V chovu masného skotu existují chovatelská rozhodnutí, která zásadně ovlivňují ekonomiku podniku. Jedním z nich je věk jalovic při prvním otelení. Ne vždy si plně uvědomujeme, že správně načasované a cílené zapuštění jalovic může rozhodnout o ekonomickém úspěchu celého chovu.
V ČR je průměrný věk jalovic v chovech KBTPM při prvním otelení cca 30 až 32 měsíců a má tendenci se mírně snižovat. Svědčí to o odklonu mnohých chovatelů od tradičního systému prvního otelení jalovic ve věku 36 měsíců k intenzivnímu odchovu jalovic a snížení věku zapouštěných jalovic, a to nejen u ranějších plemen. Např. v severní a střední části USA dokonce takoví chovatelé převládají a v průměrném věku 24 měsíců se jalovice telí na většině chovů. Každý měsíc navíc představuje náklad bez výnosu. Každý odklad prvního porodu znamená další krmivo, práci, náklady na ustájení a fixní náklady. Naopak dobře naplánovaný a zvládnutý odchov umožňující první otelení ve 24 měsících věku výrazně zlepšuje návratnost investovaných prostředků do jalovic. Odchov jalovice není náklad – je to investice. Otázkou ale je, jak rychle se začne vracet.
Každý měsíc bez telete něco stojí
Z ekonomického pohledu je jalovice do prvního otelení čistým nákladem. Spotřebovává objemná i jadrná krmiva, minerální doplňky, vyžaduje veterinární péči i práci ošetřovatele, má nároky na ustájovací prostory. Nepřináší však žádný výnos. Jalovice otelená ve stáří 24 měsíců přinese během svého života o jedno tele více a má významně nižší náklady na odchov než jalovice otelené
v 36 měsících věku, jejichž odchov stojí více bez odpovídajícího produkčního efektu. Rozdíl je také v potřebě ustájovacích kapacit i obratu stáda. Celá řada studií prokázala, že věk při 1. otelení nemá negativní vliv na délku produkčního života krávy.
Tabulka 1: Odhad ročních nákladů na odchov jalovic ve stáří 24–36 měsíců:
Další rok odchovu navíc představuje tedy navýšení nákladů na jalovici cca o 20 400 až 31 400 Kč (tabulka 1). Další přínos snížení věku jalovic při 1. otelení je ve snížení počtu jalovic potřebných pro obrat stáda. Z tabulky 2 je patrné, kolik jalovic nutných pro náhradu vyřazených krav je třeba mít ve skupině „odchov jalovic“ ve stádě 100 krav při intenzitě brakování 16 % při systému prvního otelení jalovic ve věku 24 a 36 měsíců (s minimální rezervou na nezabřezlé nebo vyřazené jalovice).
V modelovém příkladu základního stáda 100 krav je pro obrat stáda zapotřebí mít v odchovu 33 jalovic (při telení ve 24. měsíci), nebo 50 jalovic (při telení ve 36. měsíci). Rozdíl činí 17 kusů. Při předpokládaných nákladech na jalovici a rok cca 22 000 Kč je úspora v systému telení jalovic ve 24. měsíci (17 jalovic* – 22 000 Kč) 374 000 Kč/rok!
Tento ekonomický pohled je dostatečně silný důvod, proč se zaměřit na to, aby byla jalovice připravena k zapuštění co nejdříve, aniž by tím byla ohrožena její reprodukční úspěšnost, zdraví či dlouhověkost ve stádě. Ale jak toho prakticky dosáhnout?
Biologická připravenost a cílové parametry
Aby jalovice mohla úspěšně zabřeznout ve 14. až 15. měsíci, musí splnit několik základních podmínek. Především musí být biologicky připravená k zabřeznutí. Klíčovým bodem pro chovatele je sledování nástupu pohlavní dospělosti. Nástup puberty se urychlí dosažením minimálně 55 až 57 % dospělé hmotnosti do 12 měsíců věku. Kromě genetických vlivů ovlivňuje příchod puberty i intenzita a kvalita výživy, a tedy i přírůstků. Jalovice by měla vykázat alespoň jednu proběhlou říji před zapuštěním, vhodnější je zapouštění od 3. říjového cyklu (zvyšuje se tím i úspěšnost zabřeznutí). V konvenčním způsobu chovu lze využít synchronizaci říje hormonálními metodami, což zvyšuje šanci na zabřeznutí během první inseminační sezóny. V případě přirozené plemenitby se u výběru plemenných býků klade důraz nízkou obtížnost porodů.
