Ekonomika výroby mléka za rok 2025

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2025 

SITUACE V CHOVU DOJENÉHO SKOTU V ROCE 2025 Z DAT MZE ČR

Vážení chovatelé, stejně jako v předchozích letech, tak i v roce 2026 se Vám do rukou dostává komplexní ekonomická analýza společnosti MIKROP ČEBÍN, a.s., věnovaná ekonomice výroby mléka v ČR v roce 2025. V krátkosti se na úvod podívejme na základní, ale stěžení data chovu skotu v České republice za rok 2025. Podle Komoditní karty Skot a hovězí (MZe, 8/2026), došlo v roce 2025, a to ve srovnání s rokem 2024, k poklesu početních stavů skotu o 7 704 ks na 1 389 710 kusů skotu, tj. 99,4 % v meziročním srovnání stavu skotu 2025/2024. Vývoj početních stavů mezi roky 1990 a 2025 je uveden v grafu 1. Početní stavy krav byly v roce 2025 o 13 150 krav nižší (celkem 566 498 krav), a to ve srovnání s rokem 2024 (celkem 579 648 krav), což je 97,7 % při meziročním srovnání 2025/2024. V případě krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) došlo k nárůstu početních stavů o 4 327 krav (+2,0 %), tj. na 223 957 krav.

Graf 1: Vývoj početních stavů skotu, dojených krav a krav bez tržní produkce mléka (MZe 2011 a 2026)

 

 

Zcela odlišný trend však byl u krav dojených. Průměrný počet dojených krav (dojnic) poklesl v roce 2025 v ČR na 342 541 krav, což je o 17 477 krav méně než v roce 2025 a v meziročním srovná 2025/2024 představuje pokles početních stavů u této kategorie o 4,9 % (Komoditní karta Skot a hovězí, 8/2026, Mze ČR). K nejvyššímu úbytku počtu dojených krav, došlo v kraji Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském, a to o -11 741 krav. Naopak, k meziročnímu nárůstu počtu chovaných krav, došlo v kraji Pardubickém, Jihomoravském a na Vysočině. 

Průměrná roční dojivost dle predikce MZe (Komoditní karta Mléka, 7/2026), se v roce 2025 zvýšila na 9 994,5 kg mléka na krávu a rok (graf 2), což je o +421 l/krávu/rok více, a to ve srovnání s rokem 2024 (Ø roční dojivost 9 573,5 l/krávu). Jen pro zajímavost uveďme, že za posledních 5 let, došlo k nárůstu průměrné roční dojivosti krav o +1 110 l mléka. Výroba mléka v roce 2025 dosahovala úrovně 3 396,9,40 mil. litrů mléka, a to při tržnosti 97,40 % (tržnost mléka v roce 2024 byla 97,10 %). Míra soběstačnosti v komoditě mléko (výroba/spotřeba) činila v roce 2025 úrovně 138,10 % (Komoditní karta Mléko a mléčné výrobky, MZe, 8/2026).

Graf 2: Vývoj průměrné roční užitkovosti (dojivosti) krav v l/krávu/rok (MZe, 2026)

 

Velmi zajímavé je srovnání obsahu složek – tuku a bílkoviny v mléce za rok 2025 (graf 3), a to ve srovnání s okolními státy, ze kterého vyplývá, že obsah tuku v mléce je v ČR na nejnižší úrovni! Podobná data uvádí také Eurostat (komplexní data za rok 2024, aktualizace 7/2026), kde Česko v průměrném obsahu tuku v mléce (3,73 %), je na předposledním místě v rámci hodnocených států, a to ve srovnání například s Dánskem a Holandskem, které patří k premiantům (4,68 %, resp. 4,48 % tuku).

V případě obsahu bílkoviny se pohybuje ČR, a to ve srovnání se sousedními státy, na prvním místě společně s Německem (3,51 %). V rámci dat Eurostatu za rok 2024, patří ČR v obsahu bílkoviny v mléce do druhé poloviny států EU. V této oblasti i nadále lze očekávat intenzivnější tlak mlékáren a zpracovatelů na vyšší obsah složek, a to s ohledem na výtěžnost mléka při jeho zpracování, ale i měnící se trendy ve výživě lidí, kdy stále více v oblibě jsou výrobky s vyšším obsahem proteinu, ale i tuku.

