Ekonomika výroby mléka v ČR v roce 2019

25. ledna 2021

Rok 2019 byl z pohledu chovu dojeného skotu a produkce mléka rokem vcelku příznivým. Ve srovnání s rokem 2018 došlo podle statistik ČSÚ a dat publikovaných MZe ČR k následujícím meziročním změnám, a to: k zvýšení průměrného stavu dojnic (+ 1 656 dojnic), mírnému snížení průměrné roční dojivosti o 55 kg na úroveň 8 471 kg/krávu/rok, ale i k snížení celkové produkce mléka o 5 mil. litrů.

Průměrná nákupní cena mléka byla v roce na úrovni 8,86 Kč/l, což je o 0,29 Kč/l více než v roce 2018 (vývoj průměrných měsíčních cen mléka v ČR a EU 28 je znázorněn v grafech 1 a 2). U krav zařazených do KU dosáhla průměrná produkce mléka úrovně 9099 kg mléka/normovanou laktaci, což je meziročně o 52 kg/krávu více. Krávy plemene holštýn (HR > 51 %) zapojené do KU, stejně tak i krávy plemene české strakaté (C > 51 %), nadojily 10 076 kg resp. 7 658 kg za normovanou laktaci.

Pravidelné hodnocení výrobních a ekonomických ukazatelů je jedním z klíčových nástrojů efektivního řízení zemědělských podniků s chovem dojeného skotu. V rámci rutinní poradenské činnosti jsou i našimi specialisty, kteří působí v oblasti výživy skotu, již mnoho let výrobní a ekonomické ukazatele pravidelně získávány, hodnoceny a srovnávány s podniky stejného produkčního zaměření a velikosti. V roce 2019 se nám podařilo získat produkční a ekonomická data z 51 chovů dojeného skotu napříč ČR. Průměrná roční produkce mléka na krávu byla v námi hodnoceném souboru za sledované období roku 2019 na úrovni 8 814 kg, zatímco tržní produkce pak 8 586 kg/krávu/rok (po odečtení produkce mleziva, krmného tranzitního mléka a případně mléka odpadního). Tržnost mléka dosahovala 97,4 %. Průměrná realizační (nákupní) cena mléka byla u hodnoceného souboru 8,71 Kč, což odpovídalo denním a ročním tržbám za prodané mléko 204,82 Kč, resp. 74 760,60 Kč na krávu. Další příjmovou položkou byly také přímé dotace na chov krav, které dosahovaly průměrné výše 0,79 Kč/kg prodaného mléka, resp. 6 767,10 Kč/ustájenou krávu za rok. Významnou položkou v kalkulaci nákladů výroby mléka, jsou odečitatelné náklady na vedlejší výrobky (narozené tele, produkce statkových hnojiv, zkrmené mléko), které dosahovaly 5 460,40 Kč/krávu a rok.

Celkové náklady v námi hodnoceném souboru byly v roce 2019 na úrovni 74 701 Kč, tj. 204,66 Kč na krávu a den, resp. 8,70 Kč/kg prodaného mléka. Nejvyšší nákladovou položkou představovaly náklady na krmiva (vlastní a nakoupená), a to na úrovni 87,60 Kč/den a krávu (42,8 % z celkových nákladů). Dalšími významnými nákladovými položkami byly: a) mzdové náklady – 11,36 % z celkových nákladů, b) režie – 13,05 % (z toho 52,4 % činily režie živočišné výroby a 47,6 % celopodniková režie), c) odpisy – 12,76 % z celkových nákladů (z toho 35,3 % činily odpisy staveb a strojů a 64,7 % odpisy krav). Kompletní výčet nákladových položek, ale i kalkulací tržeb, ať již na krávu a krmný den, nebo na kg prodaného mléka je uveden v tabulce 1.

Pokud odečteme od celkových ročních nákladů na krávu ve výši 74 701 Kč náklady na vedlejší výrobky (5 460,40 Kč), a dále tržby za prodané mléko a přímé dotace na krávu a rok (tj. 74 760,60 Kč a 6 767,10 Kč), pak roční zisk na krávu v našem výběrovém souboru dosahoval 12287,10 Kč, což představuje přepočtený zisk ve výši 33,66 Kč na krmný den a 1,431 Kč na kg prodaného mléka. Od roku 2011, kdy byl zahájen sběr produkčních a ekonomických ukazatelů ve stádech dojeného skotu našimi poradci, jde o druhý nejlepší výsledek. Přehled vývoje nákladů na výrobu mléka v letech 2015 až 2019 je uveden v tabulce 2. Nejvýznamnější nákladovou položkou v chovu krav, resp. dojnic představují náklady na krmiva vlastní a nakoupená (42,8 % z celkových nákladů). Průměrný podíl vlastních a nakoupených krmiv, a to z celkových nákladů na krmiva, byl 58,9 %, resp. 41,1 %. Náklady na krmiva vlastní se na celkových nákladech na krmiva podílely 17,6 % až 93,3 %, zatímco náklady na krmiva nakoupená pak 6,7 % až 82,4 %. V rámci našeho ekonomického sledování uvádíme v tabulce 3 průměrné ceny vybraných objemných krmiv, které jsou však pouze orientační, neboť napříč podniky jsou užívány bohužel velmi rozdílné metodiky oceňování krmiv. Vlastní krmiva by měla být nejlépe každoročně oceňována na základě skutečné znalosti nákladů vlastní výroby. V mnoha chovech se používá metoda vnitropodnikového oceňování krmiv, kterou lze označit v mnoha aspektech za problematickou (podhodnocená/nadhodnocená cena krmiv a steliv; cena krmiva/steliva je v několika po sobě jdoucích letech konstantní a neodráží reálné náklady produkce daného roku).

