Management krmení pro prevenci subakutních bachorových acidóz

25. ledna 2021

Dojnice v laktaci mají vysoké požadavky na příjem živin a energie. Velká část potřeby energie a metabolizovatelného proteinu (MP) je dotována jadrnými krmivy, a to převážně v první a druhé fázi laktace. Krytí potřeb energie a MP je častokrát dosahováno „zakoncentrováním“ krmné dávky na úkor její fyzikální struktury.

Takovéto krmné dávky však mohou navodit subakutní bachorovou acidózu (SARA). Příjem fermentovatelných sacharidů (hlavně škrobů a cukrů) sice podporuje mikrobiální růst v bachoru, zároveň však díky své rychlé fermentaci představuje riziko rychlého a neregulovaného poklesu hodnoty bachorového pH. Jak bylo uvedeno výše, rychlá fermentace těchto sacharidů představuje „palivo“ pro bachorové mikroorganismy, zároveň však tyto substráty s velmi vysokou fermentabilitou zapříčiňují vysokou produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem. Vysoká produkce těchto kyselin nabourává acidobazickou rovnováhu v bachoru, což vede k poklesu hodnoty pH. Problém subakutní acidózy spočívá ve skutečnosti, že její výskyt zpravidla není na první pohled doprovázen žádnými patologickými příznaky. Tyto se projeví až později. Rovněž u tohoto onemocnění není přesně definována hranice pH a doba expozice bachoru mimo fyziologické rozmezí (např. pH 5,6 po dobu min. 3 hod., vers. pH 5,8 po dobu 5 až 6 hod.). Výzkumy z posledních 10 let však jasně ukazují, že toto metabolické onemocnění je prokazatelně spojeno s vyšším výskytem dislokací slezu, ztučnění jater, laminitid, jaterních abscesů a ulehnutí. Hlavním zdrojem energie pro bachorové mikroorganismy je zhruba z poloviny stravitelná vláknina a zbytek je tvořen cukry, rozpustnou vlákninou a v bachoru degradovaným škrobem (RDS). Všechny tyto uvedené složky představují tzv. fermentovatelnou organickou hmotu v bachoru (RFOM). Krmné dávky obsahující více než 10 kg RFOM jsou však rizikové z pohledu rychlé produkce mastných kyselin.

Rizikové skupiny

Subakutní ruminální acidóza postihuje především 2 skupiny krav:

  • Jsou to zvířata po otelení, která prodělávají změnu z vysokovláknité diety (vysoká fyzikálně efektivní vláknina) na dietu vysokoenergetickou. Příčinou této skutečnosti je, že bachorový epitel nemá dostatečnou absorpční, metabolickou, ale ani neutralizační kapacitu. Bylo vysledováno, že zvířata, která si po otelení prošla onemocněním SARA, byla více náchylná na tuto metabolickou poruchu i následně v laktaci.
  • Dojnice ve středu laktace. Vyšší výskyt SARA je zde spojen především s vyšším příjmem sušiny a tím i koncentrátů. Dalšími predispozičními faktory jsou krmné dávky s vyšším podílem v bachoru fermentovatelných škrobů, nižší frekvence krmení či separace krmné dávky. Například u dojnic s vyšším rizikem výskytu onemocnění SARA byla zjištěna delší doba příjmu krmiva v prvních 8 hodinách, zatímco doba příjmu krmiva ve třetí osmihodinové periodě byla prokazatelně nižší oproti zvířatům s nízkým rizikem SARA.
  • Zajímavé je také zjištění, že náchylné na onemocnění SARA jsou více prvotelky, než starší krávy. Příčinou je „nulová zkušenost“ s vysokoenergetickou dietou (tzn. méně bachorových papil), ale také behaviorální rozdíly (prvotelky méně přežvykují ® nižší pufrace), nebo skutečnost, že pokud jsou prvotelky ustájeny společně se staršími kravami, přijímají krmnou dávku méně krát denně (ovšem ve větším množství), a to ve srovnání se staršími kravami.

