Vážení chovatelé, v letošním prvním čísle našeho Informačního servisu jste mohli nalézt článek, který byl věnován problematice managementu mlezivové výživy telat, včetně specifikace jeho kritických bodů. V tomto čísle bude pozornost zaměřena na navazující fázi odchovu telat, a to na mléčnou výživu.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2019-02/04-efektivni-odchov-telat-II/image-thumb__1070__w360/Netr%C5%BEn%C3%AD_ml%C3%A9ko.jpg)
Mléčnou výživu telat lze obecně rozdělit do 4. základních fází/období:
- mlezivové výživy (v pravém slova smyslu trvá pouze prvních 24. hodin),
- tranzitní výživy (trvá obvykle 3 až 5 dní a telata jsou krmena tranzitním mlékem od krav po otelení),
- vlastní mléčné výživy (od 4. dne věku do začátku periody odstavu, kdy telata jsou krmena mléčnými nápoji),
- období odstavu (začíná dnem, kdy je telatům cíleně snižován denní objem mléčného s možností omezení četnosti krmení a končí posledním podáním mléčného nápoje).
Telata jsou v prvních několika týdnech svého života zcela závislá na příjmu živin z mléčných nápojů, protože jejich trávicí trakt není schopen plně trávit rostlinná krmiva. Způsob odchovu telat, resp. volba typu mléčné výživy je napříč chovy motivována různými chovatelsko-ekonomickými zájmy. V některých chovech je zkrmováno netržní mléko z důvodu vyššího počtu krav s problematickým zdravím mléčné žlázy. V chovech, kde netržního mléka je méně, je toto mícháno s mléčnými krmnými směsmi a v dalších chovech jsou telata krmena pouze mléčnými krmnými směsmi.
Jen pro zajímavost, v ČR (n = 136 chovů dojeného skotu) je podíl zkrmovaných mléčných nápojů následující:
- tranzitní a netržní mléko (11,8 % chovů),
- mléčná krmná směs (35,3 % chovů),
- mléčná krmná směs míchaná s netržním mlékem (52,9 % chovů).
V tomto článku bude věnována pozornost kvalitě a rizikům spojených se zkrmováním netržního mléka.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2019-02/04-efektivni-odchov-telat-II/image-thumb__1072__w360/Telata_u_nap%C3%A1jen%C3%AD_1.jpg)
Kvalita netržního a tranzitního mléka
Tranzitní mléko je získáváno v periodě prvních 2. až 5. dní po otelení krávy (perioda prvních 24. hodin po otelení je periodou produkce mleziva v pravém slova smyslu) a obsahuje určité množství imunoglobulinů, které již nemohou u telat být vstřebány do krevního řečiště, ale mohou se podílet na tzv. lokální/slizniční imunitě. Netržní mléko je získáváno od krav, obvykle od 5. dne laktace do jejího konce a jde o mléko, které nemůže být z různých důvodů zařazeno do dodávek mlékárně (obvykle vysoký obsah somatických buněk apod.). Z ekonomických kalkulací nákladů na výrobu mléka MIKROP ČEBÍN za rok 2018, které bylo uskutečněno na vzorku téměř 60 chovů vyplynulo, že průměrná produkce netržního mléka dosahovala 0,46 kg/krmný den/krávu (tj. Ø 168 kg/krávu/rok).
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2019-02/04-efektivni-odchov-telat-II/image-thumb__1076__w730/Tele_u_napaje%C4%8Dky_2.jpg)
Netržní plnotučné mléko patří mezi potencionálně ekonomicky výhodný zdroj živin pro odchovávaná telata, ale toto může být problematické z pohledu:
- kvality – netržní mléko má velmi variabilní obsah živin (sušina 9 až 18 %, tuk 3,2 až 5,5 %, bílkovina 3,0 až 8,5 %, apod.), v závislosti na podílu mléka od čerstvě otelených krav a krav v již probíhající laktaci (obsah živin se u netržního mléka mění mezi dojeními),
- kvantity – v každém chovu se denně mění počet krav, jejichž mléko není zařazováno do dodávek a je určeno k případnému zkrmení telatům (v mnoha chovech je kolísání v denních objemech netržního mléka řešeno tzv. „domícháváním“ mléčnými krmnými směsmi (MKS), což není z pohledu zajištění stabilní živinové báze a fyziologie trávení u telat optimální, zvláště, pokud jsou používány MKS na bázi syrovátek a rostlinných komponent),
- mikrobiální kontaminace – odvozena od zdravotního stavu podojené krávy, hygieny zařízení a pomůcek, do kterých je mléko nadojeno a následně v nich i uchováno, ale i podmínkách skladování (teplota prostředí, teplota uchovávaného netržního mléka, délce doby uchování) apod.,
- rizika vzniku rezistence k vybraným antimikrobikům (např. PNC - penicilin).
