problémy s přesuny telat do jiných ustájovacích objektů, prodloužení délky doby mléčné výživy apod.). V projektu také nezapomínejme na sklad a přípravnu krmiv apod.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__780__w360/5_%285%29.jpg)
Popis AKS
AKS jsou instalovány v chovech v konceptu tzv. „stromového“ uspořádání, kdy k jednomu řídícímu automatu (s centrálním ovládacím panelem) jsou napojeny až 4 výdejní krmné stanice. Každá krmná stanice je v horní části tvořena násypkou na MKS se šnekovým výdejním ústrojím (kapacita 30 až 35 kg MKS), tělo automatu je pak tvořeno jednotkou pro ohřev vody, dávkování a míchání mléčné krmné směsi (případně zásobníkem na nativní mléko s pasterizační jednotkou), transportním okruhem a výdejní jednotkou. AKS jsou také opatřeny systémem pro čištění a desinfekci míchacího a transportního okruhu, ale i výdejní jednotky s cucáky. Zásobníky pro desinfekci jsou uloženy vespod těla vlastní stanice. Rozšířené verze některých AKS jsou také opatřeny:
a) přídavnými zařízeními, které umožňují dávkování tekutých nebo sypkých doplňkových látek, případně léčiv, a to jak individuálně, tak i skupinově.
b) systémem vážení, který zaznamenává průměrné denní přírůstky u telat, což je z pohledu progresivního řízení odchovu telat velmi cenným zdrojem informací.
c) teploměry kontrolující tělesnou tepotu telat při jejich krmení.
Telata jsou v AKS identifikována obvykle prostřednictvím respondéru, který je umístěn v obojku telete, případně v podobě čipu umístěného v ušním terčíku.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__781__w360/5_%286%29.jpg)
Krmné křivky
Výhodou AKS, a to v porovnání s krmením telat 2× nebo 3× denně, je možnost rozdělení celkového denního objemu mléčného nápoje do podstatně většího počtu dílčích krmných dávek, což je pro telata fyziologičtější. U AKS můžeme bez obav uplatňovat systém intenzivní výživy telat. U telat do jednoho měsíce věku doporučujeme, aby denní objem mléčného nápoje nebyl vyšší než 8 l/KD. Přikláníme se také k tomu, aby denní objem mléčného nápoje byl rozdělen do 4 až 6 dílčích dávek v porcích 1,3 až max. 2 litry/krmení. Objemy nad 10 l/KD (velmi intenzivní výživa) nejsou u telat do 14. dní resp. 1. měsíce věku vhodné. Telatům nad jeden měsíc věku již můžeme u AKS zintenzivnit mléčnou výživu, kdy denní objem 8 l mléčného nápoje rozdělíme do 3 až 5 dílčích krmení, zatímco objem 12 resp. 15 l/KD optimálně do 4 až 7 krmení.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__782__w360/5_%287%29.jpg)
Objem mléčného nápoje na jedno krmení by u telat starších 4. až 6. týdnů neměl být nižší než 1,5 l (riziko nutriční deprivace, často spojené s devastací – rozkousáváním cucáku automatu), ale ani vyšší než 3 l/krmení. Vhodné je s ohledem na hmotnost narozených telat mít připraveny u AKS minimálně 2 krmné křivky (pro telata ≤ 35kg a > 35 kg ž. hm.). Navrhovaná krmná křivka by v sobě měla zahrnovat fázi stabilizační (několik dní po nastájení telat na AKS), akcelerační, stabilizační a retardační (perioda pozvolného odstavu). Doporučujeme, aby perioda pozvolného snižování denního objemu mléčného nápoje trvala min. 7 dní, optimálně 10 až 14 dní. Náhlý odstav telat a případné úpravy koncentrací mléčného nápoje v průběhu vlastního odstavu jsou nepřijatelné.
Doporučení pro přesuny telat na AKS
V tabulce č. 1 a 2 jsou uvedena obecná doporučení pro přesuny telat z individuálního způsobu ustájení (VIB – venkovní individuální boxy) a ošetřování do skupinových kotců s AKS. Tato doporučení jsou rozdělena na období před vlastním přesunem a po přesunu.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__788__w730/Tab1.jpg)
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__787__w730/Tab2.jpg)
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__783__w360/5_%288%29.jpg)
Kritické body při krmení telat AKS
AKS představují pro chovatele velkou příležitost v oblasti výživy a wel-fare odchovávaných telat ovšem za podmínky, že je této technologii věnován náležitý čas! Občas se setkáváme s případy, kdy je pořízena tato drahá technologie, ale chybí k ní dokonale proškolená obsluha.
Z kritických bodů, se kterými se denně setkáváme právě chovech s AKS, můžeme jmenovat: a) nedostatečné proškolení obsluhy pro práci s AKS, b) nereflektování varovných hlášení automatu (poruchy provozu, varovná hlášení o telatech s minimálním příjem mléčného nápoje apod.), c) nedostatečná péče a kontrola o nově zařazená telat na AKS min. prvních 5 dní, a to zvláště v odpoledních a nočních hodinách (tzv. „syndrom nočního hladovění“), d) absence rutinní kalibrace vody a MKS (min. 2× měsíčně), e) nevhodně nastavená krmná křivka a koncentrace mléčného nápoje, e) chybějící desinfekční prostředek pro proplach automatu a cucáku, g) nízká úroveň hygieny výdejní jednotky mléčného nápoje, h) chybějící svod tekutých odpadů z automatu do patřičné kanalizace, i) nepřesunutí telat se zdravotními problémy do kotců s následnou individuální péčí, j) extrémně přeplněné kotce (zejména v měsících s velmi vysokým počtem telení), k) kontinuální provoz na AKS a velmi nízká úroveň zoohygieny ustájení v důsledku chybějící očisty a desinfekce. Samostatnou kapitolou jsou pak stavební a technologické chyby samotných odchoven.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2020-01/05-efektivni-odchov-telat-V/image-thumb__784__w360/5_%289%29.jpg)
Využívání moderních technologií při krmení telat v podobě AKS nám může pomoci na jedné straně zlepšit úroveň zdraví, užitkovosti a welfare u odchovávaných telat, ale tyto nám také mohou pomoci zlepšit a zvýšit efektivitu a produktivitu práce, ovšem za podmínky, že skutečně využijeme na maximum jejich technologický a informační potenciálu. Na závěr mi vážení chovatele dovolte, abych i zde zmínil, že naši specialisté společnosti MIKROP ČEBÍN jsou připraveni Vám pomoci s konceptem, zaváděním a provozem AKS ve Vašich chovech. Jsme tu pro Vás.
Autor článku
![](/Obr%C3%A1zky/O-spolecnosti/osoby/tym/image-thumb__224__img150x150/stanislav-stanek-edit.jpg)
Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.
Produktový manažer - výživa telat, kůzlat, jehňat