Role fyzikálně efektivní vlákniny

Funkce fyzikálně efektivní vlákniny krmné dávky spočívá ve schopnosti udržet žvýkací aktivitu a zdraví bachoru. Tyto funkce jsou zajišťovány množstvím vlákniny, velikostí částic a příjmem v bachoru degradovatelných sacharidů (převážně škrobů). Fyzikální struktura krmné dávky hraje klíčovou roli při tvorbě bachorové matrace, podpoře přežvykování, promíchávání bachorového obsahu a regulaci rychlosti pasáže tráveniny. Fyzikální struktura krmné dávky se hodnotí pomocí Penn State separátoru, a jde hlavně o tzv. fyzikálně efektivní vlákninu (peNDF), jejichž hodnota se podle tohoto separátoru stanovuje. Při interpretaci hodnot peNDF můžeme použít dvou hodnot, a to v závislosti na počtu hodnocených sít (peNDF > 8 mm; resp. > 1,18 mm). Obě tyto hodnoty jsou plně použitelné při balancování krmných dávek postavených na klasických směsích s jemnou strukturou šrotů, zatímco peNDF >8 mm je mnohem přesnější ukazatel při krmení granulí či při vysokém zařazení tzv. by-produktů (tj. výpalky, cukrovarské řízky, otruby apod.). Hodnota peNDF > 1,18 mm by neměla klesnout pod 21 % sušiny krmné dávky. Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že vysoký obsah peNDF (nad 32 %) bude způsobovat snížení příjmu sušiny.

Jak eliminovat výskyt SARA

1. Adaptace bachoru

Pomocí managementu krmení můžeme zmírnit negativní důsledky vysoké tvorby kyselin v bachoru. Adaptací bachoru především v období přípravy krav na porod, rozdoje a období nejvyššího příjmu sušiny (střed laktace), docílíme rovnováhy mezi tvorbou kyselin a jejich absorpcí. Zatímco adaptace epitelu bachoru trvá zhruba od 4 do 5 týdnů, změny populací bakterií trvají přibližně 3 týdny.

2. Zajištění homogenity TMR

Dobré zamíchání TMR a rovnoměrná distribuce krmiva představuje základní předpoklad eliminace výskytu SARA. Při špatné struktuře mixu však může docházet, jednak ke špatnému zamíchání (vyšší než 10% odchylky v homogenitě TMR), ale také ke zvýšené míře přebírání TMR dominantními zvířaty. Posledně uvedená skutečnost je více patrná u skupin s limitovaným místem u žlabu (neadekvátní šířka krmného místa).

3. Vybalancovaná krmná dávka z pohledu peNDF a v bachoru degradovaného škrobu

Problematika fyzikálně efektivní vlákniny byla popsána výše. Vedle toho je však třeba hodnotit i v bachoru degradovaný škrob (RDS). Hodnoty RDS nad 16 % jsou považovány za rizikové, a to zvláště za předpokladu, že příjem sušiny přesahuje 22 kg/den. Praxe je u nás bohužel taková, že hlavními zdroji škrobu jsou převážně pšeničné a ječné šroty (nezapomínejme na škrob z kukuřičné siláže), což jsou hlavní zdroje RDS. Z vlastní zkušenosti vím, že je častokrát problém snížit hodnotu RDS pod 20 %.

Na závěr tohoto článku lze jen doplnit, že efektivní a ekonomická výroba mléka, vychází z maximálního využití živin a energie z krmné dávky s minimalizací rizika výskytu metabolických poruch. Vybalancování krmných dávek nejen z pohledu hrubých živin, ale také fyzikální struktury, včetně dynamiky trávení vedoucí ke zdravému bachorovému ekosystému, představuje základní kámen vysoké užitkovosti bez nutnosti ve zvýšené míře brakovat zvířata.

Autor článku

Ing. Roman Poštulka, Ph.D.

Specialista výživy skotu

30 let s Vámi

29. 03. 2021