Graf 3: Vývoj obsahu tuku (%) a bílkoviny (%) v kravském mléce v roce 2025 ve státech sousedících s ČR (Komoditní karta Mléko, 7/2026)

 

VÝSLEDKY KONTROLY UŽITKOVOSTI

Podle Ročenky svazu chovatelů holštýnského skotu (1. část, 2025) bylo v roce 2025 v kontrole užitkovosti (KU) 337 809 krav, což je o 1 419 krav více než v roce 2024. Plemena zastoupená v KU v roce 2025: 63,00 % (↗) holštýnský skot včetně kříženek, 33,00 % (↘) český strakatý skot a 1,30 % (→) montbeliard. V případě plemenné skladby krav zařazených do KU je patrné, že od roku 2010 dochází, a to v případě českého strakatého skotu, k poklesu populace krav v KU (139 003 krav v roce 2010, vers. 111 520 krav v roce 2025). Jiná je situace u holštýnské populace krav zařazených do KU, která se pohybuje stabilně již mnoho let na úrovni cca 209 tis. krav (205 290 krav v roce 2010, vers. 212 962 krav v roce 2025) a meziročně (2025/2024) došlo k ↗ populace o 43 712 krav v KU.

Podle této ročenky dosahovala průměrná užitkovost holštýnské populace krav v KU v roce 2025 úrovně 11 286 kg mléka (+151 kg mléka mezi roky 2025/2024), zatímco u populace krav plemene české strakaté to bylo 8 592kg mléka (+86 kg mléka mezi roky 2025/2024). Za celou ČR byla průměrná produkce mléka od krav v KU v roce 2025 na úrovni 10 275 kg mléka/krávu, což je o +147kg mléka/krávu více než v roce 2024.

CENA MLÉKA 

Průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) kravského mléka byla v roce 2025 v průměru 13,11 Kč/litr, což je více než v roce 2023 a 2024, kdy tato dosahovala úrovně 10,97 Kč/litr, resp. 11,33 Kč/litr (MZe ČR 2026). Naproti tomu CZV za mléko od ledna do května 2026 dle této statistiky poklesla na průměrných 10,44 Kč/l. V grafu 4 je znázorněn vývoj výkupní ceny mléka v ČR od roku 2000 až do března 2026, kde jasně patrnými jsou maximální dosažené výkupní ceny mléka v letech 2023 a 2025. Vývoj CZV kravského mléka od ledna 2024 do května 2026 je uveden v grafu 5, ze kterého je patrný pravidelný pozvolný meziměsíční růst výkupních cen mléka, který započal v listopadu 2023 s pozvolným poklesem ceny v listopadu 2025. Jen pro zajímavost, cena mléka v kvalitě BIO za rok 2025 byla na úrovni 14,00 Kč/l, zatímco v roce 2024 pak 12,42 Kč/l, a v období od ledna do května 2026 i u této komodity došlo k poklesu výkupní ceny na 13,11 Kč/l.  

Graf 4: ČR - vývoj výkupní ceny mléka (Kč/l) mezi roky 2000 až 2026

 

VÝSLEDKY VLASTNÍHO NÁKLADOVÉHO ŠETŘENÍ 

V roce 2026 byly pro účely našeho šetření získány podklady o produkčních a ekonomických ukazatelích výroby mléka z 74 chovů dojeného skotu (21 chovů českého strakatého skotu, 49 chovů holštýnského skotu a 4 chovy s chovem obou výše uvedených plemen) za rok 2025.