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2019-02/04-efektivni-odchov-telat-II/image-thumb__1071__w360/Tab1.jpg)
Na druhou stranu u netržního plnotučného mléka, které je mikrobiologicky a živinově bezproblémové, je nutné zmínit, že toto obsahuje, a to obecně v porovnání s mléčnými krmnými směsmi tzv. extra nutriční faktory, např. imunitní buňky, růstové faktory (IGF-1 aj.), cytokiny, hormony, prolaktin, laktoferin atd., které se mj. podílejí na růstu a zrání střevní sliznice, inhibici růstu mnoha patogenních mikroorganismů ve střevě, stimulují absorpci glukózy apod. (Tab. č. 1).
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2019-02/04-efektivni-odchov-telat-II/image-thumb__1074__w360/Tele_u_napaje%C4%8Dky_1.jpg)
Tepelné ošetření netržního mléka
Prostřednictvím syrového netržního mléka, mohou být do organismu telat zaneseny některé patogeny např.: Mycobacterium paratuberculosis, Salmonella spp., Mycoplasma spp., Listeria monocytogenes, Campylobacter spp., Mycobacterium bovis, Cryptosporidium parvum a Escherichia coli. Pasterizování je jednou z možných cest (mimo možnosti chemické úpravy, využití UV záření), jak eliminovat zejména původce průjmových onemocnění při využití nestandardního mléka, a to zvláště v chovech, kde se zdravotní problémy telat (zejména průjmová onemocnění) vyskytují ve zvýšené míře. V České republice je pasterování netržního mléka rozšířeno v přibližně 10% chovů, kde je zkrmováno netržní mléko. V posledních více než 5letech se v chovech, a to v souvislosti se změnou techniky krmení (z ručního krmení na mechanizované) stále více uplatňují vozíky na mléčné nápoje s pasterační jednotkou.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2019-02/04-efektivni-odchov-telat-II/image-thumb__1075__w360/Tele_le%C5%BE%C3%AD_1.jpg)
Tepelným záhřevem může dojít k redukci počtu patogenních mikroorganismů o více než 90 % (zejména E. coli infekce, Salmonelly, Mycoplasmy aj.). Ze zahraničních studií víme, že zárodky Mycobacterium paratuberculosis v netržním mléce mohou být z větší části zničeny při jeho záhřevu na 65,5 °C po dobu 30 minut. Obecně je nežádoucí, aby netržní mléko bylo vystaveno delšímu záhřevu při teplotě nad 80 °C, protože zejména syrovátkové proteiny (tvoří 18 % mléčného proteinu v mléce) jsou obecně náchylnější k tepelnému poškození, než je tomu u kaseinu (tvoří 82 % mléčného proteinu v mléce). U telat, která jsou krmena tepelně znehodnoceným mlékem, můžeme pozorovat nízkou intenzitu růstu, telata trpí deficitem stravitelného proteinu, mají hrubou srst a často jsou u nich patrny pastovité výkaly bílé barvy.
Důležitým bodem dobře nastaveného protokolu pasterování netržního mléka je ověření účinnosti pasterování. V chovech, kde jsou telata krmena pasterovaným mlékem, uskutečňujeme min. 4× do roka ověřovací zkoušky, a to v parametru obsahu celkového počtu mikroorganismů (max. do 100 tis. KTJ/ml) a obsahu koliformních bakterií (max. do 10 tis. KTJ/ml – optimálně pod 2 tis. KTJ/ml).
Aby protokol ošetření netržního mléka pasterováním měl význam, je potřeba odebrat do sterilních vzorkovnic 4 vzorky mléka, a to:
- bezprostředně po nadojení,
- před začátkem pasterování,
- po ukončení pasterování, a
- před resp. při jeho zkrmování telatům.
U každého ze vzorků je potřeba si napsat i čas, kdy byl vzorek odebrán a získané výsledky z laboratoře je dobré si dát do časové osy (zhodnocení nárůstu/poklesu mikrobiální kontaminace mléka).