Klíčovým parametrem, který měříme a sledujeme u jalovic, je živá hmotnost a tělesná kondice. Jalovice by v době zapuštění měla dosáhnout min. 60 až 65 % očekávané dospělé hmotnosti a mít optimální skóre tělesné kondice (BCS) 2,75–3,25. Tato kombinace zvyšuje její šanci na úspěšné zabřeznutí a sníží riziko komplikací při porodu. Výška v kohoutku (nejen) u plemen většího tělesného rámce (charolais, masný simentál aj.) poskytuje doplňující informace o růstovém potenciálu, ale významné je sledovat i kapacitu pánve (měření pánevní šířky) jako nástroje prevence dystokie.
Růst nelze dohnat na poslední chvíli
Odchov jalovic je jako stavba domu – pokud nejsou základy správně položeny, může se to negativně projevit na jejich reprodukci. Od narození je třeba zajistit, aby denní přírůstky byly rovnoměrné a stabilní. V prvních měsících se doporučují přírůstky 0,9–1,2 kg/den, mezi 6. a 12. měsícem 0,7–0,9 kg/den a v posledních měsících před zapuštěním 0,7–0,85 kg/den. Je důležité vyvarovat se výkyvů v přírůstcích. V chovech masného skotu dochází často k propadu živé hmotnosti telat po jejich odstavu a přechodu na zimní krmnou dávku při zkrmování živinově podprůměrných senáží nebo sena. Není důležitý průměrný přírůstek, ale rovnoměrný, vysoký a bez výrazných výkyvů. Při intenzivním odchovu jalovic je nutné zajistit objemná krmiva s dostatečným obsahem stravitelných bílkovin, energie i minerálů.
Cílem je zajistit požadovaný přísun živin v co nejvyšší možné míře primárně z objemných krmiv. Není-li živinová kvalita pícnin dostatečná, je nutné chybějící živiny doplnit jadrným krmivem sestaveným tak, aby tyto živiny doplnil v dostatečném množství i ve vhodných poměrech. K tomu je však nutné znát skutečný obsah živin v pícninách (v senáži, seně aj.). Množství a složení jadrných krmiv je tak přímo závislé na živinové kvalitě objemných krmiv. Puberta je primárně otázkou hmotnosti, nikoli kalendáře. Jalovice musí při zapuštění dosáhnout přibližně 60–65 % své dospělé hmotnosti. To znamená, že:
Zkušenosti ukazují, že vyšší přírůstky v raném věku urychlují nástup puberty. Naopak podvýživa mezi 6. a 12. měsícem věku často oddálí zapuštění o celou sezónu.
Obava z příliš raného otelení?
Časté jsou obavy, že jalovice otelená ve 24 měsících „se vyčerpá“, je vystavena vyššímu riziku obtížných porodů a nedoroste do požadované dospělé velikosti. Praxe i data však ukazují, že pokud chovatel splní hmotnostní cíle, jalovice je správně krmena, je použita vhodná genetika býka, není její dlouhověkost negativně ovlivněna. Rozhodující totiž není věk, ale připravenost.
Závěrem
Efektivní odchov masných jalovic není o zrychlování za každou cenu. Je o plánování, o sledování růstu, o důslednosti ve výživě a o správném výběru. Rozdíl mezi 24 a 36 měsíci není jen rok v kalendáři. Je to rozdíl ve stovkách kilogramů krmiva, v desítkách tisíc korun a v budoucím obratu stáda. Jalovice je budoucnost stáda a budoucnost je vždy dobré plánovat včas.