Průměrná roční produkce mléka na krávu, v námi hodnoceném souboru chovů za sledované období roku 2025, dosahovala průměrné úrovně 10 516 kg, zatímco vlastní tržní produkce pak 10 261 kg mléka/krávu/rok (po odpočtu zkrmeného mléka telatům). Tržnost mléka na námi hodnocených farmách dosahovala úrovně 97,60 %, což je téměř identické s údajem uvedeným v Komoditní kartě Mléko 6/2026 na úrovni 97,40 % (MZe, 2026). Průměrná realizační (prodejní) cena mléka v roce 2025 dosahovala u hodnoceného souboru 74 chovů 13,03 Kč/kg (v roce 2024 dosahovala 11,28 Kč/kg), což odpovídalo denním a ročním tržbám za prodané mléko 366,20 Kč/KD (KD – krmný den), resp. 133 653 Kč/krávu/rok. V roce 2024 byly denní a roční tržby za mléko nižší, a to 316,80 Kč/KD, resp. 115 646 Kč/rok na krávu.

Jednou z příjmových položek výroby mléka jsou též přímé dotace na chov krav, které dosahovaly v roce 2025 v hodnoceném souboru chovů úrovně 0,652 Kč/kg prodaného mléka (tj 18,30 Kč/KD, tedy 6 690 Kč/krávu/rok), zatímco v roce 2024 pak výše 0,686 Kč/kg prodaného mléka. Podle Komoditní karty mléko (MZe, 2026), dosahovaly přímé dotace v roce 2024 výše 0,76 Kč/l (údaje za rok 2025 nebyly v době psaní tohoto článku dostupné). Do naší kalkulace nákladů výroby mléka nejsou zahrnuty nepřímé dotace. Studie MZe ČR (Komoditní karta Mléko, červen 2026), prozatím také neuvádí za rok 2025 ani nepřímé jednotkové podpory. V roce 2024 dosahovaly nepřímé jednotkové podpory výše 0,87 Kč/l (podpory celkem – přímé a nepřímé v roce 2024 činily celkem 1,63 Kč/l).

Ocenění vedlejších výrobků

Velmi důležitými položkami v kalkulaci nákladů výroby mléka, jsou odpočty, resp. ocenění vedlejších výrobků (narozené tele, hnůj/kejda, zkrmené mléko aj.), které v roce 2025 dosahovaly v námi hodnoceném souboru chovů výše 0,845 Kč/kg mléka, tedy 23,80 Kč/KD. Náklady na narozené tele z celkových odpočtů vedlejších výrobků představovaly v hodnoceném souboru za rok 2025 úrovně 43,30 % (0,366 Kč/kg mléka), na produkci statkových hnojiv 33,80 % (0,286 Kč/kg mléka) a na zkrmené mléko pak 22,80 % (0,193 Kč/kg mléka). Mezi roky 2025/2024 je patrný pokles odpočtu vedlejších výrobků, a to zejména v položce zkrmené mléko, kde velká část chovů byla motivována zpeněžit v maximální možné míře tržní produkci mléka, část chovů také přistoupila k zvýšenému brakování krav ze základního stáda, a to z důvodů vyšších výkupních cen za jatečné krávy. Celkové odpočty vedlejších výrobků v roce 2025 dosahovaly výše 8 671 Kč/krávu a rok.

Cena narozeného telete

V naši kalkulaci systematicky, a po mnoho let používáme metodický přístup Poláčkové et al. (ÚZEI, 2010), kteří kalkulují cenu narozeného telete jako 6 % z celkových nákladů na krávu a rok po odpočtu vedlejších výrobků (hnůj/kejda; zkrmené mléko), a tento ukazatel se dělí čistou natalitou na 100 krav (v našem modelu kalkulováno s čistou natalitou 95 %). Podle této kalkulace dosahovaly náklady na narozené tele v roce 2025 výše 7 594 Kč. Výsledný náklad na narozené tele je obecně v kalkulačním modelu mj. významně ovlivněn parametrem čisté natality (čistá natalita, tj. počet živě narozených telat na 100 otelených krav), která by měla proto být rutinně v chovech kalkulována.