Jen pro zajímavost, uvádím v tabulce 2 výsledek z chovu, kde byla telata napájena netržním mlékem a byla zde řešena problematika efektivity pasterace, neboť 64 % telat do 3. týdnů stáří prodělalo průjmová onemocnění (z toho průjmy skóre ≥ 3 mělo 59 %). Celkový počet mikroorganismů (CPM) byl ve vzorku po nadojení astronomických 200 mil. KTJ/ml s tím, že došlo ještě k nárůstu na konečných 300 mil. KTJ/ml (koliformní bakterie 180 tis. KTJ/ml) ve vozíku na mléko před zahájením procesu pasterování (mléko bylo v mléčném vozíku 1,5 hodiny od nadojení a nebylo chlazeno). Po pasterování (63 °C, 42 min.) došlo k masivní redukci počtu CPM na 1,1 mil. KTJ/ml a k redukci počtu koliformních mikroorganismů na 290 KTJ/ml. Byť limit u CPM by měl být vždy pod 100 tis. KTJ/ml, byl v chovu vyhodnocen protokol pasterování jako efektivní. Problém však nastal v případě hodnocení vzorku mléka, které bylo odebráno bezprostředně před zkrmením telatům (1,5 hod. po ukončení pasterování), kdy počet CPM vzrostl na 6,2 mil. KTJ/ml a koliformních bakterií na 670 KTJ/ml. Extrémně vysoký počet CPM a koliformních mikroorganismů v čerstvě nadojeném netržním mléce souvisel s používáním dojírny v porodně, kde byly dojeny krávy po otelení, tak i krávy nemocné/léčené. Zásadní bylo zjištění, že v této dojírně není uskutečňována sanitace dojicího zařízení, a to více než 5. měsíců. Dalším kritickým bodem byla prodleva mezi nadojením a začátkem pasterování mléka, aniž by bylo mléko v průběhu této periody chlazeno. Stejně tak byla zhodnocena i velmi problematická 1,5 hodinová prodleva mezi ukončením procesu pasterování mléka a začátkem jeho krmení telatům.
![](/Obr%C3%A1zky/Magazin/2019-02/04-efektivni-odchov-telat-II/image-thumb__1073__w730/Telata_venkovn%C3%AD_st%C3%A1n%C3%AD_1.jpg)
Okyselování netržního mléka
Okyselování mléka je v tuzemských chovech více rozšířené než jeho tepelné ošetření. Tuto metodu ošetření využívá více než 1/3 chovů, které zkrmují netržní mléko. Na trhu je v současné době celá řada okyselovadel (jednosložkové, vícesložkové), která jsou nejčastěji složena z těchto kyselin: mravenčí, octová a citronová. Cílem okyselování netržního mléka je jednak snížení pH na úroveň 4,6 až 4,8, což s sebou přináší i bakteriostatický/baktericidní účinek (kontrola bakteriální kontaminace), tak i vysrážení kaseinové frakce mléka, která je pro telata dobře stravitelná. V případě použití kyseliny mravenčí s koncentrací 85 % je dávkování 10 až 20 ml (vyšší dávky jsou užívány při nutnosti zakonzervovat mléko na více než 2/3 dny) na 10 litrů ošetřeného mléka. V každém chovu by se rutinně měly dělat kontroly úrovně pH okyselovaného mléka, aby bylo zabráněno zejména předávkování okyselovadla do mléka a předcházelo se tak i případným zdravotním problémům u telat (neochota telat sát, slezové vředy aj.). Jednou z možností úprav pH po okyselení (před zkrmením) je jeho alkalizace, a to jedlou sodou v dávce do 3 g na litr okyseleného mléka před jeho zkrmováním. Pokud je správně nastaven protokol okyselování a telata nechtějí toto mléko samovolně přijímat (problematický přechod z neokyseleného na okyselené mléko), pak je jednou z možností snížení objemu poslední dávky „sladkého“ neokyseleného mléka s následným prodloužením doby mezi oběma krmeními. V portfoliu firmy MIKROP ČEBÍN je unikátní okyselovadlo MIKROP AC CALF LIQUID, určené pro ošetření tržního i netržního mléka, které se skládá nejen z unikátní směsi kyselin (mravenčí, octová, citronová, mléčná aj.), ale i obsahuje monobutyrin a extrakt ze skořice s příznivým účinkem na střevní mikroflóru u telat. Dávkování tohoto přípravku je 1 až 5 ml na 1 litr mléka, a to s ohledem na požadované pH mléčného nápoje..
Autor článku
![](/Obr%C3%A1zky/O-spolecnosti/osoby/tym/image-thumb__224__img150x150/stanislav-stanek-edit.jpg)
Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.
Produktový manažer - výživa telat, kůzlat, jehňat