Tranzitní období je jednou z nejnáročnějších period v chovu dojených krav. Zejména porod a následný rozdoj přináší řadu chovatelských úskalí, jejichž úspěšné zvládnutí, je předpokladem pro bezproblémový start laktace, zachování dobrého zdraví a dosažení dobrých výsledků v reprodukci. Základem prevence všech zdravotních komplikací spojených s ranou fází laktace u dojnice je bezesporu maximálně dosažitelná úroveň welfare a komfortu ustájení. Dále následuje vyvážená výživa a bezproblémové krmení krav v přípravě na porod a po otelení. V řadě případů nelze na farmách bohužel vyhovět všem potřebám dojnic, a to z celé řady objektivních důvodu (například nevhodné dispoziční řešení a kapacita jednotlivých stájí, výkyvy v počtu telení krav v jednotlivých měsících roku apod.).
Dnes máme k dispozici řadu studií, jež nám nabízí různé krmné doplňky pro snazší zvládnutí tranzitního období. V tomto článku bych Vám rád představil kvasinky Biosprint, se kterými máme v naší společnosti skvělé zkušenosti, a díky jejich zkrmování v chovech dosahujeme u krav lepšího zdravotního stavu, vyšší užitkovosti a často i lepších parametrů reprodukce.
Kvasinky Biosprint
Kvasinky Biosprint přináší řadu pozitivních efektů pro užitkovost a zdraví dojnic. Jejich důležitým přínosem je vysoké dávkování živých kvasinek, aniž by se zdražila krmná dávka, oproti použití běžných kvasinek využívaných ve výživě dojnic. Běžně se v chovech používají dávky živých kvasinek v relacích okolo 10 miliard CFU/ks/den. V období, kdy si dojnice procházejí stresem, jsou tyto dávky nedostatečné a nestačí k stabilizaci bachorového prostředí. Ať již je to stres způsobený teplotou vnějšího prostředí, anebo související s tranzitním obdobím, musíme navýšit dávky živých buněk na 45 až 90 miliard CFU/ks/den. Teprve potom se může v plné šíři projevit pozitivní efekt použití krmných kvasinek. Účinkem podávání kvasinek Biosprint dojnicím v tranzitním období se zabývá dott. Fiorenzo Piccioli Cappelli z Università Cattolica del Sacro Cuore. Tento specialista se svým týmem realizoval pokus a výsledky z něj nedávno publikovali v rozsáhlé studii – Effects of Live Saccharomyces cerevisiae Yeast Administration in Periparturient Dairy Cows, Animals 2024, 14 (3), 472; https://doi.org/10.3390/ani14030472. Tento článek z této studie vychází.
Pozitivní efekty kvasinek Biosprint ve výživě dojnic
Kvasinky mají významný vliv na stabilizaci bachorového prostředí. Jedním z faktorů, který výrazně narušuje stabilitu v bachoru, je volný kyslík, působící toxicky na bachorové mikroorganismy, zejména na celulolytické bakterie, které zodpovídají za trávení vlákniny. Voda je velkým zdrojem volného kyslíku (voda může obsahovat 6,5–8 mg/l). Kvasinky vychytáváním volného kyslíku snižují redoxní potenciál, který následně pomáhá stabilizaci bachorového pH, což má pozitivní efekt na aktivitu celulolytických bakterií, a tím dochází k lepší stravitelnosti neutrálně detergentní vlákniny (NDF).
V průběhu tranzitního období dochází u krav k poklesu imunitních funkcí a ty jsou náchylnější k narušení homeostáze bachoru. Pokud se u krav rozvine subakutní bachorová acidóza, dochází u nich k většímu růstu G- bakterií v bachoru a střevech, které produkují řadu toxinů, kdy v kombinaci se zhoršenou bariérovou funkcí trávicího traktu, mohou ohrozit zdraví jater. V tento okamžik nám pomáhají kvasinky, jež ve svých stěnách obsahují beta-glukany. Kvasničné stěny blokují endotoxiny a snižují jejich absorpci do krve, což má pozitivní vliv na zdraví jater, která jsou v tranzitní periodě značně zatěžována. Je velmi dobře známo, že kvasinky produkují také velké množství vitaminů, zejména skupiny B, které pomáhají mikrobiálnímu metabolismu a metabolismu krávy jako takové omezovat oxidativní stres.