Náklady na KD a kg vyrobeného mléka

Celkové vlastní náklady hodnocených podniků vzrostly roce 2025 na úroveň 125 146 Kč/krávu a rok, což je o +6 393 Kč/krávu a rok více (meziroční nárůst celkových vlastních nákladů o +5,40 %), než tomu bylo v naší kalkulaci nákladů na výrobu mléka za rok 2024 (118 753 Kč/krávu/rok). Celkové vlastní náklady na krávu a krmný den (KD) v roce 2025 dosahovaly výše 342,90 Kč (v roce 2024 pak 325,40 Kč) a na kg prodaného mléka pak 12,20 Kč.

Nejvyšší nákladovou položkou (40,40 % z celkových nákladů) představovaly v roce 2025 tradičně náklady na krmiva (vlastní a nakoupená), které dosahovaly výše 138,50 Kč/KD, což je o +3,30 % více než v roce 2024 (134,10 Kč/KD).

K nejvýznamnějším nákladovým položkám výroby mléka, mimo položky krmiva, patřily:

a)     pracovní náklady – 14,08 % z celkových nákladů – ve výši 48,27 Kč/KD (z toho mzdové náklady 76,50 %, zákonná pojištění a odvody 23,50 %) s meziročním nárůstem o +19,40 %,

b)     služby – 6,26 % z celkových nákladů, a to ve výši 21,48 Kč/KD (jde o služby veterinární 27,90 %, plemenářské 25,30 % a ostatní 46,80 %) s meziročním nárůstem o +11,80 %,

c)     energie – 2,92 % z celkových nákladů (tj. 10,01 Kč/KD), s meziročním nárůstem o +6,00 %,

d)     spotřeba materiálu – 2,26 % z celkových nákladů s meziročním poklesem o -7,00 %,

e)     odpisy – 11,78 % z celkových nákladů (z toho 41,30 % činily odpisy staveb a strojů a 58,70 % odpisy krav).

f)      režie – 14,96 % z celkových nákladů (z toho 52,80 % činily režie živočišné výroby a 47,20 % celopodniková režie),

g)     ostatní náklady – 4,49 % z celkových nákladů.

Roční tržby za prodané mléko na krávu roce 2025 činily 133 653 Kč (tj. o +18 007 Kč vyšší tržby za mléko než v hodnoceném souboru podniků za rok 2024). Přímé dotace na krávu a rok dosahovaly v roce 2025 výše 6 690 Kč (v roce 2024 pak 7 034 Kč/krávu/rok). V hodnoceném roce 2025 bylo dosaženo zisku bez započtení dotace 1,67 Kč/kg prodaného mléka. Při započtení přímé dotace ve výši 0,652 Kč/kg mléka, bylo dosaženo v roce 2025 zisku 2,33 Kč/kg prodaného mléka, což je o +1 Kč/kg prodaného mléka více než v roce 2024.  

Pro doplnění, v Komoditní kartě Mléko a mlékárenské výroby (MZe ČR, červen 2026) byly uveřejněny odhady vývoje nákladů, výnosů a rentability mléka. Podle této studie/odhadu náklady na litr vyrobeného mléka v roce 2025 dosahovaly průměrné výše 10,23 Kč/l s odhadem realizační ceny mléka na úrovni 13,08 Kč/l a odhadem nákladové rentability 27,88 %. Data publikovaná ÚZEI, uvedená v Komoditní kartě ke dni 31.7.2026, nebyla v době zpracování výsledků tohoto šetření kompletně publikována.

Kompletní výčet nákladových položek, ale i kalkulací tržeb, ať již na krávu a krmný den, nebo na kg prodaného mléka je uveden v tabulce 1.

 

Společnost MIKROP ČEBÍN, a.s. získává kontinuálně produkční a ekonomická data ve stádech dojeného skotu již 15 let. Přehled vývoje nákladů na výrobu mléka v ČR v letech 2015, 2019, 2021, 2024 a 2025 je uveden v tabulce 2.

Z této tabulky je zřejmý nárůst nákladů na krmiva mezi roky 2015 a 2025, a to v celkové výši + 38,50 %, kdy hlavně krmiva nakoupená vykázala nárůst o +47,50 %, zatímco náklady na krmiv vlastní vzrostla o +31,50 %.