Mimo ekonomické aspekty výroby mléka stojí za zmínku i produkční a reprodukční ukazatele chovu krav. V rámci našeho monitoringu vybraných ukazatelů stojí za zmínku ztráty krav do 90. dne po otelení, které v roce 2019 byly v našem výběrovém souboru na úrovni 9,52 % (tabulka 4). Tento ukazatel je také jedním z efektivních nástrojů hodnocení zvládnutí periody období stání na sucho u krav. Doporučené je evidovat ztráty krav (celkové; do 50. resp. do 90. dne laktace apod.) podle pořadí laktace, a to minimálně na úrovni prvotelek a krav na druhé a další laktaci. Dále byla sledovaná i intenzita brakování krav, která byla na úrovni 32,79 %. Z dat publikovaných ČMSCH (Ročenka chov skotu v ČR, 2020) vyplývá, že v roce 2019 bylo 74,6 % krav zapojených do KU vyřazováno ze zdravotních důvodů, zatímco 25,4 % ze zootechnických důvodů. Podíl krav, které jsou v chovech vyřazovány ze zdravotních důvodů v posledních 10letech pozvolna klesá (z 82,5 % v roce 2009 na 74,6 % v roce 2019), zatímco podíl krav vyřazených na základě zootechnických důvodů narůstá (z 17,5 % v roce 2009 na 25,4 % v roce 2019). Na tomto místě zmiňme, že zejména prvotelky vyřazené v průběhu první laktace jsou pro chovatele značnou ztrátou, kterou lze rozdělit na ztrátu ekonomickou (náklady – odpisy) a chovatelskou (genetický pokrok, nepřenesení genetického potenciálu z matky na více potomků apod.).

Průměrný počet somatických buněk v námi hodnoceném výběrovém souboru byl 216 tis. SB/ml (tabulka 4), což je podobný výsledek (221 tis. SB/ml), jaký uvádí ČMSCH, a. s., shrnující národní ukazatele jakosti syrového mléka. Dalším námi často využívaným ukazatelem mimo vlastní hodnocení úrovně PSB, je i LS (lineární skóre), které bylo na úrovni 2,97. Jak u PSB, tak i u LS můžeme konstatovat, že ani jeden z těchto ukazatelů v současnosti stále nedosahuje námi požadovaných cílů (≤ 200 tis. SB/ml, resp. ≤ 3,9 LS). Na druhou stranu je potřeba vnímat, že ukazatel kvality mléka v podobě počtu SB v mléce má v průběhu několika posledních let setrvalou klesající tendenci. Jen pro zajímavost, průměrný obsah SB v mléce byl v roce 2007, 2012 a 2017 v ČR na úrovni 266,2 tis., 254 tis., resp. 230 tis. SB/ml. Tento aspekt postupného zlepšování kvality mléka lze připsat: a) preciznějšímu managementu získávání mléka v chovech a poradenství; b) zlepšení úrovně zoohygieny ustájení, c) využívání faremních, ale i laboratorních kultivací původců mastitid, d) zavádění systému elektronické evidence nemocí a léčení skotu apod. Nemalou měrou jsou chovatelé také motivováni různými dotačními programy (19.A, 20.A, M 14).

Stále významně roste počet podniků, které mimo běžné ekonomicko-chovatelské ukazatele používají rutinně i další operativní nástroje k hodnocení. Jedním z těchto nástrojů je pravidelné sledování ukazatele IOFC (ukazatel příjmu nad rámec nákladů na krmiva), ale i například ukazatele FE (efektivity krmiva). Ukazatel IOFC (tabulka 5) velmi dobře odráží jak aktuální mléčnou užitkovost hodnoceného stáda, tak i vliv nákupní ceny mléka a cenu krmiv. Tento nástroj je určen také k tomu, aby si každý chovatel mohl operativně stanovit svůj tzv. zlomový bod IOFC, který mu umožní vyhodnotit aktuální stav a pomůže mu určit jaká opatření v oblasti managementu chovu a výživy by měl učinit, aby bylo zajištění optimální finančních toků.

Na závěr tohoto článku, který shrnuje vybrané body ekonomiky výroby mléka za rok 2019 uvádíme i obecná doporučení pro práci s IOFC ve stádech dojeného skotu, která jsou: a) rutinně a průběžně s tímto nástrojem pracovat, tzn. v průběhu reálného času, a nikoliv stanovovat IOFC pouze zpětně, b) rutinně využívat IOFC pro modelování situací, které mohou nastat (pokles výkupních cen mléka, nárůst cen krmiv) – tzn. být připraven, c) IOFC počítat nejen na úrovni dojnice, ale i na úrovni stáda a nezapomínat, aby v kalkulacích byly všechny krávy, tj. i ty, které jsou např. nemocné, d) stanovovat IOFC nejen pro dojnice, ale rutinně zahrnovat do výpočtu i krávy v období stání na sucho. Na úplný závěr tohoto článku, který byl věnován ekonomice výroby mléka nám dovolte poděkovat všem chovatelům, kteří se do pravidelného šetření zapojují. Pouze pravidelné a poctivé hodnocení zootechnických a zdravotních dat, které jsou propojeny s ekonomickými daty (reálný obraz finančních vstupů a výstupů), včetně stanovení, popisu a eliminace kritických míst, dávají v chovech dojeného skotu předpoklad jeho správného řízení.

Autor článku

Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.

Produktový manažer

30 let s Vámi

29. 03. 2021