Výsledky studie
Ve studii byla pokusná skupina krav rozdělena na dvě poloviny. Kontrolní skupině (CTR) nebyly podávány žádné kvasinky, zatímco pokusná skupina (TRT) dostávala 4 g/ks/den kvasinek Biosprint, a to v období tři týdny před otelením, až do 8. týdne po otelení. Krmné dávky byly typické pro střední Itálii, tedy s vysokou dávkou kukuřičné siláže a vyšším zastoupením jadrných krmiv.
Příjem sušiny krmiva
Kvasinky Biosprint podporovaly u krav vysoký příjem sušiny krmiva po celou dobu pokusu, a to zejména během kritické fáze tranzitního období (graf 1 a 2). Z řady studií víme, že příjem sušiny krmiva v den porodu významně koreluje s příjmem 21 dní po otelení. Vysoký příjem sušiny krmiva v tranzitním období je předpokladem pro dosažení dobrých výsledků mléčné produkce a nelze ho ničím nahradit. Graf 2 vypovídá o výrazně vyšším příjmu sušiny krmiva v den porodu u dojnic, u nichž byla použita kvasinka Biosprint v porovnání s kontrolou bez kvasinky.
Redukce oxidativního stresu po otelení
V období přípravy na porod ubývají z krve krav ve značné míře vitaminy odpovědně za antioxidační aktivitu. Jedná se zejména o vitaminy A a E. Pokles jejich hladiny v krvi je dán zejména jejich dislokací do tvořícího se mleziva a pouhým faktem nižšího příjmu krmiva týden před porodem. Vitamin A není možné doplnit zvýšeným perorálním podáváním, ba naopak tyto snahy vedou ke zhoršení imunity. Vitamin E je nutné v období stání na sucho a následně ještě intenzivněji v přípravě na porod podávat ve vysokých dávkách. Nicméně i přes to klesá antioxidační kapacita organismu, vitaminy produkované kvasinkami pomáhají organismu tento deficit překonat. Výsledkem je silnější schopnost krav čelit peripartálnímu oxidativnímu stresu, nižší hladina volných radikálů a jako výstup i nižší požadavky na celkovou antioxidační kapacitu.
Biosprint – živá hmotnost krav a dojivost
Tranzitní období skýtá dojnicím řadu nelehkých výzev, jedněmi z hlavních je snížený příjem sušiny krmiva jeden týden před porodem, vysoké energetické požadavky na růst plodu a tvorbu mleziva. Tyto okolnosti mohou vést k záporné energetické bilanci u krav již před porodem. Další výzvou jsou radikální změny složení krmné dávky po porodu, kdy v rozdojové krmné dávce významně stoupá zastoupení škrobu a klesá obsah vlákniny. To často vede k subakutní bachorové acidóze a nižší stravitelnosti vlákniny.
Kvasinky Biosprint zvyšují ovšem nejen stravitelnost vlákniny, ale i stabilizují pH bachoru při přechodech mezi jednotlivými krmnými dávkami. Ze studie vyplynulo, že pokusné krávy s příjmem BIOSPRINTU, měly nižší úbytek živé hmotnosti (nižší stupeň lipomobilizace), a to ve srovnání s krávami v kontrolní skupině (graf 3).
Vliv Biosprintu na užitkovost
Pozitivní přínos zkrmování živých kvasinek kravám v laktaci je dobře znám. Ovšem, jak ze studie plyne, lze dosáhnout ještě výrazně lepších výsledků, pokud jsou kvasinky ve vysokých dávkách zkrmovány dojnicím v období stání na sucho. Komplexní působení kvasinek Biosprint vedlo k vyšší dojivosti krav v pokusné skupině (graf 4).
Biosprint zlepšuje kvalitu mleziva
Kvasinky Biosprint zpřístupňují kravám více energie pro produkci kvalitního mleziva a následnou produkci mléka. Zároveň produkují i některé vitaminy a pomáhají zlepšit antioxidační kapacitu organismu. Dojnice, kterým byl podáván Biosprint před porodem, dosahovaly výrazně vyšší kvality mleziva (graf 5).
Závěrem
Tranzitní období obnáší řadu výzev, které není snadné překonat. Unikátní koncept výživy krav v tranzitním období s využitím kvasinek Biosprint® je částečně pomáhá překonat a vede k dosažení lepších výsledků. Biosprint přispívá k dosažení vyšší mléčné užitkovosti, vyšší kvalitě mleziva, antioxidační kapacitě, příjmu sušiny krmiva a k nižšímu poklesu živé hmotnosti po otelení. S nastavením efektivní výživy krav v tranzitním období Vám rádi pomohou naši specialisté.