Pokud porovnáme náklady na výrobu 1 kg mléka v roce 2025 s náklady za rok 2015, pak u jednotlivých nákladových položek došlo k těmto změnám:

1)     krmiva (celkem)                       +38,50 %,

2)     léky                                        +105,90 %,

3)     mzdové náklady a odvody         +62,90 %,

4)     veterinární služby                     +61,50 %,

5)     plemenářské služby                      0,00 %,

6)     ostatní služby                         +177,00 %,

7)     energie                                  +100,00 %,

8)     spotřeba materiálu                   +40,00 %,

9)     odpisy (stroje, dojnice)              +36,20 %,

10) režie živočišné výroby                  +51,60 %,

11) režie celopodniková                     +87,00 %,

12) ostatní náklady                           +22,20 %.

Tabulka 2: Vývoj nákladů na výrobu 1 kg mléka v ČR v letech 2015 až 2025 (položky jsou zaokrouhleny na 2 desetinná místa)

NÁKLADY NA KRMIVA A VLASTNÍ OCENĚNÍ KRMIV V CHOVECH 

Náklady na krmiva vlastní i nakoupená jsou v celkové struktuře nákladů na výrobu mléka nejvýznamnější nákladovou položkou s podílem 40,40 % (vývoj nákladů na krmiva a jejich nárůst mezi roky 2015 až 2025 je patrný také z tabulky 2). Průměrné ceny vybraných krmiv za rok 2025 jsou uvedeny v tabulce 3. Upozorněme však, že ocenění krmiv je ukazatelem orientačním, a to s ohledem na používanou velmi různorodou metodiku oceňování krmiv v zemědělských podnicích a velmi velikou variabilitu v oceňování mezi podniky. Pro zajímavost cena (vnitropodnikové ocenění krmiva) 1 tuny travní senáže se mezi podniky pohybuje mezi 650 až 1600 Kč/t (1 tuna kukuřičné siláže 500 až 1700 Kč), a to dle výrobních oblastí a systému oceňování/vnitropodnikových kalkulací. Doporučené je oceňovat krmiva na základě skutečné znalosti nákladů vlastní výroby – osiva, hnojiva, půdní práce, ochrana rostlin, sklizeň a manipulace s plodinou, konzervace a uchování krmiv, ostatní náklady, včetně zohlednění výsledné kvality a výnosu, nebo metodou kalkulace živin v krmivu obsažených. Rekalkulace oceňování krmiv by měla být v některých podnicích, a to ve vztahu k reálnému ocenění nákladů na výrobu mléka prioritou, a měla by být dělaná v pravidelných intervalech. Obecně nejvyšší nákladovou položkou z pohledu statkových krmiv je vlhké kukuřičné zrno, luční a vojtěškové či jetelové seno.

Tabulka 3: Náklady na vybraná objemná krmiva v ČR

ZTRÁTY KRAV, PRVOTELEK A INTENZITA BRAKOVÁNÍ 

Ztráty krav do 90. dne po otelení, jsou jedním z klíčových ukazatelů rané brakace ve stádech dojeného skotu. V roce 2025 ztráty krav do 90. dne po otelení dosahovaly úrovně 5,94 % (tabulka 4). Za optimální považujeme hodnoty ztrát krav do 90. dne po otelení <6 %, za hraniční pak ztráty krav 6 až 8 % a za problematické ty, které překročí hranici 8, resp. 10 %. Základní klíčové oblasti, na které je v chovech vhodné se zaměřit, a to v případě zvýšených ztrát krav do 90. dne jsou: a) těžké porody, četnost výskytu poporodního ulehnutí krav a případná poporodní poranění krav, b) četnost výskytu hypokalcémií, ketóz a dislokací slezu, c) zadržení lůžka a metritidy, c) akutní mastitidy, d) neadekvátní příjem krmiva/sušiny, přeplnění skupin a nedostatečné místo u krmného stolu, e) četnost kulhání krav a přesuny krav kolem otelení.

 

Ztráty prvotelek do 90. dne po otelení dosahovaly v hodnocených chovech v roce 2025 úrovně 4,03 %, což je na horní hranici našeho doporučení, tj. ztráty prvotelek do 4 %. Ztráta prvotelky je pro chovatele vždy mimořádně nákladná, protože podnik již uhradil náklady za celé období odchovu jalovičky, ale prvotelka nestihla vytvořit dostatečné tržby k návratnosti této investice. V chovech se zvýšeným/vysokým podílem ztrát prvotelek do 90. dne po otelení, je vhodné proto zhodnotit tyto klíčové oblasti: a) věk, hmotnost a tělesný rámec při prvním otelení – reálné zhodnocení připravenosti s následnou kontrolou celkového odchovu jalovic, b) obtížnost porodů a použití býků ve vztahu k bezproblémovému otelení, c) kondice plemenic před a při otelení, d) welfare parametry ustájení a krmení, a to ve vztahu ke konkurenci starších krav ustájených ve společné skupině, e) bezproblémový přístup ke krmivu, vodě a místu pro odpočinek – velikost skupin a jejich management, f) přesně specifikované konkrétní důvody ztrát prvotelek v chovu v pravidelných časových intervalech.

Intenzita brakování krav dosahovala v roce 2025 úrovně 33,92 %, což je téměř identická hodnota jako v letech předchozích. Za velmi dobrý výsledek v oblasti intenzity brakování považujeme hodnoty nižší než 32 %, naopak, u hodnot nad 35 % je potřeba být obezřetný, pokud však nejde o cílené snižování početního stavu krav ve stádě (limitem je počet ustájovacích míst či krmivová základna), ozdravování stáda (para TBc aj.), mimořádně vysoký počet kvalitně odchovaných jalovic (rychlá genetická obměna stáda), vysoká cena jatečných krav, nebo vyřazování nízkoprodukčních krav při omezené ustájovací kapacitě stájí. Velmi důležitým ukazatelem ve vztahu k brakování krav je podíl krav dobrovolně a nedobrovolně (max. do 20 %) brakovaných krav ze stáda. Jen pro doplnění uveďme, že podíl vyřazených krav ze stáda v roce 2024 dosáhl celorepublikově úrovně 35,20 % (ČMSCH, 2025) s tím, že data za rok 2025 ještě nebyla v době hodnocení našich dat veřejně publikována.

Jako hlavní příčinu vyřazování krav v chovech, uvedli chovatelé: poruchy plodnosti (30,2 %), mastitidy (23,3 %), onemocnění končetin (23,3 %), nízkou užitkovost (18,6 %) a další zdravotní důvody (4,6 %).

Tabulka 4: Vybrané ukazatele managementu chovu krav

HODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PRODUKCE A ZDRAVÍ MLÉČNÉ ŽLÁZY

Jednou ze základních metrik hodnocení úrovně mléčné produkce ve stádech dojeného skotu je evidence produkce mléka na všechny krávy a na dojené krávy (tabulka 5). V námi hodnoceném soboru 74 chovů činila produkce mléka na všechny krávy 29,20 kg/den, resp. 34,10 kg/den v případě produkce mléka na dojenou krávu.

Tabulka 5: Vybrané ukazatele chovu krav podle dat z KU (Kontroly užitkovosti)

Průměrný počet somatických buněk (PSB) v hodnocených chovech byl 214 400 tis. SB/ml (tabulka 6). Počet SB podle Ročenky chovu skotu (2025) dosahoval v roce 2024 úrovně téměř 240 tis. SB/ml (novější data nebyla v době hodnocení dat k dispozici). Snahou každého chovatele by mělo být dosáhnout ideálně počtu SB <150 tis. SB/ml, kdy za přijatelnou hranici označujeme úroveň ≤200 tis. SB/ml. Pro důkladnější hodnocení tohoto parametru v chovech by mělo být cíleno na další ukazatele, a to: a) podíl krav nad 200 tis. SB/ml, b) podíl chronicky nemocných krav nad 200 tis. SB/ml ve dvou po sobě jdoucích kontrolách, c) měsíční podíl nových a opakujících se infekcí, d) PSB u prvotelek při první kontrole, ale i např. e) nové infekce a vyléčení krav během období stání na sucho.

Velmi dobrým ukazatelem zdraví mléčné žlázy je i LS (lineární skóre), které bylo v roce 2025 na úrovni 4,10 (přepočet obsahu SB na LS). Užití hodnot lineárního skóre v případě individuálního hodnocení zdraví mléčné žlázy u dojnic je jedním z klíčových nástrojů kontroly mastitid. U krav s lineárním skóre nad 4 lze očekávat denní ztrátu produkce mléka na úrovni více než 1,5 kg, resp. 400 a více kg mléka za laktaci. K oblasti managementu zdraví mléčné žlázy poznamenejme, že stále v mnoha chovech dojeného skotu absentuje rutinní využívání výstupů a souhrnů např. z Milk profi dat (MPD) po uskutečněné kontrole užitkovosti, které mohou chovateli velmi významným způsobem napomoci v řízení zdraví mléčné žlázy a eliminaci výskytu mastitid. Trendem posledních několika let je zvýšený tlak na uplatňování tzv. selektivního zaprahování krav bez antibiotik. V našem šetření jsme zjistili, že podíl chovů, které zaprahují krávy bez užiti antimikrobik/antibiotik činil 30,70 %, a u tohoto parametru lze pozorovat pozvolnou rostoucí trendovost.

Průměrný laktační den (DIM – Days in Milk) je v chovatelské praxi velmi často používaným hodnotícím ukazatelem, který je velmi úzkém vztahu s délkou doby stání krav na sucho (ukazující i na úroveň parametrů zaprahování krav). Jako takový je velmi dobrým indikátorem úrovně managementu reprodukce stáda a celkové úrovně jejího řízení. V námi hodnoceném souboru (podle dat z KU) DIM dosahoval průměrné hodnoty 177 dní (tabulka 6), což je stále v souladu s obecně požadovanými 160 až 175 dny laktace. Obecně u tohoto parametru můžeme konstatovat, že kratší laktační den signalizuje problémy s délkou doby stání na sucho (předčasné zaprahování krav a prodlužování neprodukční periody krávy) a zkracování periody laktace u krav. Naopak, laktační den nad 200 dní signalizuje neúměrné prodlužování laktací (indikuje reprodukční problémy ve stádě), a to na úkor dosahování dobrých ukazatelů reprodukce, což může mít negativní vliv na obrat stáda (zvláště v chovech s vysokou intenzitou brakování).

Tabulka 6: Vybrané ukazatele chovu krav podle dat z KU (Kontroly užitkovosti)

HODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ REPRODUKCE 

Průměrné mezidobí krav v námi hodnocených 74 podnicích bylo na úrovni 391 dní (o +11 dní delší než v hodnoceném souboru podniků za rok 2024), což je ukazatel stále vyhovující (<410 dní, obvykle v chovech v rozmezí 370 až 405 dní). Podle Ročenky chovu skotu (2025) byla délka mezidobí u krav v roce 2024 na úrovni 389 dní (novější data nebyla v době sepisování tohoto textu k dispozici).

Neméně významným hodnoceným ukazatelem bylo průměrné pregnancy rate (PR), které se stanovuje jako násobek procenta intenzity detekce říje (HDR - Heat Detection Rate, tj. počet inseminovaných krav z počtu všech krav, které jsou k inseminaci způsobilé v průběhu 21denního cyklu) a procenta zabřezlých krav (CR – Conception Rate). Obecným cílem je dosahovat hodnoty PR >20 % s tím, že mnoho stád dojeného skotu dnes rutinně dosahuje hodnot 22 až 27 % (tj. výborné úrovně nad 25 %), v chovech s řízenou reprodukcí pak tyto hodnoty jsou obvykle ještě o něco vyšší. Námi hodnocený soubor chovů dosahoval průměrné hodnoty 23,90 % (tabulka 7). Inseminační index v hodnoceném souboru chovů se u jalovic pohyboval na úrovni 1,90, zatímco u krav pak dosahoval hodnoty 2,40, což dlouhodobě nejsou zcela ideální parametry (doporučený inseminační index u jalovic <1,50, u krav <1,80).

Jednoznačným trendem ve stádech dojeného skotu je používání sexovaného semene s cílem zvýšit podíl narozených jaloviček a zlepšit tak genetický a ekonomický potenciál chovu. Této strategie se užívá zejména pro rychlejší obměnu/obrat stáda, a v chovech holštýnského skotu i s cílem lepšího zpeněžení/prodeje vyššího počtu jalovic, což je pro mnohé podniky ekonomicky zajímavější, než odchov a časný prodej mléčných holštýnských býčků, byť jejich výkupní cena v roce 2025 velmi významně vzrostla. Tato strategie bývá v řadě chovů kombinovaná i s užitím inseminačních dávek masných býků na plemenice (zejména krávy) s horší plemennou hodnotou (produkce zvířat do výkrmu = lepší zpeněžení křížence s masným plemenem). Mezi hlavní úskalí užití vysoké podílu sexovaných dávek v chovech dojeného skotu, patří problémy vyplývající zejména z poddimenzování ustájovacích kapacit pro odchov jalovic (velmi častý problém v ČR). Zmínit musíme i fakt, že v chovech, které využívají sexované dávky je dosahováno i nižší úspěšnosti v zabřezávání (zhoršení zabřezávání v rozsahu 5 až 20 % dle úrovně managementu reprodukce v chovu; horší úspěšnost u starších krav). Podíl jalovic, které byly v námi hodnocených chovech zapouštěny sexovaným semenem činil 27,10 % (patrný je meziroční nárůst), zatímco u krav tomu bylo pouze ve 4,30 %. Podíl použití sexovaného semene se v podnicích u jalovic pohyboval od 0 do 100 %, zatímco u krav od 0 do 45 %. Podle studie Seidela a DeJarnetta (2022) se podíl použití sexovaného semene v Severní Americe blíží hranici 30% ze všech uskutečněných inseminací, v Irsku pak více než 20 % (Teagasc, 2024) a ve Velké Británii ve stádech dojeného skotu již dokonce 84 % (AHDB, 2025).

Tabulka 7: Vybrané ukazatele chovu krav podle dat z KU (Kontroly užitkovosti)

IOFC

IOFC (Income Over Feed Cost), neboli ukazatel příjmů nad náklady na krmiva slouží ke stanovení tzv. zlomového bodu IOFC, který umožní chovateli vyhodnotit aktuální stav a pomůže mu určit jaká opatření v oblasti managementu chovu a výživy by měl učinit, aby bylo zajištění optimální finančních toků. Velmi vhodný je tento nástroj pro ekonomickou predikci a modelování různých situací (změna cen vstupů, kolísání cen mléka apod.). Předností IOFC je také skutečnost, že ve svém výpočtu nezohledňuje jak fixní náklady, tak i dotace, ale poměřuje nákladovou položku krmiv (vstup) s výnosovou položkou (tržby za mléko). V roce 2025 dosahoval ukazatel IOFC v námi hodnoceného souboru úrovně 231,65 Kč/KD (tabulka 8), zatímco v roce 2024 pak činily v našem výběrovém souboru úrovně 182,76 Kč/KD. Marže po odečtu všech nákladů činila 46,52 Kč/KD (tj. 12,70 %), IOFC na krávu a rok 84 552 Kč a marže na krávu a rok pak dosahovala výše 16 980 Kč.

Tabulka 8: Náklady a tržby v Kč/KD v ČR, IOFC

Závěr

Vážení chovatelé, na závěr tohoto článku věnovaného ekonomice výroby mléka za rok 2025 mi dovolte upřímně poděkovat všem z Vás, kteří jste se aktivně zapojili do našeho ekonomického šetření. Velmi si vážíme Vaší ochoty sdílet údaje a výsledky z Vašich chovů, bez nichž by toto vyhodnocení nemohlo vzniknout.

 

obrázek v záhlaví generován AI.